Kalendárium
Kalendarium Ghetta
Tak šel čas v Ghettu
24. listopadu 1941
Dne 24. listopadu 1941 dorazila do Sudetských kasáren v Terezíně skupina 342 mladých židovských mužů, příslušníků tzv. komanda výstavby. Aufbaukommando Ak I.
Četníci doprovázeli i transporty z Veletržního paláce v Praze po nastoupení do vlaku provedli kontrolu SS-mani a v každém voze zůstal jeden.
Do Terezína přijelo 342 prvních vězňů tzv. komanda výstavby (Aufbaukommando), označeny písmeny Ak. Tím se začal zřizovat terezínský koncentrační tábor určeny nejprve pro protektorátní židovské obyvatelstvo. Ubytovaní byli v Sudetských kasárnách, které byly právě vyklizeny wehrmachtem. Jeden z nich, Evžen Foltýn (Feuerstein), vzpomínal: "Z příchodu do Terezína vůbec a takže do Sudetských kasáren mi utkvěl takový zvláštní obraz: vojáci, kteří rychle uklízejí ze střechy kasáren kulomet..." Z tohoto transportu se osvobození dožilo 86 mužů.
27. prosince 1941
Okresní četnické velitelství v Mělníku ve své situační zprávě informovalo, že ve dvou obcích okresu Gestapo 5 vyšetřovalo několik osob pro jejich styk se Židy a čtyři z nich zatklo. Dva Židé spáchali sebevraždu.
NA 43 MV31 E 1651, ZČV, karton 11 991.
10. ledna 1942
Ze vzpomínek shromážděných Karlem Loewensteinem: Jeden z devíti, chlapec, začal plakat. Jeho kamarádi jej napomínají, aby zemřel statečné. Jeden z esesáku, jenž to slyšel, zavolal si mluvčího: "Tak pojď', ty zbabělý pse!"
Osloveny si položil smyčku kolem krku a řekl: "Nejsem tak zbabělý jako ty, ˇškoda, že se toho nedožiju, až budou věšet tebe; protože tebe pověsí."
[...] Ke cti českého četnictva: Když SS 19 odtáhly a hroby byly zahlazeny, postavilo se GW [Ghetto-Wache a četníci do pozoru před hrob. Na povel štábního četnického strážmistra vzdalo komando k počte zbraň."
Karel Loewenstein, Aus der Holle Minsk in das "Paradies" Theresienstadt. Rukopis (fotokopie), s. 50-51. APT 8
18.- 26. ledna 1942
Jiří Borský: "Všichni známí vypravovali, jak dojemný soucit jim v Plzni neprojevovalo obyvatelstvo. To ovšem nevadilo, aby v novinách nebyl otištěn obrázek transportu s nápisem: Kordon četnictva musel chránit Židy před Čechy." ˇ
APT 8, sbírka vzpomínek č. 476.
16. března 1942
Z denního rozkazu Rady starších č. 76: "Dnes nastoupilo 200 obyvatel ghetta cestu, aby byli nasazeni v důlním revíru Kladno."
Ze vzpomínek Jiřího Borského: "Dobrovolníci odjížděli v dobré náladě, vesele volali na dvoře různé velezrádné výroky, komunista Václav Salus dával si demonstrativně na památku do kapsy kamínek volaje: Ty vetší vám tu necháme, až to tu budete bílit. Četníci dělali, jako když nic neslyší, jen se usmívali." Pro Pražskou železářskou společnost pracovali terezínští vězňové na dolech Ronna, Mayrau a Scholler, pro Lánsko-rakovnickou akciovou společnost na dole Prago. Jiří Kosta, Aufbaukommando a rok v kladenských dolech. In: Terezínské studie a dokumenty
13. dubna 1942
Do Českých Budějovic odjelo šedesáti členné komando terezínských mužů.
Podle výzkumu Pavly Zemanové byli nasazeni k opravám lesních cest z Hluboké – Hamrů k lovecké chatě ve Staré Oboře a od lovecké chaty k myslivně. Lovecké chatě se říkalo "Zámek R. Heydricha". K získaní materiálu na opravy cest vězňové Vltavy. Starooborská lovecká chata, konfiskována rodince Schwarzenbergů, byla spravovaná Gestapem a sloužila jako ozdravovna pro německé důstojníky a jejich rodiny, ale byla také místem tvrdých výslechů českých lidí. Terezínští vězňové byli ubytovaní v sokolovně a střezeni četníky. Údaje o tom, že by pracovali v českobudějovických tužkárnách, se nepotvrdily. Pavla Zemanová, Pracovní komanda vnějšího nasazení terezínského koncentračního tábora v letech 1941-1945.
Diplomová práce. Ustav českých dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2000, s. 39-42.
15. dubna 1942
Denní rozkaz Rady starších č. 101 znovu naléhavě připomněl, že je třeba zdravit smeknutím čepice nebo úklonem nejen každého příslušníka táborové komandatury, SS 19 a vládního četnictva, ale každého nositele uniformy.
1. května 1942
Okresní četnické velitelství v Roudnici zaznamenalo v situační zprávě: "Nálada obyvatelstva je stísněna, ale klidná. To platí zvláště o Terezíně, odkud se obyvatele musí vystehovat, takže starosti o další budoucí životní podmínky vyvolávají sklíčenost obyvatelstva."
NA 43 MV31 E 1651, ZČV, karton 11 991.
8. června 1942
Ze vzpomínek Jiřího Borského: "V této době četníci museli konat mnoho náhlých prohlídek. 8. června večer zabavili na blízké světnici u lékařů tři bedny kontrabandu."
J. Borský, APT8 , sbírka vzpomínek č. 476.[109]
10. června 1942
Architekt Jaroslav Šanda v rukopisném sborníku Pohřbívaní lidických mužů shromáždil vzpomínky přeživších vězňů třicetičlenného komanda, které bylo z Terezína vypraveno do Lidic. Odjeli v 13.30 hodin. Dostali krumpáče, lopaty, chlorové vápno, každý 35 dkg chleba a 3 dkg margarinu. Byli odvezeni do hořících Lidic na místo, kde ležela těla postřílených lidických mužů.
1. července 1942
Příslušník zvláštního četnického oddílu v Terezíně Josef Menoušek byl zatčen pro pomoc vězňům. Z vazby byl uvolněn 11. února 1943 a po disciplinárním řízení propuštěn ze služby.
Pro pomoc terezínským vězňům bylo zatčeno celkem čtrnáct četníku. Imrich Biro byl zatčen 19. července 1942 a osvobozen v koncentračním tábore Ravensbrück. V červenci 1943 zatčení Jan Smola, Karel Čípa a František Brandejs, se dožili osvobození v koncentračním tábore Mauthausen, Flossenburg nebo Langerlausen Rott.
Také František Vokroj zatčeny ve stejném měsíci se z vezení vrátil.
V září 1943 zatčení Eduard Škoda a František Makovský, byli propuštěni, první po 14 dnech, druhý po půl roce. Josef Koutecký zatčený 20. října 1943 byl odsouzen na 6 let káznice a osvobozen v Oranienburgu, ve stejný den zatčený Vojtěch Klimeš byl odsouzen ke 4 letům káznice a také přežil své věznění. 3. listopadu 1943 byli zatčeni Emil Zelníček a Albert Adámek.
Křivoklátsko
Emilova Huť na Křivoklátsku zde vězně hlídali místní četníci, kteří si ze začátku z vězňů utahovali a měli na ně hubu po par dnech začali vězenkyním pomáhat, vozilo jídlo "např. chleba z Prahy a Benešova", zajištovali setkaní z rodinami.
O osudu prvního nemáme zprávy, druhý byl odsouzen na dva roku a 6 měsíců, ale propuštěn 19. července 1944. Vilém Wach, odsouzený na čtyři roky vězení, zemřel 3. května 1945 na Malé pevnosti. Tam zřejmě zemřel i Jiří Antonín Černý odsouzený na stejnou dobu. Miroslav Kárný, Zvláštní četnický oddíl v Terezíně a terezínští vězňové.
In: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 1985-1986, ročník XXI.-XXII., s. 37-50.[139] Miroslav Kárný, Die Gendarmerie-Sonderabteilung und die Theresienstadter Haftlinge. Zur Methodologie der kritischen Interpretation von Erinnerungen. Theresienst¨adter Studien und Dokumente 1996, s. 136-152.
6. července 1942
Po vyklizení města od českého civilního obyvatelstva se koncentračním táborem stal celý Terezín. V terezínském denním rozkaze č. 165 se tato skutečnost projevila tímto sdělením: "Táborová komandatura přijala následující nařízení k uspořádaní bezpečnosti v ghettu:
a/ Četnictvo bude dne 6. července 1942 ve 12.30 hodin staženo z kasáren. ˇ
b/ Pořádková stráž přejímá udržení pořádku v ghettu. V důsledku toho Pořádková stráž, jejíž stav se zvýší a jíž bude opět dovoleno nosit při výkonu služby čepici a pásek, bude vykonávat v kasárnách strázní službu stejným způsobem jako dosud četnictvo. [...]
c/ Propustky nebudou už předkládaný táborové komandatuře k podpisu.
Židovský starší, resp. jeho zástupce dostali zmocnění, aby sami vyhotovovali propustky.
Dne 27. června 1942 bylo nyní zcela vyklizené město předáno správě ghetta. Pouze náměstí, kde byla komandatura, bývalý hotel Viktoria – Kameradschaftsheim - i s bývalým důstojnickým kasinem - četnická kasárna - a parkem mezi nimi ležícím a tehdy ještě nepřeložená silnice Litoměřice - Praha tvořily uprostřed města souvislé pásmo, které nebylo pro židovské obyvatelstvo přístupné. Četnická stanoviště u kasárenských bran byla stažena a umístěna u výpadových bran v pevnostních valech. Kasárenské brány se otevřely a židovské obyvatelstvo se nyní mohlo uvnitř města volně pohybovat.
In. Terezínské studie a dokumenty 2000. Edd. Milotová, Jaroslava; Lorencová, Eva. Praha 2000, s. 97-126.
Četnická stanoviště byla od kasárenských bran přeložena k výpadovým branám v pevnostních valech.
6. února 1943
Zemské četnické velitelství v denním rozkaze oznámilo potrestaní četnického strážmistra, který v dopise informoval o poměrech v táboře Terezín a projevil soucit se Židy. Potrestán byl 15 dny vězení na pokoji. Tento rozkaz se měl přečíst všem příslušníkům četnictva stejné a vyšší šarže.
NA 43 ZČV, Denní rozkazy 1943-1945, karton 24.
31.března 1943
Denní rozkaz zemského četnického velitelství Čechy č. 31 oznámil, že četnicky nadporučík Theodor Janeček byl povýšen na kapitána. Janeček, psal se též Janetschek, byl velitelem četnického zvláštního oddělení v Terezíně a byl nejodpornější postavou mezi jeho příslušníky pro svou kolaborantskou podlézavost.
19. července 1943
Ve dvou případech je doloženo, že za přímou podporu židovských vězňů byli zatčeni dva četníci, Vilém Vach zatčen 19. 7. 1943 a poté odsouzen ke 4 letům vězení. Zemřel 3. 5. 1945 na Malé pevnosti stejně tak jako jeho kolega Jiří Černý, zatčen 18. 7. 1944. Zřejmě také on zemřel na Malé pevnosti, a to vše díky horlivosti jednoho z esesáků, jistého Haindla. Byli delší dobu vězněni v budově, kde byl četnický terezínský oddíl ubytován, později byli předáni na Malou pevnost, kde oba zemřeli, resp. byli zabiti.
30. července 1943
Z velitelství zvláštního četnického oddílu v Terezíně odešlo hlášení na zemské četnické velitelství v Praze, že velitel tábora SS-Obersturmführer Burger žádá, aby na místo dosavadního velitele oddílu kapitána Theodora Janečka, který onemocněl, byl povolán nový velitel, a to německé národnosti. Příštího dne byl do Terezína z Plzně povolán četnický důstojník Miroslav Hasenkopf.
Oficiálně byl velitelem jmenován 14. září 1943.
NA 43 ZČV, org. spec. 60, č. 10851.
15.žáří 1943
Vrchní četnický strážmistr F.Makovský zatčen za pomoc vězňům ghetta a vězněn nejprve na gestapu v Kladně a později v Malé pevnosti v Terezíně.
10. srpna 1943
Protektorátní šéf bezpečnostní policie a SD16 Erich Weinmann – s odůvodněním, že pokusy o podplacení četníků jsou v Terezíně zvlášť' časté – zařídil zvýšení platů 38 svobodných četníků přeložených do strážného oddílu v Terezíně o 30 korun denně.
NA 43 GKUP 23, karton 40, II- 265/40, četnicky zvláštní oddíl v Terezíně.
9. září 1943
Táborový komandant Anton Burger žádal, aby napříště byli do zvláštního četnického oddílu v Terezíně vysílaní pouze četníci, kteří tam dosud nesloužili. Obával se obnovení jejich dřívějších kontaktů s vězni.
8. listopadu 1943
Podle hlášení velitele zvláštního četnického oddílu Hasenkopfa zemskému četnickému velitelství byl 3. listopadu 1943 zatčen štábní strážmistr Emil Zelníček pro podezření z pašovaní s Židy. Bylo zjištěno, že je zešvagřen s Židem. Aby se tomu v budoucnu zabránilo, nařídil velitel tábora Burger, aby napříště byli všichni nově do Terezína zaražení četníci prověřeni, zda nejsou příbuzní se Židy. Kromě toho nařídil Burger prověřit všechny četníky.
Protože "pravě četníci se slabým a měkkým charakterem podléhají židovským svodům", mají se takoví vyměnit, napsal Hasenkopf.
11. ledna 1944
Velitel zvláštního četnického oddílu v Terezíně Hasenkopf ohlásil Ústředně pro uspořádaní židovské otázky, že z rozkazu táborového velitele Burgera dal zatknout šest terezínských četníku, kteří při kontrole zavazadel došlého transportu vykrádali pro sebe věci, které nebyly kontrabandem. Příštího dne zatčené převzalo Gestapo.
NA 43 ZČV, H 254, karton 1006.
6. března 1944
Denní rozkaz Rady starších č. 419 s okamžitou platnosti zrušil povinnost terezínských vězňů zdravit každou uniformovanou osobu, příslušníky "služebny" (komandatury) a četnictva.
6. září 1944
Z deníku Willyho Mahlera: "Vypraví se, že v krematoriu byly spáleny četné spisy SS tam dopravené."
2. května 1945
V terezínské Malé pevnosti bylo zastřeleno 53 politických vězňů, kteří byli na základě rozkazu K.H. Franka "sonderbehandelt", podrobeni "zvláštnímu zacházení".
Kalendárium Terezínských četníků 1940-1945
Červenec
V tomto měsíci by někteří věznění četníci oslavili výročí svého narození, ale i smutná výročí zatčení gestapem či umučení v káznicích nebo popravení.
Zde zmiňujeme ty, kteří prošli nebo byli umučeni v Malé pevnosti Terezín.
NAROZENI
RŮŽIČKA Josef
vrchní strážmistr četnictva
Příslušník četnictva, narozen 9.7.1891, stanice Nový Rychnov okres Pelhřimov v Čechách.
Byl zatčen gestapem Tábor 7.9.1944 pro účast v ON II. pluku stráže svobody České Budějovice. Zemřel ve vazbě v Malé pevnosti Terezín dne 25.11.1944. Byl pohřben v Novém Rychnově.
ŠEVČÍK Alois
kapitán četnictva
26.7.1900 Bschesina/ Březina okr. Jindřichův Hradec
zahynul v Terezíně, dne 28./29.4.1945.
ŠPIKA Josef
Narozen 25. 7. 1907 Strodenitz
Byl z malé pevnosti převezen na Kladno cílové místo Amtsgericht.
Zatčen AD-Budweis
VAŠÍČEK Jiří
Narozen 28. 7. 1913 Jablonné n.Orlicí, bydliště Vysoké nad Jizerou region bydliště Semily
Vězeňské číslo v Dachau 62648. 29. 4. 1945 osvobozen.
VÁVRA Ladislav
štábní strážmistr – vrchní strážmistr in memoriam
Narozen 12.7.1907 Břehy, stanice Jičín okres Jičín v Čechách. Byl zatčen dne 24. srpna 1944 a byl vězněn v Praze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín. Byl odsouzen na čtyři roky a dodán do koncentračního tábora Dachau a Buchenwald. Zahynul dne 31.3.1945 v KT Buchenwald. Předchozí věznění Polizeigefängnis Theresienstadt. Vězeňské číslo v Dachau 134755.
ZATČENI
SAMEK Josef Jan
strážmistr četnictva
Narozen 21.11.1891 Nahořany okr. Nové Město na Moravě - 19.1.1943 Auschwitz II-Birkenau
Bydliště Oberpotschernitz.
Příslušník četnictva v Čechách ve výslužbě pro účast ruských legiích. Za okupace byl zapojen v Obraně Národa a ukrýval zbraně. Byl zatčen 15.7.1942.
Původní zaměstnání: truhlář, hudebník
BRANDEJS František
štábní strážmistr četnictva
9.8.1904 - Velké Petrovice-5.12.1996 – Meziměstí
7.7.1943 zatčen gestapem Praha
SMOLA Jan
strážmistr četnictva
14.10.1901 Ml. Mladotice -?
ČPO Písek, zatčen 7.7.1943 gestapem Praha 4.5.1944 transport z Malé pevnosti do KT Mauthausen čís. vězně 65308, 1.5.1945 propuštěn
MERTLÍK Rudolf
štábní strážmistr
12.12.1898 Havlovice – 1945 Flössenburg
Zatčen 7.7.1943 ve službě Velký Dřevíč
ČÍPA Karel
strážmistr četnictva
Narozen 18. 2. 1908 Klenčí pod Čerchovem 157- 23.5.1980
Čet. stanice Velešín, OČV České Budějovice
Zatčen 8.7.1943 pražským gestapem.
Transport KT Flossenbürg kde byl osvobozen
BÍRO Imrich
strážmistr četnictva
Narozen 18.5.1911 Döge, Ungarn
Čet. stanice Hlušice - 1940, Netolice 1941
Zatčen 19.7. 1943 č. vězně – 16439 KT Buchenwald, KT Aushwitz osvobozen v KT Ravensbrücku
WACH "VACH Vilhelm" Vilém
štábní strážmistr četnictva
24. 6. 1910 - 18.4.1945 Terezín
Štábní strážmistr-stanice újezd nad lesy, okr. Říčany, Chožov okr. Louny zatčen 19.7.1943 odsouzen ke 4 letům vězení, příslušník četnictva stanice Újezd nad Lesy v Čechách odvelen do zvláštního četnického oddílu v Terezíně v Čechách. Byl zatčen 19.7.1943 pro pomoc vězněným osobám. Byl odsouzen na čtyři roky vězení a zemřel dne 18.4.1945 v Malé pevnosti Terezín.
Kartotéka pohřbených na národním hřbitově v Terezíně číslo hrobu 579 číslo oddělení 1
BARCAL Jaromír
14.8.1899 Paračov
Bydliště Lischau 547, bez. Budweis, prot.
Zatčen 21.7.1944 Stapo Prag do Malé pevnosti a odtud do KT Buchenwaldu.
SKUHRAVÝ Jaroslav
strážmistr četnictva
19.3.1914 Nova VesV srpnu zatklo gestapo ze zatím neznámých důvodů štábního strážmistra četnictva Jaromíra Barcala a strážmistra četnictva Jaroslava Skuhravého. Oba posláni do koncentračního tábora.Táborové číslo 41357Zatčen 21.7.1944 Stapo Prag do Malé pevnosti a odtud do KT Buchenwald.
ČERNÝ Jiří Antonín
strážmistr četnictva
Narozen 10.3.1911, zahynul v Terezíně dne 13.5.1945
Příslušník četnické stanice Líně okres Stříbro v Čechách, odvelen do zvláštního četnického oddílu v Terezíně. Dne 12.7.1944 byl zatčen pro pomoc vězňům a odsouzen ke 4 letům káznice. Zahynul dne 4.5.1945 v Malé Pevnosti Terezín.
HAVEL Eduard
6. 11. 1886 Kojetín-3.1.1962 Praha, Vinohradský hřbitov
1.9.1945 (???) – 14.6.1947 (???) podplukovník (později plukovník)
Od července 1944 do května 1945 vězněn za účast v odboji (skupina Alex), po válce byl přijat k nově vznikajícího bezpečnostnímu sboru, v roce 1947 stanul z blíže neurčených příčin před vojenským soudem, který jej 14.5.1947 zprostil viny, přesné datum odchodu z funkce se nepodařilo dohledat. Dnem 19.8.1947 byl plk. Havel přeložen do trvalé výslužby.
HAVELKA Josef
strážmistr četnictva
Narozen 29. 11. 1902 Straschanow/ Stržanov, okr. Chotěboř
Byl umístěn na četnickou stanici v Jičíně, kde ho 18.7.1944 zatklo, přímo na stanici gestapo. Důvodem byla činnost v odbojové skupině působící na Novopacku, která byla napojena na paraskupinu Barium (Velký Josef) operující na Královéhradecku a na skupinu Alex generála Františka Slunéčka, činnou na Turnovsku. Nejprve jej uvěznili v kartouzách, posléze byl ve vazbě gestapa Jičín, vězněn byl také v Terezíně a pankrácké věznici. od prosince 1944 jeho vyšetřování převzalo pražské gestapo, kde byl veden pod poř. č. 32257.
RYBÍN Antonín
strážmistr četnictva
9. 10. 1898 Bristew/ Břístev - 21.5.1945 Sobotka
Břístev (německy Bristew) je vesnice, část obce Chotěšice v okrese Nymburk.
Příslušník četnictva stanice Sobotka okres Jičín v Čechách. Byl vězněn byl od 20.7.1944 do 9.5.1945 podlehl na následky věznění tyfu dne 21.5.1945.
Hřbitov Sobotka, Hradec Králové
Propuštěn 7. 5. 1945 cela KR.
POPRAVENI
1942
TOPIČ Josef
strážmistr – vrchní strážmistr in memoriam četnictva.
Byl vězněn na Kladně a v Malé pevnosti Terezín. Byl popraven v Praze na Kobyliské střelnici dne 1.7.1942.
1943
RAJMON František
štábní strážmistr – poručík četnictva in memoriam
Příslušník četnictva, narozen 25. října 1892, stanice Vysokov okres Náchod v Čechách. Od podzimu 1941 byl zapojen do odbojové činnosti a ukrýval zbraně a destrukční materiál. Poskytoval členům odboje informace, po kterých osobách je vyhlášeno pátrání, dále poskytoval odbojářům svůj byt a ukrýval v něm zásoby potravin. Dne 2. dubna 1943 byl zatčen gestapem Hradec Králové. Byl vězněn v Hradci Králové, v Malé pevnosti Terezín a v Praze na Pankráci. Pro přípravu velezrady byl odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 5. července 1943 k trestu smrti a dne 8.7.1943 byl spolu se třemi kolegy před zraky 150 četníků a policistů z celého protektorátu popraven zastřelením v Praze Kobylisích. Má kenotaf v Libáni okres Jičín. Po osvobození obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V Praze Kobylisích je po něm pojmenována ulice.
JIRÁSEK Jan
štábní strážmistr – poručík četnictva in memoriam
Příslušník četnictva, narozen 10. května 1905, stanice Tábor v Čechách. Od roku 1942 byl zapojen do odbojové činnosti v Borotíně, kde byly mimo jiné vydávány ilegální tiskoviny. Osobně se podílel na pomoci parašutistům z Velké Británie. Byl zatčen 3. února 1943 táborským gestapem. Byl vězněn v Táboře, v Malé pevnosti Terezín v Praze na Pankráci. Pro přípravu velezrady byl odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 5. července 1943 k trestu smrti a dne 8.7.1943 byl spolu se třemi kolegy před zraky 150 četníků a policistů z celého protektorátu popraven zastřelením v Praze Kobylisích. Obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Na budově bývalých četnických kasáren v Táboře v Palackého ulici 350 byla dne 8. července 2025 odhalena Janu Jiráskovi pamětní deska.
FAMFULÍK František
strážmistr – vrchní strážmistr četnictva in memoriam
Narozen 30. ledna 1910, stanice Proseč u Skutče okres Vysoké Mýto v Čechách. Ihned v roce 1939 se zapojil do odbojového hnutí. Podporoval a ukrýval hledané osoby. Byl zatčen 9. dubna 1943 pardubickým gestapem. Byl vězněn v Hradci králové, v Prze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín. Pro přípravu velezrady byl odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 5. července 1943 k trestu smrti a dne 8.7.1943 byl spolu se třemi kolegy před zraky 150 četníků a policistů z celého protektorátu popraven zastřelením v Praze Kobylisích. Má kenotaf ve Vidlaté Seči u Litomyšle. Obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
BOJAS Josef
praporčík – poručík výkonný in memoriam
Narozen 25. března 1901, zástupce velitele stanice Strančice okres Říčany v Čechách. Byl zapojen do odbojové činnosti na Říčansku. Na den 26. února 1943 byl předvolán v civilním oděvu na zemské velitelství četnictva v Praze a zde byl předán pražskému gestapu. Byl vězněn v Praze na Pankráci v a Malé pevnosti Terezín. Pro přípravu velezrady byl odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 5. července 1943 k trestu smrti a dne 8.7.1943 byl spolu se třemi kolegy před zraky 150 četníků a policistů z celého protektorátu popraven zastřelením v Praze Kobylisích. Obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
KANN Leopold
Major četnictva
Příslušník četnictva, velitel četnického oddělení v Plzni v Čechách, ve výslužbě ze zdravotních důvodů, narozen 27. (30.) dubna 1884. Byl zatčen gestapem v Plzni a dodán 20. července 1944 do Malé pevnosti Terezín, kde byl dne 26.7. 1944 nalezen oběšený v cele. Obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
ČERMÁK Josef František
štábní strážmistr – vrchní strážmistr četnictva in memoriam
Příslušník četnictva stanice Mirotice okres Písek v Čechách, narozen 5. dubna 1905. Dne 10. května 1944 byl zatčen klatovským gestapem a dodán do Malé pevnosti Terezín. Zahynul dne 29.7.1944 po transportu do nemocnice v Litoměřicích. Obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
ZAHYNULI
DVOŘÁK Rudolf
strážmistr – štábní strážmistr in memoriam
Příslušník četnictva v Berouně v Čechách, narozen 5. září 1905. Byl zatčen kladenským gestapem, vězněn v Malé pevnosti Terezín. Zahynul dne 26.7.1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
SEBEVRAŽDA
JEŽEK Josef
vrchní strážmistr – nadporučík výkonný in memoriam
Příslušník četnictva, narozen 10. srpna 1888, velitel stanice Sedlec okres Rokycany v Čechách od roku 1940 ve výslužbě. V době okupace byl zapojen v odbojové organizaci Úvod, přechovával parašutistu Oldřicha Daňka z výsadku Steel a další hledané osoby. Dne 4.7.1942 spáchal v rodinném domě ve Starém Plzenci okres Plzeň-venkov sebevraždu požitím jedu při zatýkání gestapem.
ZEMŘELI PO VÁLCE
MAKOVSKÝ František
7.2.1897 - 12.7. 1974
SMÍTKA Karel
vrchní strážmistr četnictva
18. 1. 1890 Nítovice 39 u Kardašovy Řečice-12.7.1971 Zruč nad Sázavou místo pohřbení: Snět u Dolních Kralovic (číslo hrobu 267–268).
V tomto měsíci by někteří věznění četníci oslavili výročí svého narození, ale i smutná výročí zatčení gestapem či umučení v káznicích nebo popravení.
Zde zmiňujeme ty, kteří prošli nebo byli umučeni v Malé pevnosti Terezín.
Srpen
NAROZENI
DOČEKAL František
štábní strážmistr četnictva
narozen 8. 8. 1907 Ždírec, o. H. Brod, bydliště Mšeno u Mělníka.
Věznice gestapa v Malé Pevnosti Terezín 1940-1945.
Místo transportu AD-Jungbunzlau 18. 4. 1945 příčina odchodu propuštěn 7. 5. 1945.
František Dočekal, nar. 8.8.1907, povoláním četník, byl zatčen na stanici 19.12.1943 gestapem z Mladé Boleslavi. vězněn v Mladé Boleslavi. v mp vězněn od dubna 1944 do 5.5.1945. byl umístěn na cele č. 38 na IV. dvoře. poté byl přemístěn na celu č. 44. Při vyvolávání osob na popravu z této cely utekl na č. 41.
JÍCHA Josef
Příslušník četnictva
ČS. LOUNY 4. 8. 1899 Klumtschan, Chlumčany
(DUITS: KLUMTSCHAN) IS EEN TSJECHISCHE GEMEENTE IN DE REGIO PILSEN
čís. vězně v Buchenwaldu 16983
Zemřel: Chlumčany
Pohřeb: Chlumčany
JOHANOVSKÝ Antonín
vrchní strážmistr četnictva v.v.
nar. 6.8.1892 Chotiměř – Kottomirsch, zahynul v Mauthausenu dne 15.3.1943.
6.12.1941 byl zatčen plzeňským gestapem. dne 1.1.1943 byl předán z malé pevnosti Terezín do Mauthausenu, kde zahynul.
Vězněn před Mauthausenem – AD-Pilsen, Stapo Prag, pol.gef.Theresienstadt.
MARHAN Jan
strážmistr četnictva
19. 8. 1902 bydliště Zdíkov, o. Strakonice - 25.5.1945
Příslušník četnictva stanice velký Zdíkov okres Strakonice v Čechách. byl zatčen 6.3.1945. Zemřel na následky věznění dne 25.5.1945.
MENOUŠEK Josef Vojtěch
Strážmistr četnictva
Příslušník četnictva stanice Úžice okres Kralupy nad Vltavou v Čechách narozen 14. 8.1910, byl odvelen k zvláštnímu četnickému oddělení Terezín. Dne 1.7.1942 byl zatčen pro pomoc v ghettu internovaným osobám. Byl vězněn v Malé pevnosti Terezín a po odsouzení v koncentračních táborech Flossenburg a Stutthof u Graňska a byl propuštěn 20. prosince 1943. Dne 20.8.1945 se zastřelil po nervovém zhroucení způsobeném vězněním v koncentračních táborech. Byl pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech.
NÁMĚSTEK Bohumil
štábní kapitán výkonný
24. (28.) srpna 1892 Bohdalín okr. Kamenice nad Lipou - 30.6.1942 Mauthausen
Ve výslužbě pro účast v Ruských legiích. Byl zatčen pražským gestapem, vězněn v Malé pevnosti Terezín, v koncentračním táboře Flossenbürg a dne 28. dubna 1942 byl dodán do koncentračního tábora Mauthausen.
Původní zaměstnání: agronom
Politická příslušnost: Sokol
SECHOVSKÝ Hynek
strážmistr četnické stanice Mšeno
11.8.1911 Mšeno u Mělníka - 28.8.2004 Horoměřice
K roku 1938 na ČLH v Chebu sloužil jako vrchní mechanik strážmistr četnictva Hynek Sechovský, který chtěl být pilotem, ale po zrušení ČLH byl přeřazen na četnickou stanici Mšeno.
V Chebu také sloužil poručík letectva Josef Hanuš, který se později stal velitelem ČLH v Terezíně.
Přímo na četnické stanici byli zatčeni Schönbach, Dočekal, Sechovský a Honzák. Celkem tedy 14 lidí. Z nich Polívka se hned na začátku výslechů oběsil v cele vězení gestapa v Mladé Boleslavi, kam byli všichni zatčení převezeni. 18. dubna gestapo zřejmě pro nedostatek důkazů propustilo Jaroslava Honzáka. Ostatní byli ve stejný den převezeni do vězení na Malé pevnosti v Terezíně, v němž se téměř všichni nově příchozí nakazili skvrnitým tyfem.
ZÁVESKÝ Karel
štábní strážmistr četnictva
4.8.1893 Jičín, Holínské předměstí 75 - 1.3.1945 Neckarelz
Záveský, který byl jako četník v důchodu, se najednou rozhodl, že půjde ještě sloužit. Němci jej odveleli do Terezína. Zde později asi pomáhal zavřeným vlastencům, a tak se stalo, že když byl jednou na dovolené v Jičíně, dostal rozkaz okamžitě se vrátit do Terezína. Od té doby jsme jej již nikdy neviděli.
ZATČENI
FLÍGR Jaroslav
strážmistr četnictva
nar. 25./28. 2.1908, Launowitz/Louny-14.1.1945 Terezín
Příslušník četnické stanice Sobotka okres Jičín.
Byl zatčen jičínským gestapem 1.8.1944.
Zemřel ve vazbě v Malé pevnosti.
HEŠ Jan
Strážmistr četnictva
četnický strážmistr z Bystřice
nar.21.11.1889 - 24.10.1942 Mauthausen
Jan Heš se narodil 21. listopadu 1889 v obci Proschen/Polšť (dříve Polákov) je osada, která je součástí obce Rohoznice. Polšť se nachází jižně od Miletína a východně od Hořic na řece Bystřici. Do rodiny Jana Heše staršího a jeho manželky Marie Hešové. Jan byl věřící a byl členem římskokatolické církve. sloužil v řadách četnictva jako strážmistr, ale v Bystřici dělal v obecní knihovně knihovníka a ve volném čase hrál divadlo v místním ochotnickém spolku a také rád zahradničil.
V odporu proti nacismu pracoval již od začátku okupace. v srpnu 1942 zatčen a odsouzen spolu s manželkou k trestu smrti. - žil v Bystřici u Benešova.
Příslušník četnictva v Bystřici okres Benešov v Čechách ve výslužbě. Byl zatčen pro sokolský odboj a pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky a byl popraven dne 24.10.1942 v koncentračním táboře Mauthausen spolu s manželkou a dalšími 260 osobami, které pomáhaly parašutistům. Členové výsadku se spojili se sokolskou odbojovou skupinou, jejíž vedoucí si říkal Jindra (Ladislav Vaněk), a společně se podíleli na přípravě atentátu.
KOLÁŘ František
strážmistr – štábní strážmistr četnictva in memoriam
Příslušník četnictva, narozen 21. října 1896 Nespitz, Bez.Strakonitz /Nespice okr. Strakonice, stanice Slaný okres Slaný v Čechách ve výslužbě pro účast v Italských legiích. Byl zatčen dne 26.8.1943. Zahynul dne 19.4.1944 v koncentračním táboře Flossenbürg.
Stapo Kladno, Polizeigefängnis Theresienstadt
VÁVRA Ladislav
štábní strážmistr – vrchní strážmistr četnictva in memoriam
Příslušník četnictva, narozen 12. července 1907 Břehy, stanice Jičín okres Jičín v Čechách. Byl zatčen dne 24. srpna 1944 a byl vězněn v Praze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín Byl odsouzen na čtyři roky a dodán do koncentračního tábora Dachau a Buchenwald. Zahynul dne 31.3.1945 v koncentračním táboře Buchenwald. Předchozí věznění Polizeigefängnis Theresienstadt.
Vězeňské číslo v Dachau 134755
Transport do Buchenwald
VĚZNĚN
DOŠKÁŘ Josef Adalbert
štábní strážmistr četnictva
24.4.1902 Dolní Bousov-15.5.1945 Roudnice nad Labem
Z četnické stanice Dolní Bousov, bytem tamtéž.
Vězněný od 1. srpna 1944 do 5. května 1945, zemřel na tyfus v roudnické nemocnici 15. května 1945. Hřbitov Dolní Bousov.
POPRAVENI
ŠŤOVÍČEK Antonín
poručík výkonný
Příslušník četnictva, narozen 12. dubna 1898, okresní velitel v Berouně v Čechách ve výslužbě od 27. září 1938, účastník Italských legií. Byl zatčen 24. února 1940 pro účast v organizaci namíření proti okupačnímu režimu. Byl vězněn v Praze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín. Dne 27. ledna 1943 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě (odbojová organizace Obrana národa). Byl popraven v Berlíně-Plötzensee dne 7.9.1943 oběšením.
ZAHYNULI
KULOVANÝ Josef
praporčík četnictva
Příslušník četnictva, narozen 4.1.1897, velitel pohraniční kontrolní stanice Staňkov okres Domažlice v Čechách. Byl zatčen klatovským gestapem dne 20. května 1941 pro zpravodajskou činnost vykonávanou v roce 1938 na četnické stanici v Nemanicích. Byl vězněn v Klatovech, v Malé pevnosti Terezín. Dne 29. srpna byl dodán do koncentračního tábora Osvětim a následně koncentračního tábora Mauthausen a zemřel dne 7.8.1942 v Gusenu.
4.1.1897 Kladno- 7.8.1942 Gusen, Kreis Perg
Příslušník četnictva velitel pohraniční kontrolní stanice Staňkov okres Domažlice v Čechách. Byl zatčen gestapem dne 20. května 1941 pro zpravodajskou činnost vykonávanou v roce 1938 na četnické stanici v Nemanicích. byl vězněn v Klatovech, v Malé pevnosti Terezín. dne 29. srpna byl dodán do koncentračního tábora Auschwitz a následně koncentračního tábora Mauthausenu kde zemřel dne 7.8.1942.
Úmrtí 7. srpen 1942 ve 2:30
HODAČ Václav
štábní strážmistr četnictva
13. 10. 1889 Průhonice-26.8.1944 zahynul v Buchenwaldu
Příslušník četnictva v Čechách, narozen 13. října 1889, ve výslužbě. Rodina udána anonymním pisatelem dopisu adresovaného ministru školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi: 'V. Hodač, čet. strážmistr v.v. mimo jiného tvrdil a pronesl výroky několikráte jako: že za toho vraha Hendricha bude prý ještě 7 000 poctivých Čechů popraveno Moravec prý je zrádce, a musí být popraven za jazyk na hřebík, atak. – Hodačová rodina udržuje stálé styky se židy a i návštěvy!
Byl zatčen gestapem 11.10.1943. dne 4.2.1944 byl předán z věznice v Praze na Pankráci do malé pevnosti Terezín a odtud dne 15.4.1944 do KT Buchenwald, kde zahynul 26.8.1944.
VOŽENÍLEK Jan
plukovník – polně povýšen na generála četnictva
Příslušník četnictva, narozen 25.6. 1895, pobočník generálního velitele četnictva pověřený pro styk s okupačními bezpečnostními složkami. Později působil u generálního velitelství uniformované protektorátní policie. Při této činnosti v rámci možností opakovaně intervenoval za zatčené a získával zpravodajské informace. Po vypuknutí povstání převzal velení nad protektorátní policií. Dne 11.5.1945 byl zatčen příslušníky neidentifikované bezpečnostní složky hovořícími ruským jazykem a byl internován v Malé pevnosti Terezín. Zde se nakazil tyfem a následně byl vězněn v Praze na Pankráci a ve vazební věznici na Karlově náměstí. Na konci měsíce července byl převezen na infekční oddělení nemocnice na Bulovce kde dne 10.8.1945 zemřel.
SEBEVRAŽDA
MENOUŠEK Josef Vojtěch
Strážmistr četnictva viz. NAROZENI
ZEMŘELI PO VÁLCE
ČERVINKA Alois
strážmistr četnictva
ČS. Trhová Kamenice
13.12.1898 Vranov u Brna - 21.8.1970 Trhová Kamenice
Zatčen se třemi kolegy 1945 přes pardubické gestapo dopraven do Malé pevnosti.
V tomto měsíci by někteří věznění četníci oslavili výročí svého narození, ale i smutná výročí zatčení gestapem či umučení v káznicích nebo popravení.
Zde zmiňujeme ty, kteří prošli nebo byli umučeni v Malé pevnosti Terezín.
Září
NAROZENI
Bůžek II Josef
štábní strážmistr – vrchní strážmistr in memoriam
nar.10.9.1900 Weibersdorf
Dvořák Rudolf
strážmistr in memoriam štábní strážmistr
narozen 5.9.1905-zahynul 26.7.1942 v KT Mauthausen.
Janura František
17. 9./10. 1893 Kozmice 55, o. Tábor,
Příslušník protektorátního četnictva
Janovec František
strážmistr – štábní strážmistr četnictva
Příslušník četnictva, narozen 27.9.1912 Slatina nad Zdobnicí
Kyncl František
vrchní strážmistr četnictva
8.9.1897 Svratka 63 okr. Hlinsko-3.6.1945 Pelhřimov
Štulík Václav
štábní strážmistr
12.9.1898 Doly-30.4.1945 Terezín
Vozobule Jaroslav
štábní strážmistr četnictva
22. 9. 1894 Stranowitz/ Straňovice-11.1.1945 Drážďany
Zirkler Adolf
strážmistr četnictva
28.9.1912 Saaz/ Újezd u Rakovníka - 14.4.1945 Gusen
ZATČENI
Nedbal Richard
štábní strážmistr
3. 4. 1897 Mallonitz Bezirk Klattau (Malonice) okr. Klatovy.
Růžička Josef
vrchní strážmistr četnictva
Příslušník četnictva, narozen 9.7.1891, stanice Nový Rychnov okres Pelhřimov v Čechách. Byl zatčen gestapem Tábor 7.9.1944 pro účast v ON II. pluku stráže svobody České Budějovice.
Soldát Karel
poručík četnictva v Blatné
1.11.1900 Bílina
Člen KSČ byl v době okupace odbojově činný. 15.9.1944 asi s 30 osobami zatčen klatovským gestapem.
Škoda Eduard
štábní strážmistr četnictva
narozen 17. 7. 1901 Bistrey, Bystré (německy Bistrey)
čet. stanice – Nové Město nad Metují zatčen 8.9.1943 AD Kladno propuštěn 29.9.1943
Vokroj František
strážmistr četnictva
17. 12. 1909 - 17.12 1958
Zatčen 7.9.1943 Stapo České Budějovice Flossenbürg čis. vězně 6093 poté v Litoměřicích 88622 transport G1 Gross-Rosen" vrátil se
Příslušník četnictva stanice Dolní Bukovsko okres Třeboň v Čechách odvelen do četnictva zvláštního oddílu Terezín v Čechách.
Záveský Karel
štábní strážmistr četnictva
4.8.1893 Jičín, Holínské předměstí 75 - 1.3.1945 Neckarelz
12.9.1944 zatčen gestapem v Kladně – pro nadržování vězňů.
20. 9. 1944 převezen do Terezína.
VĚZNĚN
Dvořák Josef
praporčík četnictva v Jičíně
nar. 17.6.1904, Vlčice, Strmilov
Vězněn v Kartouzech. Věznice gestapa na Malé pevnosti od 1.9.1944 do 5.5.1945.
Uzel Oldřich
štábní strážmistr četnictva
25.3.1895 Knovíz -28.1.1945 Flossenbürg
Příslušník četnictva stanice Knovíz okres Slaný v Čechách. Od 20. září 1944 do 15. prosince 1944 byl vězněn v Malé pevnosti Terezín.
ODSOUZEN
Heš Jan
četnický strážmistr z Bystřice
nar.21.11.1889 - 24.10.1942 Mauthausen
Heš byl zatčen gestapem 11.8.1942. stanný soud v Praze jej v nepřítomnosti dne 29.9.1942 odsoudil k trestu smrti.
TRANSPORTOVÁNI
Holý Štěpán
vrchní strážmistr – nadporučík in memoriam
22.12.1894 (Voltýřov č.p. 10) okres Milevsko "Tábor" -6.12.1941 (Mauthausen)
Dne 22. září 1941 byl přes Malou pevnost Terezín dodán do koncentračního tábora Mauthausen
Pelikán Alois
poručík četnictva
7.8.1895 Sedlečko- 18.5.1945 Terezín
Transportován z budějovického gestapa na Pankrác.
POPRAVENI
Šťovíček Antonín
poručík výkonný
12. 4. 1898 Golčův Jeníkov-7.9.1943 Plötzensee popraven – oběšen
ZAHYNULI
Kubín František
pohotovostních oddílů četnictva (PČO)
nar. 27.6.1916 Chabařovice, okr. Ústí nad Labem - 9.9.1942 Auschwitz
ZEMŘELI PO VÁLCE
Koutecký Josef
strážmistr četnictva
nar. 17. březen 1914-5.9.1993 Buštěhrad