Sloužící četníci

... do roku 1945 ...

Pokud byste jste nám chtěli pomoci v pátrání po četnících kteří prošli Terezínem už jako vězni či ve strážní službě neváhejte a ozvěte se. Za vaše podněty či připomínky budeme rádi.

Kontakt

Četnická stanice Terezín

1938 Kalendář Československého četnictva

Žemla Václav, vrch. strážm., vel., šstrážm.: Zerba Rudolf, Brodský Čeněk, Görner Arnošt, strážm. Vimr Václav.

1940 Kalendář četnictva Protektorátu Čechy a Morava

Žemla Václav, vrch. strážm., vel., Langmaier Josef, prap., zást., šstrážm. Čulík Karel, strážm.: Ventura Karel, Pešula Josef, Bendl Karel, Šístek František, Mašík Jan, Julák Karel.

1941 Kalendář četnictva Protektorátu Čechy a Morava

Žemla Václav, vrch. strážm., vel., Langmaier Josef, prap., zást., šstrážm. Čulík Karel, strážm.: Ventura Karel, Bendl Karel, Šístek František , šstrážm. Čulík Karel.

1942 Kalendář četnictva Protektorátu Čechy a Morava

Žemla Václav, vrch.strážm.,vel., Langmaier Josef, prap., zást., šstrážm. Čulík Karel, strážm.: Ventura Karel, Šístek František, Mašík Jan, Königsmark František.

A

ADAMEC FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

SNB Kroměříž

ADÁMEK ALBERT " ZDENĚK "

viz. Naše bádání

Albert Adámek (10. března 1909, Pržno u Vsetína – 1951, Příbram) byl český četnický strážmistr a hrdina protinacistického odboje. Během druhé světové války byl perzekvován za lidské zacházení se židovským obyvatelstvem a pomoc vězňům v Terezíně.

ANTOŠ FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

5.-6.MÄRZ 1943 sloužil v Aussiger Kaserne/J IV

Tento konkrétní četník nasazen v březnu 1943 (ve dnech 5. až 6. března) do služby v tzv. Ústeckých kasárnách (Aussiger Kaserne, označovaných jako objekt J IV). Tyto kasárny tvořily součást infrastruktury spojené s terezínským ghettem a tamním represivním aparátem.

ANDĚL PAVEL

strážmistr četnictva

Četnická stanice Vysoké nad Jizerou

ALBRECHT BOHUSLAV

praporčík četnictva

SNB MÍSTEK

B

BAMBAS BOHUMIL

nadporučík četnictva

OČV Roudnice nad Labem

BARTÁK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

Staré Sedlo, Písek.

Inspekční služba – INSPEKTION DIENST

BEČVÁŘ

příslušník četnictva

BENDA JAN

strážmistr četnictva

četnické stanice v Kolíně ČS. MLATZ/ MLADOTICE/ ODVELEN DO PLZNĚ, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek.

Podle dochovaných historických záznamů a dokumentace z protektorátního období byl v rámci tehdejších služebních přesunů odvelen z Mladotic do Plzně a následně nasazen v Kolíně.

Během druhé světové války a německé okupace působil na četnické stanici v Kolíně.

BERAN MILAN

příslušník četnictva

nar. 14.1. 1913 v Běhánkách okr. Teplice zemřel 15.7. 1966 po ukončení základní vojenské služby v roce 1936 se přihlásil do policejní školy na Kladně, po jejím ukončení se stal četníkem na zkoušku – závodčím.

Sloužil ve Mšených Lázních, Roudnici nad Labem, Terezín, Třebenice, kde působil od roku 1941 do roku 1945. Zde se také v červnu oženil a měl dva syny. Bydlel v Kololeči. Po ukončení války do roku 1950 sloužil v Ploskovicích. Toho roku byl propuštěn s důvodu udání od strm. Lišky, který nahlásil vyjádření k projevu K. Gottwalda na Staroměstském náměstí, kdy na výzvu, aby věnoval pozornost rozhlasovému přenosu pronesl něco ve smyslu "Ted' mi polib ...., mě padá karta". A vůbec p. Beran mě vlažný postoj ke komunistickému režimu. Následně pracoval až do své smrti v ovocnářských závodech v Těchobuzicích jako účetní.

Dále si syn vzpomíná, že otec o práci doma vůbec nemluvil, po většinu času trávil jako vzorný otec s rodinou a také se rád věnoval zahrádkaření a práci na poli.

Díky politické nespolehlivosti z pohledu komunistické strany pak nebyl syn p. Berana přijat na vysokou školu, jak to v té době bývalo zvykem.

Během své kariéry prošel četnickými stanicemi ve Mšených Lázních, Roudnici nad Labem, Terezíně a Třebenicích. V Třebenicích sloužil nejdéle, a to v letech 1941 až 1945.

BERÁNEK KAREL

strážmistr četnictva

nar.10.6.1914 v Příbraze okr. Jindřichův Hradec

U četnictva od roku 1938 sloužil do 1.7.1952 jako příslušník SNB Deštná u Soběslavy.

UNTER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

BERNÁTEK STANISLAV

praporčík četnictva

STANICE SNB-ÚTVAR 7675 RUMBURK /STRÁŽMISTR STARÁ BOLESLAV 1942 / TEREZÍN 1943

1942: Působil jako četnický strážmistr ve Staré Boleslavi.

1943: Byl odkomandován k výkonu služby v Terezíně.

Poválečné období: Po skončení války a reorganizaci bezpečnostního aparátu sloužil v hodnosti praporčíka u stanice SNB – útvar 7675 Rumburk.

BĚHÁLEK OLDŘICH

štábní strážmistr četnictva

čet.stanice Smolnice

BIČÁK OLDŘICH /ULRICH/

strážmistr četnictva

ČS. Brennei/Horní Branná/ převelen do Mladé Boleslavy

BÍLEK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KOPISTER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

Tento strážmistr četnictva působil během druhé světové války. Podle dochovaných archivních záznamů sloužil jako četnický strážmistr u brány (strážnice) Kopisty (německy Kopister Torwache) kontrolovala přístup do Terezína směrem od obce Kopisty a byla jedním z klíčových a přísně hlídaných bodů na obvodu ghetta. Ve dnech 5. až 6. března 1943.

BÍRO IMRICH

viz. Naše bádání

BOHDAL FRANTIŠEK

praporčík četnictva

RUDOLFOV OČV ČESKÉ BUDĚJOVICE 1942 /VRCH.STR., STANICE VS-SNB ŠEVĚTÍN, OKR. TŘEBON

BOUCHAL FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB VELENICE, OKR.TŘEBON*1.1.1892 - ODKOMANDOVÁN 26.6.44 DO TEREZÍNA.

František Bouchal (*1. 1. 1892), který sloužil na stanici České Velenice a v červnu 1944 byl odkomandován do Terezína.

Sloužil na četnické stanici České Velenice (tehdejší politický okres Třeboň).

Nasazení v Terezíně: Dne 26. června 1944 byl v rámci nucených personálních rotací odkomandován k výkonu služby do Terezína.

BOŽETĚCH VÍT

štábní strážmistr četnictva

Do Terezína byl převelen v rámci povinných personálních rotací. Jako řadový příslušník vykonával ostrahu vnějšího perimetru židovského ghetta.

Patřil k aktivnímu jádru četníků, kteří odmítali nacistické rozkazy. Vězněným Židům pomáhal s pašováním jídla, léků i dopisů. Zapojil se do budování ilegální odbojové sítě přímo uvnitř strážního oddílu.

BRANDEJS FRANTIŠEK

viz. Naše bádání

(9. srpna 1904, Velké Petrovice – 5. prosince 1996, Meziměstí) byl štábní strážmistr československého četnictva, který se během druhé světové války aktivně zapojil do protinacistického odboje. Jako jeden z tzv. terezínských četníků pomáhal vězňům v tamní věznici gestapa, za což byl zatčen a sám prošel několika koncentračními tábory.

BUBNÍK RUDOLF

štábní strážmistr četnictva

(NAROZEN V SOBĚSLAVI)

Český četník, který byl od 23. června 1944 do 6. listopadu 1944 přidělen do policejní věznice Terezín jako výpomocná dozorčí stráž. Jeho pracovní náplní byla služba v kanceláři u telefonu a dálnopisu. V roce 1946 poskytl Mimořádnému lidovému soudu v Litoměřicích svědeckou výpověď o brutálním zacházení s vězni ze strany velitele věznice Heinricha Jöckela.
Rudolf Bubník sloužil jako četník po válce ve Vejprtech až do převratu v roce 48. Poté byl od četnictva propušťen a pracoval jako ostraha místní továrny. On sám je pohřben v Karlových Varech.
(Proces s Henrichem Jöckelem, výpověď svědka)"Já sám jsem mnohokráte viděl, jak Jöckel bezdůvodně tloukl vězně pěstí do obličeje, až tito upadli na zem, a jak do ležících ještě kopal."

Byl protektorátní četník, který na rozdíl od většiny svých kolegů sloužících u vnější ostrahy ghetta zažil fungování nacistického teroru přímo uvnitř samotného centra zla – v policejní věznici Gestapa v Malé pevnosti Terezín.

Rudolf Bubník byl od 23. června do 6. listopadu 1944 oficiálně přidělen přímo do Malé pevnosti. Působil zde jako výpomocná dozorčí stráž. Na rozdíl od německých dozorců SS však nevykonával přímé surové strážní obchůzky na dvorech, ale jeho hlavní pracovní náplní byla služba v kanceláři u telefonu a dálnopisu.

Po skončení druhé světové války pokračoval v bezpečnostní službě jako příslušník Sboru národní bezpečnosti (SNB) v pohraničních Vejprtech. Jeho kariéru však rázně ukončil komunistický převrat. Po únoru 1948 byl od četnictva (SNB) z politických důvodů propuštěn. Následně musel pracovat v dělnické profesi jako ostraha místní továrny. Zemřel v zapomnění a je pohřben v Karlových Varech.

Fotografie poskytl pravnuk Bubníka

BURIAN RUDOLF

strážmistr četnictva

BUŠEK JOSEF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE MĚLNICKÉ VTELNO/ WACHTM. BUŠEK JOSEF/ SPERRE NR. 2

21. červenec 1947 Terezín

Pohřeb Litoměřice

Josef Bušek (strážmistr četnictva, Mělnické Vtelno) – Sloužil na četnické stanici Mělnické Vtelno. V období okupace patřil mezi protektorátní četníky, kteří byli vězněni nacisty v Policejní věznici Gestapa v Malé pevnosti Terezín (byl zařazen v bloku označeném jako Sperre Nr. 2). Podle dochovaných záznamů spolku Terezínští četníci zemřel po válce a jeho pohřeb se konal 21. července 1947 v Litoměřicích. V archivech odbojové činnosti v okolí Krnska bývá u podobného jména uváděno zatčení v souvislosti s obranou státu. [1, 2]

C-Č

ČERNÝ RUDOLF

CIRKLER

příslušník četnictva

CIMRMAN JOSEF

strážmistr četnictva

JESENNÝ/JESEN/ ODVELEN DO JIČÍNA/ OBER TORWACHE/ WACHTM. CIMERMAN JOSEF/

CÁPEK

příslušník četnictva

V Terezíně v roce 1943

CVERTLER

štábní strážmistr četnictva

CYRUS KAREL

strážmistr

Který se rovněž podílel na riskantních aktivitách terezínského četnického oddílu. Za svou odbojovou činnost zaplatil nejvyšší daň – v květnu 1945 padl v boji za vlast během vypuknutí Květnového povstání.

poručík

CYRUS Karel† 07.05.1945

V rámci protektorátního četnického oddílu působil v Terezíně v důstojnické hodnosti poručíka. Patřil k odbojovému křídlu terezínských četníků, které tajně podkopávalo rozkazy kolaborantského velitele Janečka a pomáhalo židovským vězňům drženým v ghettu.

ČAPEK JOSEF

strážmistr četnictva

ČECH RUDOLF

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB KELČ, OKR. HRANICE,

7. únor 1910 Velká Čermná nad Orlicí 38

Úmrtí 8. listopad 1996 Rychnov n. Kn.

Pohřeb Borohrádek – Šachov

ČECH V.

příslušník četnictva

ČÍPA KAREL

strážmistr četnictva

18. únor 1908 Klenčí pod Čerchovem 157, Česká republika

Úmrtí 23. květen 1980

Český Krumlov

ČET. STANICE VELEŠÍN, OČV ČESKÉ BUDĚJOVICE, ZATČEN 8.ČERVENCE 1943 GESTAPEM PRAHA TRANSPORT KT FLOSSENBÜRG" OSVOBOZEN "

ČERMÁK GEORG/JIŘÍ

strážmistr četnictva

/5.-6.MÄRZ 1943/ BEREITSHAFT/ POHOTOVOST

ČERNÝ JOSEF

příslušník četnictva

(odvelen z kmenové stanice Beroun) – držel Kontroll Dienst během strážních směn v průběhu roku 1943.

ČERNÝ JIŘÍ ANTONÍN

viz. Naše bádání

ČERNÝ RUDOLF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE KUTNÁ HORA OČV/ WACHTM. ČERNÝ RUDOLF/ SPERRE NR. 1

21. prosinec 1902 České Meziříčí

Úmrtí 1952

ČERVENÝ

strážmistr četnictva

ČULÍK ADOLF

štábní strážmistr četnictva

Konal bespečnostní službu v Šanově od roku 1938.

Vícekrát odkomandován k četnickému strážnímu oddílu na Kladně-Sokolovně a četnickému strážnímu oddílu v Terezíně.

D

DAVID JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VÍTKOV, OKR. OPAVA, strážmistr

DAVID Josef† 16.07.1982

DANĚK MILOSLAV

příslušník četnictva

z Křížové

DERKA JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB TĚŠANY, OKR. HUSTOPEČE,

DĚDINA FRANTÍŠEK

strážmistr četnictva

ČS. WERMERITZ/ HŘIMĚŽDICE/ ODVELEN DO PRAHY

DĚKANOVSKÝ JAROSLAV

strážmistr četnictva

POHOTOVOST

DOLANSKÝ JAROSLAV

strážmistr četnictva

12/1.1944-18/1.1944 odvelen do Terezína

eBadatelna ABS signatura: B 1_12 i.j. 27

DOPITA FRANTIŠEK

příslušník četnictva

Z TEPLIC

DOSTÁL JINDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VALŠOV, OKR. RÝMAŘOV,

DOSTÁL VOJTĚCH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB HUSTOPEČE U BRNA,

DOUŠA VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

DRAHOŇOVSKÝ FRANTIŠEK

příslušník četnictva

SPOLEČNIK EMILA HAŠKA / BRATŘÍKOV OKR.SEMILY 1942/

DROZDA VOJTĚCH

plukovník četnictva

DŘÍMAL BEDŘICH

praporčík četnictva

STANICE SNB SOVINEC, OKR. RÝMAŘOV,

DUŠEK ADOLF

poddůstojník četnictva

nar. 17.6.1913 Týn nad Vltavou

Učetnictva od roku 1936 jako psovod.

Spolupracovník s partyzány.

DUŠEK FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STANICE SNB BĚLOTÍN, OKR. HRANICE,

DVOŘÁK V. JAN

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB RÝMAŘOV,

E

ERNEST JAN

ERNEST JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU OKR. TŘEBON, 1938 ČS BUŠTĚHRAD

Ernest Jan Nep. desátník p. pl. 35, foto pochází z tabla, jde o školu četníků a zkoušku v Praze 1935.1. 3. 1935 presentován u zemského četnického velitelství v Praze a nastoupil do školy tamtéž 30. 8. 1935 ČPO Chomutov1. 9. 1935 závodčí1. 3. 1936 povýšen na strážmistra a definitivně přijat ke sboru31. 3. 1936 ČS Buštěhrad

F

FARA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

* 1900 SLANÝ

V lednu 1933 se vrátil z vojny.1.července 1933 nastoupil do četnické školy v Kutné Hoře, kde která skončila koncem listopadu 1933 z důvodu politických aby mohli nový četníci co nejdříve nastoupit do pohraničí k četnickým útvarům.Po skončení školy byl odvelen k četnickým pohotovostním oddílům v pohraničí. Fara byl přidělen k četnickému oddílu v Trutnově. Zde byl do konce ledna 1935. Od 28. února byl přidělen na četnickou stanici ve Vrchlabí. Na jaře 1938 přišla 2. května zpráva " Proveďte ihned tajný rozkaz číslo...." , a to byl konec mírových časů.Poté odjeli z oddíly SOS do Špindlerova Mlýna.Odtud po záboru pohraničí byl převelen na četnickou stanici v Miletíně, okres Hořice.Zde sloužil až do roku 1945.V roce 1939 byl dočasně odvezen z ostatními četníky na Slovensko do Spišské Nové Vsi.V létě 1944 byl dočasně odvelen do Terezína.10. května 1945 nastoupil opět na četnickou stanici ve Vrchlabí.V té době přišel soumrak četnictva kdy bylo četnictvo přiděleno k nově vzniklému sboru SNB.Poté přeložen do Hradce Králové po zrušení odbor hospodářské kontroly kdy přišli čistky v SNB byl propuštěn.Místo následně našel v továrně na kabely Kablo ve Vrchlabí kde byl po čase přemístěný od stroje do kotelny za to že byl četníkem. Po čistkách v padesátých letech se opět vrátil ke stroji. Avšak že zdravotních důvodu musel odejít a to do Tesly.

Text i foto použito z knihy :

Četnické vzpomínky, Fara František, r.v. 2002, nakladatel Cody Print

FERBAS JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

Konal bespečnostní službu v Šanově od roku 1938.

Vícekrát odkomandován k četnickému strážnímu oddílu na Kladně-Sokolovně a četnickému strážnímu oddílu v Terezíně.

FIDRANSKÝ ANTONÍN

štábní strážmistr

3.7.1910 České Budějovice

Dne 13. ledna 1944 byl štábní strážmistr Antonín Fidranský služebně na krátký čas odvelen do Terezína, proto bylo ustaveno nové vedení organizace – Jaroslav Jindra, Ladislav Havíř a František Svatoň a vrch. strážm. Josef Štůla ze Zvěstova. Každá místní organizace měla vymezený svůj okruh působnosti v několika dalších obcích a osadách ...

Votické noviny

Frank Miloš

www.pamatnik-terezin.cz/sbirka/5_408

FRANK MILOŠ

ČETNÍK MILOŠ FRANK UMOŽŇOVAL PŘEDÁVÁNÍ MOTÁKŮ U ZUBAŘE V BOHUŠOVICÍCH. VÝPOVĚD BĚLA KRAUSOVÁ, NAR. 20.12.1898

Český četník Miloš Frank, který byl v r. 1943 nasazen jako dozorce v Malé pevnosti Terezín. Po střetnutí s dozorcem Rojkem byl přeložen do Prahy. V Terezíně pomáhal vězňům, vynášel jeich ilegální dopisy a pomáhal i jinak. Po roce 1948 emigroval do USA.

FIALA KAREL

praporčík četnictva

21.1.1901 V CHOCHOLE, OBEC ZDEBUZEVES, OKR. VLAŠIM – BOHDALOV (BOHDALAU) PRAP. KAREL FIALA, VELITEL STANICE / OKRESNÍHO ČETNICKÉHO VELITELSTVÍ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ/

Úmrtí 13. květen 1973

FILIP FRANTIŠEK

Na základě rozkazu Sboru národní bezpečnosti (SNB) oblastního velitelství v Ústí nad Labem ze dne 18. května 1946 došlo 1. června ke sloučení bezpečnostních složek bývalé policie a četnictva. V důsledku tohoto sloučení byli na prozatímní četnickou stanici Terezín– křižovatka.

Nová četnická stanice byla proto prozatím zřízena na křižovatce státních silnic. K jejímu zřízení došlo na žádost Místního národního výboru (MNV) v Litoměřicích, protože se v této době na křižovatce objevovaly časté případy neopatrných jízd řidičů, které měly za následek mnoho smrtelných incidentů. Dalším důvodem pro zřízení stanice na tomto místě bylo zabránění vyvážení zcizeného majetku po Němcích. Náklady na vybavení stanice poskytl MNV v Litoměřicích, který o její zřízení žádal, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno 4. dubna 1946. Na stanici tedy 13. listopadu nastoupili do služby čeští příslušníci národní bezpečnosti po čtyřleté nucené pauze.

FRÝD FRANTIŠEK,

strážmistr četnictva

ČS. MĚLNÍK ODVELEN NA ČS. MLADÁ BOLESLAV

H

HADRÁVEK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

HÁJEK LUDVÍK

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB URBANOV, OKR. DAČICE, /ČS MARŠOVICE

HÁJEK BEDŘICH

příslušník četnictva

Z ROUDNICE N. L.

HAŠEK EMIL

strážmistr četnictva

ČS.MIROŠOV ODVELEN DO PLZNĚ

HANDRYCH ARNOLD

strážmistr četnictva

ČPO Chrudim

ČESKÉHO ČETNÍKA SLOUŽÍCÍHO V ROCE 1945 TEREZÍNĚ. ČETNICKÝ STRÁŽMISTR, V LEDNU 1945 PŘEVELENÝ K OSTRAZE TEREZÍNSKÝCH VĚZŇŮ. V TEREZÍNĚ PŮSOBIL AŽ DO LIKVIDACE GHETTA V KVĚTNU 1945.

HASENKOPF MIROSLA

poručík četnictva

8.6.1894 Debř nad Jizerou – 21.5.1951 ve výkonu trestu.

VELITEL ZVLÁŠTNIHO ODDÍLU ČETNICTVA V TEREZÍNĚ

HAUPT JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB HORNÍ MORAVICE, OKR. RÝMAŘOV,

HAVEL JOHANN/JAN

štábní strážmistr četnictva

/BEREITSHAFT/ POHOTOVOST/STABSWACHTM. HAVEL JOHANN

HAVELKA RICHARD

praporčík četnictva

OKRESNÍ VELITELSTVÍ SNB FRÝVALDOV, / ŠAKVICE 1942/

HAVLÍN III JOSEF

strážmistr četnictva

ČS.HWOSCHDIAN/ HVOŽĎANY/ PŘEVELEN PÍSEK

15. říjen 1910 Čechtice

Úmrtí 9. únor 1988 Praha 6

HEJDA BOHUMIL

štábní strážmistr četnictva

HEJDA BOHUMIL ČS CHTĚŠOV OKR.ROUDNICE, NAR.13.4.1910 LAŽANY OKR.BLATNÁ, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

HEJDUK JOSEF

příslušník četnictva

VEDOUCÍ ČETNICKÉ PROVIANTURY

HEJTMÁNEK FRANTÍŠEK

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB SVOJŠÍN, OKR. STŘÍBRO- ČS. KAZNĚJOV, OKR. KRALOVICE ODKOMANDOVÁN 29.5.44- 23.8.44 DO TEREZÍNA

HODER JAROSLAV

strážmistr četnictva

ČET. STANICE MIROTICE, OČV PÍSEK/ WACHTM. HODER JAROSLAUS/ LAWALIER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

HLADÍK VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

1945 stanice SNB Hředle

25/9.1944-31/10.1944 odvelen do Terezína

HLAVÁČ STANISLAV

příslušník četnictva

HLÍNĚNÝ ALOIS

štábní strážmistr četnictva

ÚMYSLOVICE/ KREMATORIUM WACHE /STABSWACHTM. HLINĚNÝ ALOIS/5.-6.MÄRZ 1943

HLOBÍLEK VIKTOR

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB ŽELETICE, OKR. ZNOJMO,

18. leden 1912 Dobrotice 54

Zaměstnání Četník od roku 1942 Unín

HUBINKA JIŘÍ

strážmistr četnictva

ČS. Sebranice /1940-1942/

Byl od roku 1935 u četnictva. Ve svých záznamech má uvedeno, že od 13.9. do 12.12. 1944 byl přidělen na četnickou stanici Terezín. Kam přesně nevÍme. Později, byl "přetransformován" na příslušníka SNB, psal v jednom ze svých životopisů, že "se snažil dle možností jídlem, kuřivem či donáškou časopisů život vězněných zpříjemnit".

Četnická stanice Sebranice u Litomyšl

HOMOLA VOJTĚCH

štábní strážmistr četnictva

OKR. VELITEL SNB FRÝDEK-MÍSTEK,

HORÁČEK JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

HORÁČEK JOSEF NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

ČS TATOBYTY ODDĚLENÍ JIČÍN NAR.25.4.1904 WIDEŇ

HUSÁK STANISLAV

štábní strážmistr četnictva velitel stanice

strážmistr SNB jako zástupce velitele v roce 1946

HRÁDEK JAN

poručík četnictva

Velitel SNB v Terezíně 1945.

HRÁBEK JAN

poručík četnictva

VELITEL ODDÍLU SNB V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN, VZHLEDEM K TOMU, ŽE NA MALÉ PEVNOSTI NEEXISTUJÍ ŽÁDNÉ ZÁZNAMY NELZE ZJISTIT, ZDA BYL A KDE SE NYNÍ NACHÁZÍ. POLIT. PŘÍSL. NEZJIŠTĚNA.

HRABÁNEK FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE SLANÝ,

V roce 1943 odkomandován do Terezína.

František Hrabánek se narodil v Divišově u Benešova 31.7.1899 v početné rodině.

Po roce 1918 do demobilizace sloužil v Benešově. Poté přešel k četnickému sboru a od roku 1919 sloužil až do roku 1927 na Slovensku v Bratislavě, Malém Lipníku, ve Slovenském rudohoří v Harmancích, v Banskobystrickém kraji v Hosúsovu, Ratkové a Gemerské Panici. Poslední četnickou stanicí na Slovensku byla nyní městská část Ružomberku – Rybárpole. Od roku 1927 otec sloužil v Čechách na zámku v Lánech, Úžicích u Kralup, Chodově a Citolibech na Lounsku, v Hořešovičkách na Slánsku a ve Slaném."

V době ohrožení republiky před druhou světovou válkou měli být četníci součástí armády. Byli povoláváni do SOS (Stráže obrany státu). Byla organizována po praporech, celkem vzniklo jedenatřicet praporů. Ve Slaném byli po vyhlášení mobilizace 21. 5. 1938 do SOS odveleni štábní strážmistři Josef Janča, Josef Stehnij a J. Koblása, k zesílení pohraničních stanic nadporučík J. Jarolímek, štábní strážmistři Václav Vaněk, Maxmilián Kaemer, Josef Fára, strážmistři František Chládek a Josef Nešvara. V následujících dnech docházelo na hranicích k častým střetům s henleinovci. V září došlo v Ašském výběžku k zajetí a odvlečení vrchního strážmistra Františka Kloubského a štábních strážmistrů Františka Hrabánka, M. Kaemera, Josefa Horáka a Václava Viktora ordnery do Německa, odkud byli propuštěni až v říjnu.

"V období před druhou světovou válkou byl otec jako český četník ve spojení s Čsl. zpravodajskou službou. 26. 6. 1938 byl odvelen k posílení ostrahy našich hranic. Na českoněmecké hranici tehdy docházelo ke střetům s henleinovci. Strážní službu vykonával na četnické stanici Rossbach (nynější Hranice, okr. Aš). Současně získával zprávy o dění v Německu, které předával zpravodajské službě. V noci z 21. na 22. září 1938 byla stanice přepadena ordnery a ozbrojenými složkami z německé strany. Příslušníci stanice, vrchní strážmistr František Kloubský, M. Kaemer, Josef Horák, Václav Viktor a otec, byli odvlečeni do Německa a uvězněni v koncentračním táboře Elsterhorst bei Heyerswerda. Tam byli vězněni do 15. října 1938, kdy na zákrok československé vlády byli propuštěni, a dne 16. října se hlásili u Zemského četnického velitelství v Praze."

Po podepsání mnichovské dohody zamířili do vnitrozemí spolu s českými uprchlíky i četníci, kteří posílili četnické stanice. Po vyhlášení Slovenského státu se do Čech vrátili i četníci, kteří tam sloužili. Když v březnu 1939 došlo k obsazení Čech německým vojskem, byli k posílení a udržení pořádku do Prahy posláni vrchní strážmistr F. Kloubský a štábní strážmistr F. Hrabánek. Do Slaného se vrátili, když už byl obsazen německými vojáky.

"Ještě dne 14. 3. 1939 působil otec při soustředěném oddílu v Praze – Tyršově domě, takřka před příjezdem německých okupantů byl táta poslán na Hrad, kde plnil rozkazy dané plk. Uhlířem, t. č. náměstkem velitelství četnictva v Praze. V té době také spolupracoval s významnými osobami národního odboje za osvobození (gen. Kravák, mjr. Antonín Weiss, gen. Houra, pplk. Uhlíř) a spolupracoval při odsunu českých letců do zahraničí s kpt. Vladimírem Černým, popraveným 8. 4. 1943. V roce 1940 spolupracoval s ilegální skupinou odboje Střed. Dále byl ve spojení s parašutistickou skupinou ve dřínovském lese u Kralup nad Vltavou a s partyzánskou skupinou Zelený les kpt. Orlova a por. Sokolova v bilichovském polesí u Slaného. Současně byl zapojen do ilegální odbojové činnosti Československé obce legionářské a byl nápomocen při různých udáních, kde pomáhal udaným radou nebo likvidací jimi vlastněných zbraní, za což jim a jemu hrozila i ztráta života."

Druhá světová válka přinesla četníkům nespočet vypjatých situací. Většina z nich pracovala ve prospěch českého národa a zachovala si čest. Byli zaměstnanci říše a museli poslouchat rozkazy, které se jim často příčily, za jejich neuposlechnutí jim však hrozila smrt. Většina četníků ve svém rajonu působila již před válkou. Občany ve svém působišti znali, a proto věděli, kdy mohou zamhouřit oko nebo být slepí. Řada četníků byla zapojena do menších odbojových akcí, sběru informací, podpory rodin zatčených i do zatajování černých porážek. Důležitou roli sehrálo četnictvo i během květnového povstání, kdy hlasatel Zdeněk Mančala vysílal z Českého rozhlasu do éteru první volání o pomoc. "Voláme českou policii, české vojsko, české četnictvo do Českého rozhlasu, přijďte co nejdříve... jsou zde stříleni čeští lidé!" Řada četníků se rozjela na pomoc Praze, další pomáhali ve Slaném obsazovat a střežit důležité objekty, hlídat zátarasy a barikády a zapojili se i do střetů s ustupující německou armádou.

"Při vyhlazování obce Lidice dostal otec zprávu od vrchního četnického strážmistra Vojtěcha Jabůrka z Buštěhradu a odjel k Lidicím, kde varoval občany této obce vracející se z práce a informoval je o dění v obci. Sám pak využil oslavování Němců po ukončení celé akce a odcizil jim plán vyhlazování, který do konce války ukrýval doma. Tento s některými památkami (ručičkami od věžních hodin, písmenky z náhrobků, částmi kříže) a jiné menší drobnosti předal členu lidického výboru, děkanovi Josefu Kloučkovi.

Protože se o něj začalo zajímat kladenské gestapo, byl převelen ke strážní službě do koncentračního tábora Terezín. Zde pomáhal vězněným poskytováním informací o událostech z domova i ze zahraničí, stykem s rodinami a obstaráváním potravin.

V revolučních dnech byl od 5. května činným se zbraní v ruce a zúčastnil se vojenských akcí proti německým okupantům, mimo jiné i na výzvu Českého rozhlasu, který volal české četníky na pomoc při bojích o rozhlas v Praze, s autodopravcem A. Šípkem. Zde však pobyl pouze jeden den a na výzvu pplk. Špety byl přidělen vojenskému posádkovému velitelství ve Slaném, kde se zúčastnil jednotlivých vojenských akcí ve Slaném a okolí nejen se zbraní v ruce, ale v případě potřeby i jako spojka. Dne 5. 5. 1945 v dopoledních hodinách odzbrojoval za pomoci civilních osob příslušníky SS a německé četníky na jejich stanici proti Grandhotelu ve Slaném, které měl převést do slánských kasáren. Za tuto činnost v době okupace i revoluční obdržel Pochvalné uznání III. stupně – Velitelství Generál Alex, č. j. 5000/446 z 20. 2. 1946 a Pamětní medaili II. stupně, odboj. odd. Hnutí za svobodu v Lánech dne 28. 10. 1946, č. dekr. 276."

Po válce nastaly v řadách četnictva hned v roce 1945 čistky. Nejprve se týkaly četníků, kteří se dopustili kolaborace. Jedním z rozhodnutí nového vedení státu bylo povolení politické angažovanosti v řadách ozbrojených složek státu a přetransformování četnictva na Sbor národní bezpečnosti, do kterého četníci přešli. Po roce 1948 došlo v řadách SNB k dalším, tentokrát rozsáhlým čistkám. Příslušníci patřící k předválečným a válečným složkám byli propouštěni a často neprávem kriminalizováni.

"Po roce 1948 potřebovali komunisté ovládnout bezpečnostní sbory a toho docilovali zbavováním se původního českého četnictva. Důvod byl prostý. Čeští četníci věděli, kdo za války spolupracoval s Němci nebo udával české občany. Volili k tomu způsob zdiskreditování četníků a jejich postupné propouštění ze služby. Jedním z nich byl i náš otec, děda a praděda František Hrabánek, který byl obviněn, že při službě na slánském letišti (v hangáru stál jeden letoun Piper) mohl umožnit nepřátelům nového zřízení letecký útěk za hranice. Za to byl po třiceti letech ve službě propuštěn bez nároku na důchod a odsouzen na dva roky vězení v pověstném Domečku v Kapucínské ulici na Hradčanech. Po propuštění nemohl získat žádné zaměstnání a skončil jako průvodčí ČSAD, kde byl ve slánských garážích za záhadných okolností zabit."

Štábní strážmistr František Hrabánek působil jako četník od roku 1919 převážně na Slánsku. V nelehké době druhé světové války pro spoluobčany často riskoval vlastní život. V padesátých letech byl po třiceti letech ve službě zatčen, dva roky vězněn a bez nároku na důchod od policie propuštěn. Dne 10. listopadu 1992 byl v celém rozsahu rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti policejního poručíka

HRBÁČEK JINDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VELKÝ BERANOV, OKR. JIHLAVA,

HRACH/ HRACH KONRÁD MARTIN/

strážmistr četnictva

PODŘÍZENÝ ČETNÍK KÖNIGSHAN/ KRÁLOVEC /CHLUMEC NAD CIDLINOU

Hrach Konrád Martin strážm. podřízený četník Königshan 30.9.1936

Konrád Martin Hrach v hodnosti četnického strážmistra v březnu 1933. K četnictvu nastoupil ještě před zřízením pohotovostních oddílů, a tak po absolvování školy zamířil přímo na stanici Chvaleč. Od roku 1936 sloužil v Chlumci nad Cidlinou.

HRDINA JAN

strážmistr četnictva z Prahy

HRUBÍN VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČPO KUTNÁ HORA, STANICI SNB V KVILDĚ

HYKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

DLOUHÁ TŘEBOVÁ OKR. LITOMYŠL/ STABSWACHTM. HYKA KARL/ DRESDENKASERN WACHE

HYKL JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

nar. 29.9.1914

U četnictva od roku 1937.

Od 17.8.1943 do 16.11.1943 odkomandován do Terezína.

STANICE SNB SVITAVY, OKR. MOR. TŘEBOVÁ, /RAKVICE OKR. KLOBOUKY 1942/

U četnictva sloužil od roku 1937. Přímo v Terezíně byl odkomandován v období od 17. srpna 1943 do 16. listopadu 1943. Po válce a reorganizaci bezpečnostních sborů působil na stanici SNB ve Svitavách, což byl sousední politický okres těsně přiléhající k Litomyšlsku.

HYNEK STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS. ČELAKOVICE ODVELEN DO MLADÉ BOLESLAVY

HVĚZDA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

velitel II. roty

CH

CHÁBERA JOSEF

CHMEL JOSEF

strážmistr četnictva

CHMEL JOSEF, ČS FRYDŠTEŇ / FRÝDŠTEJN /OKR TURNOV, NAR.11.12.1915 SV.HYPOLYT (SVATÝ HIPPOLYT – PATRON JINDŘICHOVA HRADCE), NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

11. prosinec 1915 Sankt Poelten, Austria

22. prosinec 1990 Zásada

CHOVANEC MARTIN

praporčík četnictva

STANICE SNB BÍTOV, OKR. ZNOJMO

J

JANDA II. JAN

štábní strážmistr četnictva

STANICE – VS-SNB KUNŠTÁT V ČECHÁCH, OKR. ŽAMBERK – OD 1.5.44-27.7.1944 ODKOMANDOVÁN V TEREZÍNĚ / KUNVALD V ČECHÁCH 1942/ V TEREZÍNĚ VYKONÁVAL SLUŽBU MIMO GHETTO Z DŮVODU NEDOSTATEČNÉ ZNALOSTI NĚMČINY.

JANEČEK "JANETSCHEK" THEODOR

nadporučík četnictva

VELITELEM ČETNÍKŮ V TEREZÍNĚ. NADPOR. JANETSCHEK, KOLABORANT, NA SVĚDOMÍ MĚL ŽIVOTY MNOHA VĚZŇŮ, JEŽ UDAL. PODOBNĚ I JEHO NÁSTUPCE POR. HASENKOPF. VĚTŠINA ČETNÍKŮ SE VŠAK K VĚZŇŮM CHOVALA SLUŠNĚ A POMÁHALA JIM. MĚL BY POCHAZET NEKDEOD KRÁSNÉ LÍPY

JANEČEK, THEODOR-KAPITÁN ČETNICTVA

JANOUT STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS. NEUHOF/ NOVÝ DVŮR/ PŘEVELEN DO KUTNÉ HORY

JANOUŠ F.

příslušník četnictva

JAŠEK JOSEF

strážmistr četnictva

STANICE SNB DRNHOLEC, OKR. MIKULOV,

JEBAVÝ JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

17. 7. 1912 v Tampli

ČS. Chlumec nad Cidlinou odvelen z Terezína do Jičína

Ačkoli byl hodnocen jako schopný a dobře upotřebitelný, potkal jej osud mnoha prvorepublikových četníků – dne 22. června 1950 byl ze Sboru národní bezpečnosti propuštěn a pensionován.

JEDLINSKÝ JOSEF

strážmistr

ČS. CHOTĚBOŘ ODVELEN DO CHRUDIMY

JEMELKA JIŘÍ

strážmistr četnictva

STANICE SNB HODONICE, OKR. ZNOJMO,

JÍCHA JOSEF

strážmistr četnictva

ČS.Kröndorf– V Terezíně jsem strávil na tomto místě dobu od 11.11-1941-27.8.1944

Josef Jícha vykonával strážní službu v ghettu Terezín v odd. českých četníků /asi 27 lidí/ v období 11.11.1941 - 22.8.1944. Ubytováni v Parkhotelu.

J.Jícha vykonával např. strážní službu u závor, při příjezdech transportů.

JUKL JAN

JUREN GOTTLIEB/BOHUSLAV/

praporčík četnictva

JUREN-KARDAŠOVA ŘEČÍCE OKR. TŘEBON/ FÄHNRICH (PRAPORČÍK) JUREN GOTTLIEB (BOHUMIL NEBO BOHUSLAV)

V ucelené databázi se tento četník nachází pod německo-českým zápisem jako Gottlieb (Bohumil nebo Bohuslav) Juren.

Hodnost a jméno: praporčík četnictva (Fähnrich)

Bohumil (Gottlieb) Juren

Kmenová stanice: Kardašova Řečice (tedejší okres Třeboň, dnes okres Jindřichův Hradec)

Termín služby v Terezíně: 1.–2. července 1943

Bohumil Juren patřil k služebně nejstarším a nejvýše postaveným poddůstojníkům (dosáhl vysoké poddůstojnické hodnosti praporčíka). Na rozdíl od zmiňovaných strážmistrů z březnové směny (Kust, Šnajdr), kteří byli nasazováni na řadové strážní úkoly na branách, byl praporčík Juren vzhledem ke své šarži v červenci 1943 s největší pravděpodobností odvelen právě k výkonu velitelské či dozorčí služby – například k dříve rozebíranému Kontroll Dienst (kontrolní službě) nebo jako velitel celé terezínské směny.

JUREČKA BOHUMIL

příslušník četnictva

ČETNÍK V ČÁSLAVI, BYL 2.1.1945 SLUŽEBNĚ PŘEVELEN KE ZVLÁŠTNÍMU STRÁŽNÍMU ODDÍLU DO TEREZÍNSKÉHO GHETTA, KDE BYL POVĚŘEN PÉČÍ O SLUŽEBNÍ PSY. V TEREZÍNĚ PRACOVAL OD 2.1.1945 DO KVĚTNA 1945. BYL ZDE SE SLUŽEBNÍM PSEM GRETOU

JŮNA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

(*28.02.1911)

ZATČEN ZA ŠPATNÉ ZACHÁZENÍ Z VĚZNI

K

KADRABA KAREL

strážmistr četnictva

KARBAN

příslušník četnictva

KARBULA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KARBULA FRANTIŠEK ČS LEDEČ NAD SÁZAVOU NAR.15.11.1912 OKR.NOVÝ BYDŽOV, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

KAREŠ JAROSLAV

příslušník četnictva

KAŠÍK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

SENDRAŽICE 1942

Kheil Emil

KHEIL EMIL

Sloužil v Letech a dočasně byl odvelen i do Terezína.

KLANČÍK VÁCLAV

příslušník četnictva

nar. 9.1.1908 Kutná Hora

zemřel 5.2.1980 Ústí nad Labem

STANICE MŠENÉ, OKR.BUDYNĚ NAD LABEM VYKONÁVAL STRÁŽNÍ SLUŽBU V TEREZÍNĚ PO PŘÍCHODU RUDÉ ARMÁDY U NEMOCNIČNÍCH BUDOV

Od r.1931 až do r.1945 byl jsem zaměstnán u Zemského četnického

velitelství v Praze, a to jako výkonný orgán na stanicích Hřensko, Telnice, České Chvojno a Mšené Lázně.

Od r.1945 až do r.1953 byl jsem členem SNB se služebním zařazením ve Mšeně lázních, Povrlech a Velkém Březně.

V době okupace jsem sloužil jako výkonný orgán na četnické stanici Mšené lázně a to od r.1938 až 1945. Zúčastnil jsem se v této době žádných akcí organisovaných okupační úřady. Veřejného ani politického života jsem se nezúčastnil, ant jsem nebyl členem žádné organizace, spolku nebo klubu.

V květnové revoluci jsem bydlel s rodinou ve Mšeně lázních, kde jsem byl služebně zařazen na četnické stanici. Po příchodu RA konal jsem strážní službu s Rudoarmějci u terezínských nemocničních budov.

Tuto službu jsem ukončil v červnu a vrátil jsem se opět na stanici SNB ve Mšeně, kde jsem sloužil až do srpna 1948.

V roce 1938 oženil jsem se s Miladou Vancovou, dcerou krejčího,státní příslušnicí československou, české národnosti. a společně jsme si založili domácnost v Českém Chvojně, okr. Ústí n. L.,kde jsem byl služebně zařazen. V září v témže roce v důsledku událostí v pohraničí odeslal jsem manželku k mým rodičům do K. Hory a sám jsem sloužil v oddílu,, Stráž obrany státu,, v prostoru Tisá, okr. Děčín. Poslední den před okupací pohraničí opustil jsem s tímto oddílem ŏsl.státní hranici, zanechav veškeré své bytové zařízení v Českém Chvojně na pospas Němcům. Teprve v r.1939 mohl jsem si převézt toto zařízení do Mšena lázní, kde jsem byl již služebně zařazen po rozpuštění oddílu Stráže obrany státu. Ve Mšeně lázních bydlel jsem se svou rodinou od r.1938 až do r.1948.

Václav Josef Klančík se narodil 9. 1. 1908 v Rozhovicích okres Chrudim

Od 5. května roku 1938 se stal členem 15členného družstva stráže obrany státu (SOS), s nímž vykonával službu na státní hranici v prostoru obce Tisá na Děčínsku do 10. 10. 1938. Začátkem října dostaly jednotky SOS rozkaz ke stažení na novou státní hranici – demarkační čáru v prostoru obce Bohušovice.

V Bohušovicích konal službu až do rozpuštění oddílů SOS, tedy do listopadu 1938. Po listopadu téhož roku byl opět zařazen na četnickou stanici v obci Klapý okres Roudnice nad Labem, zde setrval do 1. 9. 1939. S prvními výstřely nového světového konfliktu byl převelen na četnickou stanici Mšené u Roudnice nad Labem. V Mšeném sloužil s kratšími odveleními (na hlídání železničních tratí) do dubna 1945. Na sklonku válečného konfliktu byl Václav Klančík odvelen ke strážnímu oddílu terezínského ghetta.

V Terezíně musel zůstat i po dobu osvobození v květnu 1945, neboť v té době bylo město zamořeno skvrnitým tyfem a strážnímu oddílu byl vydán zákaz město opustit, aby se zabránilo rozšíření epidemie. Po epidemii opět nastoupil službu na četnické stanici v Mšeném.

Během protektorátu se Václav Klančík nezpronevěřil českému národu a dle vyprávění svých dětí Luďka a Milady, zachránil včasným upozorněním několik českých občanů před zatčením Kladenským gestapem.

O Klančíkově loajalitě českému národu vypovídá i fakt, že mu byla bez výhrady přiznána v roce 1946 Místním národním výborem v Mšeném státní a národní spolehlivost.

Úryvek z prohlášení činnosti za okupace "V době okupace jsem nebyl napojen na žádnou ilegální skupinu, avšak svoji národní čest jsem si v žádném případě neposkvrnil a službu jsem konal vždy ke prospěchu a v zájmu občanů české národnosti. V několika případech jsem, i přes výslovný zákaz kladenského gestapa, informoval osoby o hrozícím nebezpečí a prozradil jim podrobnosti ve vyšetřování, aby se mohli hájiti a předem závady odstraniti, čímž bylo docíleno, že ohrožené osoby skutečnému zatčením gestapem unikly. Osvědčení o státní spolehlivosti jsem obdržel ode všech Národních Výborů z obvodu stanice, kde jsem po dobu okupace sloužil"

V červnu roku 1945 vstoupil Václav Klančík se svojí manželkou Miladou do Komunistické strany Československa (KSČ) z přesvědčení, že KSČ bude zastáncem všeho lidu a že její program povede k socializaci republiky. Po únorových událostech v roce 1948, konal službu v Roudnici nad Labem, kdy prodělal silnou ledvinovou chorobu a po částečném vyléčení byl přeložen na MNV do Povrlů u Ústí nad Labem, kde vykonával funkci zástupce stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB)127 a zároveň byl zvolen místopředsedou Místního národního výboru (MNV). V roce 1950 v rámci reorganizace státní správy byl z funkce bez odůvodnění zproštěn a nadále žádnou politickou funkci ani funkci v KSČ nezastával. Při prověrce v roce 1951 byl z KSČ vyškrtnut. Důvody mu nebyly nikdy sděleny, ale vždy se domníval, že to bylo za jeho postoje a služební činnost za první republiky. V témže roce byl zbaven funkce zástupce velitele SNB v Povrlech a převelen na stanici do Velkého Března.128 V roce 1953 byl definitivně propuštěn z SNB a až do odchodu do starobního důchodu v roce 1968 pracoval jako pomocný dělník v různých zaměstnáních, naposledy jako valcíř v Národním podniku Kovohutě S. M. Kirova. Zemřel 12. února roku 1980 ve věku 72 let.

Ze svých vzpomínek si Václava Klančíka pamatuji jako hodného dědu, který i přes svůj těžký životní osud nikdy na službu vlasti nezanevřel.

KLIMEŠ VOJTĚCH ADALBERT

viz. Naše bádání

KLEMENT MIROSLAV

štábní strážmistr četnictva

KLEMENT MIROSLAV ČS TEREŠOV OKR. PLZEŇ – VENKOV NAR.7.8.1903 TĚNY/ Obec Těně se nachází v okrese Rokycany/ OKR.PLZEŇ, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

KLEPL ULRICH/OLDŘICH

strážmistr četnictva

MAGDEBURGER TORWACHE

KLÍMA JINDŘICH

strážmistr SNB v roce 1948.

KLINER FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STAN. SNB JAROMĚŘICE N/ROK., OKR. M.BUDĚJ.,

KNEJFL JOSEF

strážmistr četnictva

DOMAŽLICE ODVELEN DO KLATOV/ BAUSCHOWITZER TORWACHE/ WACHTM. KNEJFL JOSEF

KOČI JAN

strážmistr četnictva

MÍSTNÍ VEL. SNB VSETÍN

KOHOUT JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB STICHOVICE, OKR. PROSTĚJOV,

KOJAN F.

příslušník četnictva

KOLÁČEK KAREL

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB LÁZNĚ BĚLOHRAD, OKR.NOVÁ PAKA *10.10.1913 VE VIZINĚ, OKR. HOŘOVICE-OD 23.7.-10.10.1944 V TEREZÍNĚ. SLUŽBU ZDE VYKONÁVAL NA TZV. SPERCE Č.1 /SPERRE 1 / SE STANOVIŠTĚM NA HLAVNÍ SILNICI, NA ROHUTEREZÍNSKÉHO PARKUBLÍŽE LITOMĚŘICKÉ BRÁNY, SVOU STRÁŽNÍ SLUŽBU MĚL I NA TZV. DIENSSTELLE.

10. říjen 1913 Vizina

KOLEČKO JAN

štábní strážmistr četnictva

ČS. STARKENBACH/ JILEMNICE/ ODVELEN DO JIČÍNA

KOPŘIVA KAREL

příslušník četnictva

ČETNÍK ČPO PRAHA

ČETNÍK K. KOPŘIVA ZPROSTŘEDKOVÁVAL V. HERZOVI DOPISY, BALÍČKY.

KORB JAROSLAV

příslušník četnictva

Z TEPLIC

23.07.1911

KORECKÝ ANTONÍN

praporčík četnictva

PRAP. ÚČ., *10.6.1909 ROZDĚLOV, OKR. KLADNO/ZV-SNB PRAHA – ODKOMANDOVÁN V DUBNU A KVĚTNU 1944 Z ČS PETROVICE U SUŠICE 1942 DO TEREZÍNA

Úmrtí 3. leden 1973

Hřbitov Praha-Prosek

Čakovická 280/65, Prosek

Prague Prague 190 00

KOUDELA FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB FRÝVALDOV,

KOUTECKÝ JOSEF

viz. Naše bádání

KOUTECKÝ VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

7/10.1944-12/12. odvelen do Terezína

1945 stanice SNB Zbečno

KOLEK JAROSLAV

příslušník četnictva

nar. 6.4.1894 Holice,

Od října 1943 do listopadu 1944 působil v Terezíně

KONČICKÝ JOSEF

strážmistr četnictva

KONČICKÝ JOSEF, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

ČS STARÉ SEDLO, ODDĚLENÍ PÍSEK NAR.12.8.1913

KOVÁŘ JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB HORŠOVSKÝ TÝN, - ODKOMANDOVÁN OD 1.5.DO 30.7.1944 DO TEREZÍNA. SVOU SLUŽBU KONAL U MAGDEBURSKÉ BRÁNY A NĚKOLIKRAT I U KREMATORIA OSOBNĚ BYL I U TŘECH PITEV VĚZNŮ.

KOVÁŘ KAREL

strážmistr četnictva

STANICE SNB PANSKÉ DUBÉNKY, OKR. DAČICE,

KRÁL JAROSLAV

praporčík četnictva

STANICE SNB MLADECKO, OKR. OPAVA,

KRÁSNÝ JAROMÍR

příslušník četnictva

KRCH VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS. CHVALKOVICE ODVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

KRIŠTOF RUDOLF

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB JIŘETICE, OKR.VANSDORF – ODKOMANDOVÁN 21.8.- 14.11.1944 DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL OD 21.8.1944 DO 14.11.1944

KRUTINA

příslušník četnictva

MĚL SLUŽBU V BUDOVĚ KOMANDATURY

KRÝZA JAROSLAV

strážmistr četnictva

KŘAPKA JOSEF

příslušník četnictva

KŘIKAVA BEDŘICH

strážmistr četnictva

ČS. EIPEL/Úpice/ ODVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

KŘIVÁNEK KAREL

příslušník četnictva

Z JENERALKY ODEŠEL 2.7.1944 NA KMENOVOU STANICI A TÍM KONČILO HLÍDÁNÍ ČESKÝMI ČETNÍKY

KŘÍŽ RUDOLF

strážmistr četnictva

KOMANDATUR WACHE 5.-6.MÄRZ 1943

KŘÍŽ JOSEF

strážmistr četnictva

Ten byl jako příslušník četnictva odkomandován k výkonu služby přímo do Terezína (v období od 21. března do 26. června 1944), kde strážil tzv. Kopistskou bránu.

KUBEŠ JAN

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB DOL. BUKOVSKO, OKR. TŘEBON – ODKOMANDOVÁN 21.3.44-26.6.1944 DO TEREZÍNA.ASI MĚSÍC KONAL SLUŽBU NA TZV. KOPISTSKÉ BRÁNĚ V OKOLÍ TÉTO STRÁŽNICE SE PĚSTOVALA ZELENINA.

KUBÍN EMANUEL

KUBÍN EMANUEL

štábní strážmistr/praporčík četnictva

5.12.1902 Malín okr.Kutná Hora

ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR/PRAPORČÍK OD BŘEZNA 1938 DO 31. 5. 1939, KDY BYL UMÍSTĚN NA ČETNICKÉ STANICI V BOHUŠOVICÍCH NAD OHŘÍ.

V březnu 1938 odkomandován z kmenové stanice Strážské okr. Michalovce, Slovensko jako instruktor pro výcvik obrany státu SOS u pěšího pluku v Michalovcích.

Za mobilizace v září 1938 konal službu polní četník u velitelství VI. Armádního sboru v Košicích, odkud s velitelstvím odjel do Brna, kde konal zpravodajskou službu.

Po vyklizení pohraničí 17.10.1938 se vrátil na kmenovou stanici na Slovensku.

Po vpádu maďarských vojsk na východní Slovensko 15.3.1939 byl jako český četník 31.3.1939 propuštěn ze služby Slovenského štátu.

Po evakuaci ze Slovenska byl přidělen na četnickou stanici Bohušovice nad Ohří.

Zde rozmnožoval na psacím stroji různé letáky. Při eskortách vězňů na Malou pevnost poskytoval potraviny a předával zprávy o německém vojsku.

Emanuel Kubín byl Zemským četnickým velitelstvím v Praze zařazen dne 31.5.1939 na četnickou stanici Bohušovice n. O., kde sloužil do 8.3.1945. Tento den byl rekomandován k četnickému zvláštnímu oddílu v Terezíně, kde bylo židovské ghetto. Dne 5.5.1945 se pak přihlásil k službě v Malé pevnosti, kde vězňové žádali o pomoc a ochranu před esesáky, opouštějícími Malou pevnost. Zde vykonával službu až do 31.7.1945.

Vzhledem ke skutečnosti, že pouze pěší pluky měly kapelu, jedná se pravděpodobně o vojáky 42. pěšího pluku v Terezíně. V tomto pluku absolvoval vojenskou prezenční službu i dědeček dárce fotografie, Emanuel Kubín. 42. pěší pluk sídlil v Terezíně v kasárnách Prokopa Holého č. p. 78 (název po r. 1918, před tímto datem se objekt jmenoval Malá pěchotní kasárna, za okupace pak přejmenována na Hamburská).

KUBÍN FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

čet.stanice Planá nad Lužnicí

KUBIZŇÁK KAREL

strážmistr četnictva

14.6.1890 v Drahoši-6.8.1961

1928 BYL ZKUŠENÝ ČETNÍK, KTERÝ V GHETTU SLOUŽIL PŘES ROK A MĚL NA STAROSTI PŘEDEVŠÍM DOZOR NAD OSTRAHOU.

KULDA JOSEF

štábní strážmistr četnictva

nar. 24. 1. 1910 okr. Náchod

Po ukončení základní vojenské služby v roce 1932 nastoupil k četnictvu, kde prošel četnické stanice v Třebenicích, Třebívlicích, Třebušíně a na konec skončil v roce 1947 v Terezíně. Kdy byl 2. 5. 1948 vyhozen od SNB pro nespolehlivost z hlediska požadavků komunistického režimu. Měl velký smysl pro legraci a zábavu jako takovou, proto byl vždy v každém kolektivu velmi vítaným společníkem. Ze vzpomínek pamětníků uvádíme, že často upozorňoval občany na různé kontroly ze strany německých sani V Třebenicích bydlel u pana Kejře, který mu byl v podstatě druhým dědou. Bydlel v domě, kde dnes bydli pan Novák.

Pan Kulda měl dva syny, ve spokojeném manželství dožil svůj život v Terezíně.

KŮS JAROSLAUS/JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

BOROVANY OVČ ČESKÉ BUDĚJOVICE

STABSWACHT. (STABSWACHTMEISTER) ŠTÁBNÍ SERŽANT "ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR" KŮS JAROSLAUS/5.-6.MÄRZ 1943

Četnické stanici Borovany

Na stanici tak působili jako velitel vrchní strážmistr Václav Brož a spolu s ním strážmistr Jaroslav Kůs, který byl v roce 1936 povýšen na štábního strážmistra.

Například 15. července 1935 konal štábní strážmistr Jaroslav Kůs obchůzku rajonu po trase Borovany, Hajnice, Hájeckého statek, Průchův statek, Dvorec, Peškův mlýn, Kříčkův mlýn, Třebeč, Třebíčko, Ruthův mlýn, Štroblův statek, Borovanský mlýn, strážný domek č. 159, Kruhovsko. Obchůzku zahájil ve 22 hodin večer a ukončil ji následujícího dne ve 14 hodin odpoledne. Během obchůzky však měl zařazeny čtyři hodiny odpočinku.

Na obrázku uprostřed lze vidět radnici. Budova stojící vlevo od ní byla Četnická stanice Borovany

KŮS JAROSLAV

KURC EDUARD

štábní strážmistr četnictva

Konal bespečnostní službu v Šanově od roku 1938.

Odkomandován k četnickému strážnímu oddílu na Kladně-Sokolovně, Břežanech a četnickému strážnímu oddílu v Terezíně.

KUST JOSEF

štábní strážmistr četnictva

KŘIMICE OVČ PLŽEŇ/ KOMANDATUR WACHE/ STABSWACHTM. KUST JOSEF/5.-6.MÄRZ 1943

KUZANDA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

L

LAMAČ JOSEF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ ESKORTNÍ STANICE PRAHA III. PRAHA – VENKOV

15. leden 1912 Doksany 69

Známý počet dětí 1

Úmrtí 9. listopad 1992 Bílina

Pohřeb Zákolany

LABUT´ JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB SEBUZÍN, OKR. LITOMĚŘICE – V MĚSÍCI LEDNU, ÚNORU A BŘEZNU BYL JSEM SLUŽEBNĚ PŘIDĚLEN DO TEREZÍNA, ČS TĚMICE

LEBEDA LADISLAV

příslušník četnictva

11.03.1911

LEVEK GERARD

praporčík četnictva

STAN. SNB STŘÍTEŽ N/LUD., OKR. HRANICE, /STRÁŽMISTR 1942/

LIČKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB PRŽNO, OKR. MÍSTEK,

LICKA Karel 20.10.1914 1209/14

LOSKOT V.

strážmistr četnictva

LUKUVKA LUDVIG/LUDVÍK

štábní strážmistr četnictva

ČS DOLNÍ ČERMNÁ

LUKŠÍK ALOIS

vrchní strážmistr četnictva

STAN.SNB DARKOV, OKR. FRYŠTÁT,

M

MACÁK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

ČLEN ČETNICKÉHO ODDÍLU V TEREZÍNĚ GHETĚ, SLOUŽIL U STRÁŽNÍHO ODDÍLU NA MALÉ PEVNOSTI, POZDĚJI V GHETTU, KDE SE NYNÍ ZDRŽUJE, NEDALO SE ZJISTIT, ŠT STRÁŽM. MACÁK JOSEF ČS SKŘIVANY OKR. NOVÝ BYDŽOV NAR.21.8.1904 HOŘICE OKR.DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

MACH I. JOSEF

štábní strážmistr četnictva

1/5.1944-22/6.1944 Lidice-Buštěhrad (střežení vypálené obce)

4/5.1945-20/9.1945 odvelen do Rakovníka a Terezína ze stanice SNB Lužná.

Sloužil jako štábní strážmistr. I on patřil do skupiny četníků, kteří odmítali Janečkovu tvrdou linii, zapojil se do pomoci vězňům a udržoval kontakt s protinacistickým odbojem. (Pozn.: Nezáměnit s vrchním strážmistrem Josefem Machem z Radnic, který byl zatčen Gestapem a vězněn přímo v celách Malé pevnosti).

Štábní strážmistr Josef Mach I. byl jedním z protektorátních četníků, jehož služební nasazení se v dramatických fázích druhé světové války a těsně po ní protnulo s tragickými místy naší historie – s Lidicemi a Terezínem.

Střežení vypálených Lidic: Od 1. května do 22. června 1944 byl jako štábní strážmistr odvelen do prostoru zničené obce Lidice-Buštěhrad, kde museli protektorátní četníci pod německým dozorem střežit perimetr vyhlazené vesnice.

Nasazení v Terezíně: Na samém sklonku války a v době osvobození, od 4. května do 20. září 1945, byl ze stanice SNB Lužná odvelen k výkonu služby v Rakovníku, a právě v Terezíně, kde pomáhal zajišťovat pořádek a likvidaci terezínského ghetta po odchodu německých dozorců.

MALÍK

příslušník četnictva

Sušice

Pan Malík cvičil v Terezíně psy.

MAŠEK JAROSLAV

příslušník četnictva

Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Naše vojsko, 18.09.1948, 2(219), 4, s. 4.

MARČAL JAROSLAV

příslušník četnictva

nar.17.12.1912

U četnictva od 1.4.1936 byl zařazen na různých služebních místech , v době okupace pak jako strážný v Terezíně.

MENOUŠEK JOSEF VOJTĚCH

viz. Menoušek Josef Vojtěch

MERTLÍK RUDOLF

štábní strážmistr četnictva

viz. Mertlík Rudolf

METELKA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ/ LAWALIER TORWACHE/WACHTM. METELKA FRANZ/5.-6.MÄRZ 1943

MIKA I.FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

HORNÍ ČERNOŠICE

MIKSA VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB CUKMANTL, OKR. FRÝVALDOV,

MAKOVSKÝ FRANTIŠEK

viz. Makovský František

MILFAIT JOSEF

štábní strážmistr četnictva

1945 stanice SNB Svojetín

9/1.1944-31/8.1944 a od 3/1.1945-27/7.1945 odvelen do Terezína po uplinutí stanovené lhůty 2.měsíce zůstával déle dobrovolně.

eBadatelna ABS signatura: B 1_12 i.j. 27

MIKULÁŠEK JAN

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB OTROKOVICE, OKR. ZLÍN,

MALÍNSKÝ JAN

štábní strážmistr četnictva

VELITEL STANICE VS-SNB DAVLE, OKR. PRAHA-JIH *2.2.1911 V TROJOVICÍCH, OKR.CHRUDIM, V TEREZÍNĚ OD 1.5. AŽ DO 24.8.1944

MAREK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

ČS. KLAPY ODVELEN DO ROUDNICE NAD LABEM

MARŠÍK VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB BLÍŽEJOV, OKR. HORŠOVSKÝ TÝN – BYL JSEM DOČASNĚ ODKOMANDOVÁN 10.2.1945 K TZV. SONDERNABTEILUNGU V GHETTU TEREZÍN. /RADOMYŠL 1942/. SLUŽBU KONAL V POLOVINĚ ÚNORA 1945U BUDOVY TZV. NEUE DIENSTELLE A TAKÉ NA KŘIŽOVATCE TZV. ŠPERCE Č.2

MACHEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

VELITEL LETECTVA SNB PRAHA,

MARTÍNEK FRANTIŠEK

štábní stážmistr /vrchní strážmistr / četnictva

BĚCHOVICE, OKR. ŘÍČANY U PRAHY 1942, STANICE VS-SNB BYSTRÉ U POLIČKY, POLIČKA *23.11.1905 VE ŠTÁBLOVICÍCH, OKR. OPAVA – PODZIM 43 PŘEVELEN DO TEREZÍNA. POMOHL K ÚTĚKU RESPICIENTOVY FINANČNÍ STRÁŽE JAROSLAVU BOUČKOVI, KTERÉHO NECHAL JAKO STRÁŽNÝ V TEREZÍNĚ UTÉCT PŘED ODVEDENÍM NA MALOU PEVNOST.

MATYÁŠ JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB LICHNOV, OKR. MÍSTEK.

MAZAČ JAN

MINÁŘ EMIL

strážmistr četnictva

ČS ŽÍNKOVY okr. Přeštice/ WACHTM. MINÁŘ EMIL

2. květen 1910 Mirošov 2, okr. Rokycany

Úmrtí 14. červenec 1994 kremace 20.7.1994 Karlovy Vary

MLEJNEK JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

PRAPORČÍK, VELITEL ČS DYMOKURY, VRCHNÍ STRÁŽMISTR JOSEF MLEJNEK, PRAPORČÍK FR. KUKAŇ, POLICEJNÍ ČEKATEL VLASTIMIL CEJNAR, KTEŘÍ SE DALI K DISPOZICI RMNV.

Josef Mlejnek byl vrchní strážmistr českého protektorátního četnictva, který byl v průběhu druhé světové války nasazen v Terezíně

Působil jako vrchní strážmistr v rámci Zvláštního četnického oddílu Terezín. Stejně jako jeho kolegové musel vykonávat vnější strážní službu ghetta pod velením kolaborujícího kapitána Theodora Janečka.

Na sklonku války se aktivně zapojil do odboje. Společně s praporčíkem Františkem Kukaněm a policejním čekatelem Vlastimilem Cejnarem se dal plně k dispozici Revolučnímu místnímu národnímu výboru (RMNV) v Dymokurech, kde pomáhal zajišťovat klidný průběh osvobození a přebírání moci z rukou německých okupantů.

Protože nebyl nacistickými bezpečnostními složkami odhalen, vyhnul se zatčení gestapem i deportacím do koncentračních táborů v Říši. Po skončení války pokračoval v bezpečnostní službě v osvobozeném Československu.

MOULE JOSEF

strážmistr četnictva

ČECHTICE/ WACHTM. MOULE JOSEF/ INSPEKTION DIENST

MRÁZ JOSEF

příslušník četnictva

ČETNÍK ČS LETINY, ČESKÝ ČETNÍK J. MRÁZ VĚZŇŮM POMÁHAL

MORAVA JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

NEZDICE/ WACHTM. MORAVA JOHANN/ AUSSIGERKASERN WACHE/5.-6.MÄRZ 1943

MORAVEC FRANTIŠEK

příslušník četnictva

ČS LENEŠICE

MOUČKA

příslušník četnictva

MUSIL JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB ČERNÁ HORA, OKR. BOSKOVICE,

12. únor 1909 Luka nad Jihlavou

Úmrtí 28. březen 1975 Šumperk

MÜLLER ANTONÍN

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB KRALUPY NAD VLTAVOU *15.6.1896 V OLOVNICI, OKR. KRALUPY N. VLT.-OD 7.2.44-29.5.44 ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA. 8.2.MĚL SLŽBU V PRÁDELNĚ,10.2. NADOLNÍ BRÁNĚ, 12.2. V ÚSTECKÝCH KASÁRNÁCH,14.2. SLUŽBA PŘED SLUŽEBNOU / DIENSTASTELLE/ SLUŽBA BYLY ZDE KONÁNA VE TŘECHA TO KAŽDÝ DRUHÝ DENAŽ DO 29.2.1944. SLUŽEBNA /DIENSTASTELLE/ BYLA UMISĚNA V BÝVALÉ SPOŘITELNĚ V TEREZÍNĚ.

N

NEJEDLÝ KAREL

strážmistr četnictva

NĚMEC JAN

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB CVIKOV, OKR. JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ – Z ROZKAZU BÝVALEHO OKRESNÍHO ČETNICKÉHO VELITELSTVÍ V ČÁSLAVĚ DNE 6.1.1944 ČÍSLO JEDN. 18/44 BYL JSEM ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL OD 10.1.1944 DO 26.7.1944

NOVÁČEK II. ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

STAN.SNB ZAŠOVÁ, OKR. VAL. MEZIŘÍČÍ

NOVÁK JAN

vrchní strážmistr četnictva

ČS./NEKMIRSCH/NEKMÍŘ U NEPOMUKU, -GEND. ABTEILUNG PILSEN

NOVÁK KAREL

příslušník četnictva

17. říjen 1905

Úmrtí 4. květen 1945

NOVÁK III. FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

nar. 16.1.1905 Děkanovice

Strážní sližbu konal především při polních a uklidových pracech.

Od října 1943 odkomandován z četnické stanice Český Štemberk do Terezína.

Svědek vraždy Karla Kotála kterému slíbil že o popravě napíše jeho ženě a taky tak učinil.

STANICE SNB KERHARTICE, OKR. M. BEROUN,

NOVÁK VÁCLAV

NOWÁK/NOVÁK IX VÁCLAV/

štábní strážmistr četnictva

Václav Novák

16. leden 1922 Chotoviny

Úmrtí 29. duben 2006 Hůrka u Jistebnice

STABSWACHTM. NOWÁK IX WENZEL

NOVOTNÝ JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

SNB BLAZICE, OKR. HOLEŠOV,

13. květen 1908

Úmrtí 5. leden 1973

O

OBERPFALZER ADOLF

příslušník četnictva

Smutný osud jednoho z lišovských četníků. Adolf Oberpfalzer se narodil v roce 1908 v Č. Budějovicích. Kvůli hospodářské krizi, kdy si po absolvování základní vojenské presenční služby nemohl najít žádnou práci, zůstal jako délesloužící poddůstojník v armádě a v roce 1938 vstoupil do řad četnictva. Jako četník na zkoušku byl zařazen do četnického pohotovostního oddílu ve Stříbře a účastnil se bojů SOS proti Freikorpsu v pohraničí. V roce 1939 se dostal k motorizovanému četnickému oddílu do Č. Budějovic. K četnické stanici Lišov byl přidělen 26. září 1944. Do konce války také kratší dobu působil u strážního oddílu v Terezíně. 21. července 1945 byl z Lišova přeložen do Horní Plané a hned po Únoru 1948 byl již v hodnosti praporčíka vyhozen z řad SNB. To bral jako osobní křivdu a záhy se zapojil do protikomunistického odboje. Udržoval mimo jiné styk s převaděčem a agentem CIC Josefem Hasilem a dalšími agenty, pro které údajně opatřoval informace o stavbě vojenského letiště v Plané u ČB a o rozmístění sovětských jednotek na území ČSR. Po zatčení byl podroben brutálním výslechům ze strany StB a v roce 1951 byl odsouzen k 15 letům vězení za velezradu. Na následky věznění zemřel krátce po propuštění. Na konci 60. let požádala vdova po Adolfu Oberpfalzerovi a jeho syn o rehabilitaci a vyšetření krutého zacházení při výsleších v roce 1951. Na počátku nastupující normalizace ale krajský soud v Č. Budějovicích v roce 1970 žádost zamítl.

4. červen 1908 České Budějovice

5. červenec 1967

ODSTRČIL ALOIS

praporčík četnictva

STAN. SNB BRANKY, OKR. VAL. MEZIŘÍČÍ,

OTRUBA JOSEF

strážmistr SNB

nastoupil v roce 1948 do Terezína jako velitel stanice.

OKTÁVEC JOSEF VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS Žim odvelen do Prahy.

Působení na stanici Žim: Žim se nachází v severních Čechách, v oblasti Sudet, která byla po Mnichovské dohodě anektována Německem. Čeští četníci zde byli pod obrovským tlakem okupantů. Mnozí z nich udržovali kontakty s českým obyvatelstvem, které v pohraničí zůstalo, a předávali zpravodajské informace do vnitrozemí.

Odvelení do Prahy: Přesun strážmistra Oktávce ze Žimi do Prahy byl v souladu s tehdejší praxí, kdy byli spolehliví čeští vlastenci stahováni z pohraničí do protektorátního vnitrozemí, nebo byli nacistickými orgány nuceně přeloženi kvůli podezření z protistátní činnosti. V Praze se četníci masivně zapojovali do struktur domácího odboje (např. v rámci organizace Obrana národa nebo napojení na pražské policejní ředitelství).

ONDRÁČEK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

18/10.1943-10/1.1944 odvelen do Terezína.

eBadatelna ABS signatura: B 1_12 i.j. 27

OŠKERA JINDŘICH

praporčík četnictva

STAN.SNB RYCHNOV, OKR. MOR. TŘEBOVÁ,

P

PAPÁČEK JAROSLAV

praporčík četnictva

STAN. SNB DOMÁŠOV VAL. MEZIŘÍČÍ, /ŠTABNÍ STRÁŽMISTR NA ČETNICKÉ STANICI NĚKDE V JIŽNÍCH ČECHÁCH/

PANDUCH ALOIS

příslušník četnictva

PÁTEK LADISLAV

vrchní strážmistr četnictva

VELITEL I. ROTY VRCHNÍ STRÁŽMISTR LADISLAV PÁTEK, KTERÝ ROTU PŘEVZAL PO ZATČENÍ FRANTIŠKA MAKOVSKÉHO. VRCHNÍ ČETNICKÝ STRÁŽMISTR F.MAKOVSKÝ BYL 15.9.1943 ZATČEN ZA POMOC VĚZŇŮM GHETTA A VĚZNĚN NEJPRVE NA GESTAPU V KLADNĚ A POZDĚJI V MALÉ PEVNOSTI V TEREZÍNĚ.

PEK FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

SMEČNO, NAR. 1.4.1900. 1923-1936 ZAMĚSTNANEC ČETNICKÉ STANICE V TEREZÍNĚ.

OD R.1948 VRCHNÍ STRÁŽMISTR.

OD R. 1945 BYL URČEN JAKO STRÁŽNÝ PROTEKTORÁTNÍHO ČETNICTVA V GHETTU.

PALAVKA LADISLAV

příslušník četnictva

Z PRAHY

PAVELKA

příslušník četnictva

z četnické stanice v Kolíně, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek.

PEČ JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB OLOMOUC,

PEŠEK II JOSEF

strážmistr četnictva

/ BAHNBAU/WACHTM. PEŠEK II JOSEF

PETERA VÁCLAV

strážmistr četnictva

/PARDUBICE 1942/ VE DVOŘE KRÁLOVÉ NAD LABEM,

PETRŮ KAREL

příslušník četnictva

NAR. 2.4.1910, ZA OKUPACE ČETNICKÝ STRÁŽMISTR.DO TEREZÍNA ODVELEN 1.2.1942, ODTUD ODEŠEL NA VLASTNÍ ŽÁDOST 19.3.1942 PRO ONEMOCNĚNÍ MANŽELKY. PODRUHÉ PŘIŠEL DO TEREZÍNA 8.2.1943, SLOUŽIL ZDE DO 27.7.1943. ČS NEKOMÍŘ, PODRUHÉ PŘIŠEL DO TEREZÍNA 8.2.1943, SLOUŽIL ZDE DO 27.7.1943.NĚKOLIKRÁT KONAL DOZOR NAD PRACOVNÍ ČETOU V KREMATORIU. VĚZŇŮM POMÁHALI, DÁVALI JIM POTRAVINY, KDYŽ JIM JE POSLALI NA ÚKLID.

PÍPAL JOSEF

Vrchní strážmistr četnictva

15.12.1914 Popelištné okr. Pelhřimov

Pípal Josef

foto z ABS signatura: H-329

PITTL FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

PIKNER FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE CERHENICE /ZERHENITZ/ PŘRELOŽEN NA ČS. KUTNÁ HORA/ KOPISTER TORWACHE / STABSWACHTM. PITNER FRANZ

PURCHART FRANTIŠEK

zástupce velitele štábní strážmistr četnictva

strážmistr SNB v roce 1946.

PODLIPNÝ

příslušník četnictva

HEDVIKA SVOBODOVÁ-HAHNOVÁ, KTERÁ V TEREZÍNĚ PRACOVALA VE ŠLOJZCE U TRANSPORTLEITUNGU," VZPOMÍNALA, ŽE SPOLU S ČETNÍKEM PODLIPNÝM ODSTRANILI JEDNU ŽIDOVKU, KTERÁ DĚLALA PRO SS VE ŠLOJZCE HLÍDAČE.

POLAVKA LADISLAV

příslušník četnictva

Z TEPLIC 23.02.1912

POPELÍK

příslušník četnictva

Z HOŘIC. ČETNÍK

POSPÍŠIL II JOSEF

strážmistr četnictva

Narození 1914

Bydliště Obecní domy 1381, Modřany

Úmrtí 11. březen 1969

POUSTKA KAREL

strážmistr četnictva

ČS. SCHLUNITZ/ ŽLUNICE/ ODVELEN DO JIČÍNA

PRAVDA II. JOSEF

strážmistr četnictva

23/10.1944-26/12.1944 Hněvice-pracovní tábor

1/1. 1945-21/9.1945 odvelen do Terezína

PRAVDA STANISLAV

praporčík četnictva

/ ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR, LÍŠOV 1942/ STANICE VS-SNB LIŠOV, OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE *3.5.1896 V ELČOVICÍCH, OKR. STRAKONICE LČOVICE (DŘÍVE A V MÍSTNÍM NÁŘEČÍ ELČOVICE) JSOU OBEC, KTERÁ SE NACHÁZÍ V OKRESE PRACHATICE V JIHOČESKÉM KRAJI, – ODKOMANDOVÁN 26.7.44- 6.2.45 DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL VE FUNKCI DOZORČÍHO NA ŽIDOVSKÉ POŠTĚ.

Stanislav Pravda četnícky strážmajster v Tisovci

PROKOP II JOSEF

štábní strážmistr četnictva

/ LEITMERITZER TORWACHE/ PROKOP II JOSEF/5.-6.MÄRZ 1943

PROVAZNÍK OLDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB HEŘMANOVICE,

PRŮCHA FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

BÝV. STRÁŽNÝ A VELITEL INTERNAČNÍHO TÁBORA, ŠSTRŽM. SNB, KSČ, ČLEN KÁRNÉ KOMISE PŘI OKRESNÍM VÝBORU KSČ

PŘIBÁK MATĚJ

praporčík četnictva

PŘIBÁK MATĚJ, ČS BOHUŠOVICE, NAR.22.8.1906 DRAŽ ? OV, OKR. DOMAŽLICE, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

PŘIBYL JAROSLAV

příslušník četnictva

ČS PŘEŠTICE/PSCHESTITZ/ ODKOMANDOVÁN DO JIČÍNA

PŘIBYL KAREL

strážmistr četnictva

ČS Tschistay, okr. Plzeň

PLEGER JOSEF

strážmistr četnictva

11. srpen 1908 Pražské Předměstí

Úmrtí 21. listopad 1975 Deštné v Orl.horách

PLEŠÁK JOSEF

praporčík četnictva

20. 12.1903 Černov 1

ČS Tábor JOSEF PIKL, NAR. 13.2.1908, UČITEL VE VYSKYTNÉ, NEGATIVNĚ HODNOTÍ ČESKÉHO ČETNÍKA PLEŠÁKA, Plešák, Josef nadával vězňům a týral je, aby je přinutil k výkonu nebo ke kázni. ODSOUZEN NA 4 roky SOUZEN 17. 4. 1947

PLISKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB TŘEBÁŘOV, OKR. MOR. TŘEBOVÁ,

POLÁČEK FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

nar. 25.8.1988

Sloužil v ghettu červen–srpen 1943. Několikrát sloužil na Komandatuře SS.

eBadatelna ABS signatura: 325-90-6

PROFOUS VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

*11.11.1907 Račiněves

ČETNICKÁ STANICE MŠENO

DNE 19. PROSINCE PŘIJELO ASI 1200 VOJÁKŮ DO SEDLCE U MŠENA. OBKLÍČILI CELÉ OKOLÍ. DIVIL JSEM SE, ŽE S SEBOU NEMĚLI MOC PSŮ. SKÁLY ALE BYLY UŽ STEJNĚ PRÁZDNÉ. LIDI BYLI UŽ V "PONORCE". ASI TAK V PŮL DESÁTÉ DOPOLEDNE NÁS PŘIŠLI ZATKNOUT NA STANICI. DOČEKALA, SCHÖNBACHA A HONZÁKA. PROFOUS MĚL ŠTĚSTÍ, ŽE V TÉ DOBĚ POVINNĚ SLOUŽIL V TEREZÍNĚ. HLÍDAL ŽIDY. BYL TAM ASI DVA MĚSÍCE.

PROCHÁZKA VLASTIMIL

praporčík četnictva

STAN. SNB BUDIŠOV NAD BUD., OKR.MOR. BEROUN,

PRŮCHA VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB ČESKÉ VELENICE, OKR. TŘEBON – ODKOMANDOVÁN 26.6.44 DO TEREZÍNA. NAR.15.2.1897 V TEREZÍNĚ BYL PŘIDĚLEN JAKO VELITEL STRÁŽE KE STŘEŽENÍ VĚZNŮ NA DIENSTSTEELLE. /ČS. HOŘEPNÍK 1938-1944/

PŘÍBYL KAREL

příslušník četnictva

ČS ČISTÁ U RAKOVNÍKA/TSCHISTAY/ODVELEN DO PLZNĚ

PŘIKRYL VINCENC

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB NĚM. PRUSY, OKR. VYŠKOV, /ŠTÁBNÍ STRAŽMISTR VYŠKOV 1942/

R-Ř

RADA JAROSLAV

příslušník SNB

10.11.1921 Dobronice okr. Tábor

sloužil zde v roce 1946

RAJTMAJER

příslušník četnictva

RAJNOCH ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

SKS OPAVA, /MOŘKOV OKR.VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 1942/,/OLOMOUC 1941/

RAUS ALOIS

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB VELKÉ MEZIŘÍČÍ, /ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR, HROZNOVÁ LHOTA, OKR. HODONÍN 1942/

RAPANT JAROSLAV

RICHTR

příslušník četnictva

ZE SUŠICE

RICHTER ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

20.5.1905 Krásná Lípa

U četnictva od roku 1929, v době okupace sloužil na četnické stanici Vrchotovi Janovice u Sedlčan.

V Terezíně sloužil od 25.3.1943 do 19.10.1943 na strážnici před I.dvorem kde byl dálnopis. Přítomni Maloth a Burian.

ROSENBAUM OLDŘICH

praporčík četnictva

STANICE ŽALHOSTICE, OKR. LITOMĚŘICE A ČS LIBOTENICE.

ROZEHNAL ARNOLD

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB MÍSTEK,

RULÍK JOSEF

strážmistr četnictva

ČS. Bolohrádek /1942/

RULÍŠEK LADISLAV

štábní strážmistr četnictva

SNB-ZVPRAHA,

ŘEHŮŘEK OLDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB NÁCHOD– ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA R.1944, NAR. 16.5.1911 V DOBROŠOVĚ.

ŘEZNÍČEK VINCENC

štábní strážmistr četnictva

OSVRAČÍN

vrchní strážmistr četnické stanice Duchcov

8. únor 1905 Malá Lhotka

1976 Olomouc

ŘÍŠSKÝ FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ROSEČ OKR. TŘEBON/ SPERRE NR. 2

S-Š

SALABA KAREL

strážmistr četnictva

NEMANICE OVČ ČESKÉ BUDĚJOVICE

SAMEŠ Ing.

podplukovník četnictva

Od osvobození.

SEMEK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB BŘECLAV, OKR. HODONÍN,

SEMERÁD JOSEF

štábní strážmistr četnictva

21/8.1944-31/12.1944 a poté 18/8.1945-2/9.1945 odvelen do Terezína.

SLÁMA JAN

štábní strážmistr četnictva

17/9.1944-12/12.1944 odvelen do Terezína

eBadatelna ABS signatura: B 1_12 i.j. 27

SLAFT JOSEF/ŠLEFR JOSEF

příslušník četnictva

KRALUPY NAD LABEM

SLEFT JOSEF

příslušník četnictva

SKALNÍK JOSEF

strážmistr četnictva

/WACHTM. SKALNÍK JOSEF/ DRESDENKASERN WACHE 5.-6.MÄRZ 1943

SOJKA EMIL

štábní strážmistr četnictva

ČS. BRANDÝS NAD LABEM ODVELEN DO MLADÉ BOLESLAVY

STANÍČEK PAVEL

praporčík četnictva

STANICE SNB FRYŠTÁT,

STARRMANN/ŠTERKMAN FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

četnické stanice v Kolíně, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek. Památník Terezín, A 303.

STEHLÍK FRANTIŠEK

nar. 29.6.1913

Poříčí u Trutnova po válce Choceň okr. Ústí nad Orlicí

eBadatelna ABS signatura: 325-15-5

STEHLÍK VLASTIMIL

strážmistr četnictva

HORNÍ BŘÍZA OČV PLZEŇ/ WACHTM. STEHLÍK VLASTIMIL/ SPERRE NR. 1

STIBAL BOHUMIL

B. Stibal byl český četník sloužící v Terezíně v roce 1941. Pomáhal vězňům. Pocházel z Dolu u Pacova.

SIMANDL VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

SV. JAN NAD MALŠÍ, TÝRAL A BIL VĚZNĚNÉ ŽIDY V TEREZÍNĚ.

OBŽALOVANÝ, ŽE JAKO PRAPORČÍK ČETNICTVA, ODVELENÝ V ROCE 1941 DO TEREZINA, KDE BYL VELITELEM STRÁŽE V SUDETSKÝCH KASÁRNÁCH ŽIDOVSKÉHO GHETTA, TÝRAL UVĚZNĚNÉ ŽIDY A VYKONÁVAL SLUŽBU S NADPRŮMĚRNOU HORLIVOSTÍ.

SKÁCEL JOSEF

praporčík četnictva

STAN. SNB LUKOV, OKR. HOLEŠOV,

SLABÝ KAREL

strážmistr četnictva

SMOLA JAN

viz. Naše bádání

SMRTKA STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS.KROPATSCH-WRUTITZ

SOJKA EMIL

štábní strážmistr četnictva

ČS Brandýs nad Labem

SOMMER OLDŘICH

strážmistr SNB v roce 1948.

SOMOLÍK FRANTIŠEK

příslušník četnictva

Somolík František Jan

nar. 27.5.1900 Čížkov

František Somolík, nar. 27.5.1900, sloužil za protektorátu u četnictva. Od prosince 1944 nastoupil službu jako strážník v ghettu. kolem ghetta bylo 16 strážnic, 150 četníků, 75 sloužilo 24 hodin, ostatní doprovázeli vězně do práce (stavba pošty v Bohušovicích, práce na poli, řezání rákosu na šancích apod.). Dánky a Holanďanky v barácích mimo tábor. pomoc vězňům: dával jim jídlo, o Vánocích nechal ženy utrhnout stromek, neprohlížel vězně, nechával jim noviny. Na Vánoce 1944 přijel transport židů ze Slovenska, devět dní byli zavřeni ve vagónech. Vzpomíná na příjezd Hortyovců z Maďarska, šlojsce a na službu v krematoriu. Zažil velitele Hasenkopfa a Janetzeka. V ghettu sloužil 2 a půl měsíce.

APT / Vzpomínky / Ghetto Terezín - pamětníci / A 4516

STAŇEK EMIL

štábní strážmistr četnictva

Před válkou a během války sloužil v obci Hořičky na okrese Náchod.

STIBOR KAREL

štábní strážmistr

(ze stanice v oblasti Středních Čech) – zaznamenán jako dozorčí provádějící inspekce na vnějším perimetru pevnosti.

STRNAD SLAVOMIL

příslušník četnictva

SÝKORA JOHANN/JAN

štábní strážmistr četnictva

SÝKORA PATŘIL VE SVÝCH 40 LETECH KE STARŠÍ GENERACI ČETNÍKŮ/ OBER TORWACHE STABSWACHTM. SÝKORA JOHANN/

SÝKORA FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

/BESEDNICE 1942 / ČS ROUDNICE NAD LABEM/ STABSWACHTM. SÝKORA FRANZ/5.-6.MÄRZ 1943/ UNTER TORWACHE ZEMŘEL V ROCE 1970

https://www.besednice.cz

– odvelen z kmenové stanice Besednice (v té době spadající pod širší jihočeský personální okruh), sloužil v Terezíně na Dolní bráně v březnu 1943.

Četníci z Jindřichova Hradce obecně: Samotné město Jindřichův Hradec bylo za protektorátu sídlem okresního četnického velitelství. Strážmistři z tohoto velitelství byli doplňováni do rotací pro Komandatur Wache průběžně po celou dobu války (1942–1944). Jejich kmenové spisy s přesnými daty odvelení jsou uloženy v archivech.

SÝKORA OTAKAR

strážmistr četnictva

ČS VRÁŽ/ WACHTM. SÝKORA OTAKAR/5.-6.MÄRZ 1943/KREMATORIUM

Narození 1914 Plzeň, 16. září 1914

Škvrňany, okres Plzeň

Zaměstnání četník Čížová

Úmrtí 1976 Praha, 5. prosinec 1976 Oldřiš, okres Jindřichův Hradec

(vazba na Jindřichohradecko)

Tento strážmistr byl sice v březnu 1943 odvelen do Terezína k ostraze Krematoria z kmenové stanice Vráž (u Písku/Čížové), jeho poválečný osud je však pevně spjat s Vaším regionem. Služba v Terezíně: 5.–6. března 1943 (stráž u krematoria)

Regionální vazba: Po válce žil a v roce 1976 zemřel v obci Oldřiš (okres Jindřichův Hradec).

ŠEBESTA MATYÁŠ

strážmistr četnictva

ČS CHOTĚBOŘ ODVELEN DO CHRUDIMY

ŠEVELA ANTONÍN

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB HODONÍN,

ŠÍDLO JAN

příslušník četnictva

NAR. 24.6.1913, ČETNICKÁ STANICE ČERVENÉ POŘÍČÍ OKR. KLATOVY.

Počátkem roku 1944 byl vybrán pro službu do Terezína. V únoru přišel do Terezína a pracoval jako účetní pro české četníky. Ubytován byl v kasárnách proti parčíku. S Židy ani s Němci se nestýkal. Pouze jednomu vězni slíbil vyřídit pozdravy doma.
V květnu 1944 se na vlastní žádost vrátil do Červeného Poříčí.

ŠIMÁK JAN

strážmistr četnictva

ČS. HOLICE ODVELEN DO CHRUDIMY

ŠIMERLE KLEMENT

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB KARVINÁ, OKR. FRYŠTÁT,

ŠÍP JOSEF

četař SNB

ŠKODA BOHUMIL

štábní strážmistr četnictva

*13. říjen 1909 Běloves Náchod

STANICE VS-SNB JESTŘEBÍ, OKR. ČESKÁ LÍPA - ODKOMANDOVÁN ZVČ MLADÁ BOLESLAV OD 3.3.44 DO 31.5.44 DO TEREZÍN

Bydliště Jestřebí 136

Jestřebí 47161

Úmrtí 30. srpen 1984 Jestřebí

ŠKODA EDUARD

štábní strážmistr četnictva

ČET. STANICE – NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ ZATČEN 8. ZÁŘÍ 1943 AD KLADNO PROPUŠTĚN 29.9.1943, VĚZNICE GESTAPA V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN 1940-1945 NAROZEN 17. 7. 1901 BISTREY, BYSTRÉ (NĚMECKY BISTREY) JE OBEC, KTERÁ SE NACHÁZÍ V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

ŠKOP ULRICH/ OLDŘICH

strážmistr četnictva

ČS RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

ŠKVRNA GOTTLIEB/BOHUSLAV

štábní strážmistr četnictva

MALÉ SVATOŇOVICE/ STABSWACHTM. ŠKVRNA GOTTLIEB (BOHUMIL)/ BAUSCHOWITZER TORWACHE/

ŠLEFER JOSEF

strážmistr četnictva

ČS. KRALUPY NAD VLTAVOU ODVELEN ROUDNICE NAD LABEM

ŠMID II. FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB DĚTMAROVICE, OKR. FRYŠTÁT,

ŠNAJDR VLADIMÍR

strážmistr četnictva

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/ WACHTM. ŠNAJDR VLADIMÍR/ KOMANDATUR WACHE 5.-6.MÄRZ 1943

ŠPIKA

příslušník četnictva

ŠRÁMEK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS. DOLANY ODVELEN DO KLATOV

ŠTĚDRÝ JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB DOLNÍ POČERNICE, OKR. PRAHA-SEVER – ODKOMANDOVÁN OD 7.2.44-25.7.44 V TEREZÍNĚ

17. březen 1897 Janovice, okr. Chrudim

Zaměstnání četník a legionář Kyje 343

Úmrtí 4. květen 1968 Praha

ŠTĚPÁNEK WENZEL/ŠTĚPÁNEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

SMIŘICE

SPERRE NR. 1/WACHTM. ŠTĚPÁNEK WENZEL

ŠTOČEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS MANĚTÍN

ŠTUDENT LADISLAV

příslušník četnictva

Z ÚSTÍ NAD LABEM SICE NESLOUŽIL V TEREZÍNĚ ALE BYL SEM NĚKOLIKRÁT PROPAŠOVÁN HANUŠEM DUBEM Z ÚSTÍ NAD LABEM VEZNĚNÝM V SUDETSKÝCH KASARNÁCH A PRACOVAL JAKO KUCHAŘ V ČETNICKÝCH KASÁRNÁCH A MĚL VOLNÝ POHYB

ŠUTERA ADOLF

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB BYSTŘICE N/PERN., OKR. NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ,

ŠVEJNOHA ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

1/1.1944-8/2.1944 odvelen do Terezína.

ŠVERMA LADISLAV

strážmistr četnictva

ČS. RYCHNOV NAD KNĚŽNOU PŘEVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

T

TÁBORSKÝ BOHUMIL

štábní strážmistr

TÁBORSKÝ BOHUMIL ČS RUZYŇ, NAR.1.11.1908 MĚNÍK OKR.LITOVEL, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

TEPLÝ FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

VELKÝ VŘESŤOV OKR.TÝN NAD VLTAVOU

TOMÁŠEK PAUL/PAVEL

strážmistr četnictva

KDYNĚ

TRACHTULEC JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB HOSTĚRADICE, OKR. M. KRUMLOV,

TRINER KAREL

strážmistr četnictva

28.1.1915 Kralovice

Z ČPO BUŠTĚHRAD

Doprovazel na motocyklu vůz z vězni na kopání hrobu do Lidic.

TUREK ANTONÍN

strážmistr četnictva

ÚSTÍ NAD ORLICÍ/ WACHTM. TUREK ANTON (ANTONIN)/ 5.-6.MÄRZ 1943/ LEITMERITZER TORWACHE

TUČEK FRANTÍŠEK

strážmistr četnictva

ČS. OBETNITZ ODVELEN DO PRAHY

TYKAL JAN

strážmistr četnictva

ČS. KLISTAU ODVELEN DO KLATOV

U

ULRICH

příslušník četnictva

MĚL SLUŽBU V BUDOVĚ KOMANDATURY

URBAN JOSEF

příslušník četnictva

Kostelci nad Orlicí

URBAN TOMÁŠ

štábní strážmistr četnictva

12/3.1945.-29/3.1945 odvelen do Terezína.

eBadatelna ABS Četnictvo a SNB - odvelení příslušníků signatura: B 1_12 i.j. 27

ULMANN FELIX

štábní strážmistr

ŠTABNI STRÁŽMISTR – RUZYNĚ ODVELEN DO PRAHY BYLO OVLIVNĚNO BLÍZKOSTÍ K SS A TYTO SITUAČNÍ FAKTORY FORMOVALY JEJICH CHOVÁNÍ, KDYŽ ZAČALI NAPODOBOVAT SVÉ DOZORCI SS. VLIV NA ZBYTEK JEDNOTKY SE LIŠIL.

V-W

VAŠÍČEK ALOIS

příslušník četnictva

ČETNÍK DATUM NAROZENÍ: 1909-1971?

6. únor 1909 Uhřice 4, Moravia

Úmrtí 21. červen 1971 - Moravská Třebová, Moravská Třebová,

VALENTA LADISLAV

vrchní strážmistr

VALTR ANTON ADOLF

štábní strážmistr četnictva

ČS HORNÍ BŘÍZA

VANČURA JINDŘICH

strážmistr četnictva

ČS. DLOUHÁ LHOTA ODVELEN DO PRAHY

VEJBĚRA FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

/ŠSTRÁŽM. STARÁ PAKA 1942/ STANICE VS-SNB DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

VESELÝ VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

VESELÝ VÁCLAV ČS POČÁPLY U TEREZÍNA ODDĚLENÍ ROUDNICE, NAR.1.8.1910, SEDLO OKR.SUŠICE NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

VESELÝ III. FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

11/12.1944-14/3.1945 odvelen do Terezína

VESECKÝ BEDŘICH

strážmistr četnictva

19. Únor 1914 Načeradec

Úmrtí 12. Leden 1989 Lužná u Rakovníka

STRÁŽMISTR ČS. LUSCHNA/ LUŽNÁ/ ODVELEN DO KLADNA, STRÁŽMISTR VESECKÝ BEDŘICH LUŽNÁ V ČECHÁCH 1942

VLADYKA

příslušník četnictva

PSOVOD

VOHLÍDAL JOSEF

strážmistr četnictva

BERNATICE U TÁBORA

VOKROJ FRANTIŠEK

viz.Naše bádání

VRANÝ KAREL

štábní strážmistr četnictva

VRANÝ KAREL ČS PETROVICE U RAKOVNÍKA NAR.9.2.1898 JANOVICE OKR KLATOVY, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ OD 30.4.1945-9.10.1945

eBadatelna ABS signatura: B 1_12 i.j. 27

VRBA JAROSLAV

praporčík četnictva

STANICE SNB FRÝDLANT N/O., OKR. MÍSTEK,

VRŠECKÝ OTTO

strážmistr četnictva

PLANÁ NAD MŽÍ

VYBÍRAL FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

18.10.1910 Tlumačov

Nastoupil k četnictvu v době první republiky.

V době okupace zůstal ve službě byl zařazen na Velitelství ve Slaném.

Po vyvraždění Lidic byl přeložen do Terezína, kde brutálně zacházel z vězni.

Po osvobození sloužil u SNB a po školení v roce 1946 nastoupil u STB v Lanškrouně.

VYBÍRAL VINCENC

praporčík četnictva

STANICE SNB MOŘKOV, OKR. VAL.MEZIŘÍČÍ,

WACH (VACH VILÉM)

viz. Naše bádání

WINTER JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

ŠT.STRÁŽM. WINTER JAROSLAV ČS HOŘOVICE, NAR.27.4.1910? BUDĚTICE OKR. SUŠICE, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

27. duben 1910 - Budětice 39

Úmrtí 21. červenec 1995 - Hořovice

Z-Ž

ZADRAŽIL ANTONÍN

ZACHAŘ ANTONÍN

strážmistr četnictva

ČS. POLIČKA ODVELENDO CHRUDIMY

ZELINKA

příslušník četnictva

ZELNÍČEK EMIL

vrchní strážmistr četnictva

SNB-ZVBRNO, ČET. STANICE – VELKÝ ÚJEZD/1942/* 21.12.1903 - 18. LISTOPAD 1983 ZATČEN 3.LISTOPADU 1943 ČIS. VĚZNĚ - 8211,

22. prosinec 1903 Hostákov

Úmrtí 18. listopad 1983

ZEMAN GOTTLIEB/BOHUSLAV

strážmistr četnictva

NETŘEBICE OKR.ČESKÉ BUDĚJOVICE

ZEMAN JOSEF

Strážmistr četnictva

1907, PŘEDLICE, ÚSTÍ NAD LABEM

Sloužil v Internačním táboře v Terezíně

ZÍKA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

SPERRE NR. 2

ZÍKA JAROSLAV

strážmistr četnictva

ČS Königshof okr.Kladno

ZIKMUND FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS KŘENICE/CHRAST B. PILS. /ODVELEN DO PLZNĚ/ MAGDEBURGER TORWACHE/WACHTM. ZIKMUND FRANZ/

ZÍTKO JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB DALOVICE, OKR. KARLOVY VARY – OD 5.2.45 DO 8.4.1945 ODKOMANDOVAN V TEREZÍNĚ, DEŠTNÁ U SOBĚSLAVĚ

/ÚMYSLOVICE 1942/ SLUŽBA U BOHUŠOVICKÉ BRÁNY JEŠTĚ SE DVĚMA ČETNÍKY

ZOUNA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

ČS. LIBOTENICE – ZÁSTUCE VELITELE HASENKOPFA

TO NA FOTCE JE JOSEF ZOUNA. VRCHNÍ STRÁŽMISTR, KTERÝ NA SLOVENSKU ABSOLVOVAL HODNOSTNÍ ŠKOLU 1927-28, STÁL V ČELE STANICE SLÁNSKÁ HUTA A PO ROZPADU REPUBLIKY SE VRÁTIL DO ČECH, KDE VELEL STANICI V LIBOTENICÍCH.

JOSEF ZOUNA. VRCHNÍ STRÁŽMISTR VELEL STANICI V LIBOTENICÍCH.

ZOUZAL VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

Václav Anton Zouzal

Narození 22. září 1904 Telepovce

Zaměstnání Četnický strážmistr

Úmrtí 21. březen 1976 České Budějovice

Arteriosklerosa

Pohřeb České Budějovice

VRCH.STR., /STWACH. / / ŠSTRÁŽM. BRLOH OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE 1942 / STANICE VS-SNB RUDOLFOV, OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE– ODKOMANDOVÁN 24.9.-30.10.1944 DO TEREZÍNA. NAR.22.9.1904 V TELEPOVCÍCH OKR.SEDLČANY

ŽEMLIČKA JAN

strážmistr četnictva

Jan Křtitel Žemlička

Narození 30. květen 1904, Bučí, Plzeň-sever

Nastoupil službu v Terezíně 1945

ŽAMPA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ 1942/

1. listopad 1910

Úmrtí 31. srpen 1985

Pohřeb

Hřbitov Lovosice, Lovosice, Veřejné Pohřebiště, Czech Republic

ŽEMLA VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

VELITEL ČS TEREZÍN ČESKÝ ČETNÍK

1. březen 1892 Mladá

Úmrtí 1. březen 1962 Bílina

Pohřeb Terezín

Byl velitelem stálé (místní) četnické stanice v Terezíně.

Na rozdíl od kapitána Theodora Janečka, který stál v čele zvláštního četnického oddílu určeného výhradně ke střežení židovského ghetta, Václav Žemla vedl klasickou terezínskou stanici, jež vykonávala běžnou bezpečnostní službu ve městě.

Když bylo na konci roku 1941 v Terezíně zřízeno židovské ghetto, došlo k situaci, kdy ve městě paralelně působily dva různé četnické útvary. Žemlova místní stanice zajišťovala běžný policejní výkon pro nežidovské obyvatelstvo a okolí, zatímco nově zřízený externí oddíl podléhající Janečkovi (a později Hasenkopfovi) hlídal vnější perimetr samotného tábora.

ŽIDEK VLADISLAV

praporčík četnictva

Stanice SNB Krnov /Brtnice okr. Jíhlava 1942/