17.11.1939

Popravy bez soudního rozsudku

"Nacisté se rozhodli využít situace k likvidaci českého vysokého školství. Na poradě u Hitlera dostali 16. listopadu říšský protektor Konstantin von Neurath a státní tajemník Karl Hermann Frank zvláštní pokyny."

"Večer se v Černínském paláci konala pod Frankovým vedením porada, které se zúčastnili vedoucí představitelé německé civilní správy a bezpečnostních složek. Na ní se naplánovalo zatýkání studentských vůdců, obsazení vysokoškolských kolejí a univerzitních budov."

Po Opletalově pohřbu tak došlo k uzavření českých vysokých škol, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a devět z nich bylo popraveno. Dalších více než 1200 studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů.

"Bezpečnostní služba SD (Sicherheitsdienst neboli Bezpečnostní služba sloužila jako zpravodajská služba SS a NSDAP) vytipovala skupinu studentských funkcionářů, kteří byli posléze popraveni 6. zesíleným plukem SS Totenkopf v Kasárnách Heinricha Himmlera na Ruzyni."

V Ruzyni skončili i studenti zatčení pořádkovou policií a jednotkami SS. "Za neustálého bití je doprovod nahnal do bývalé jízdárny, kde následovalo další týrání. V kasárnách přečkali krušnou noc a ráno byla většina z nich (propuštěni byli cizinci a mladiství) odeslána na nedaleké nádraží Praha-Ruzyně, odkud je čekal transport do koncentračního tábora Sachsenhausen."

Poprava devíti studentských funkcionářů byla podle něj v protektorátu prvním případem tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung), tedy exekucí bez soudního rozsudku provedených pouze na základě rozhodnutí policie.

Nacisté ukázali pravou tvář

"Demonstrace roku 1939 každopádně přispěla k tomu, že nacisté při zásahu proti studentům byli nuceni strhnout škrabošky a otevřeně ukázat pravou tvář. Reakcí na spořádanou manifestaci bylo noční přepadení spících studentů a počátek decimování nepřizpůsobivé národní inteligence."

Přibližně 1200 vysokoškoláků bylo nicméně postupně propuštěno, poslední v roce 1943. Útrapy věznění v koncentračním táboře ale nepřežilo 35 z nich. "Zajímavostí je, že mezi zatčenými studenty bychom nenalezli žádné studentky. Akce byla namířena výhradně proti mužům."

Tady už na nás čekali esesáci vyzbrojení holemi. Sráželi studentům klobouky z hlavy, nutili je válet se v blátě." Dlouhé hodiny studenti museli stát bez pohnutí v jízdárně kasáren, před namířenými kulomety. Nesměli spolu mluvit, hýbat se, dojít si na záchod. "Když nám pak dovolili si sednout, zůstal jsem raději stát, než abych si sedl do pokálených pilin."

Popraveni studenti:

Josef Adamec, 18. 12. 1909 Praha † 17.11.1939

Jan Černý, 20. 11. 1914 Žamberk † 17.11.1939

Marek Frauwirth, 8. 11. 1911 Zakopane † 17.11.1939

Jaroslav Klíma, 18. 5. 1913 Praha † 17.11.1939

Bedřich Koula, 1. 3. 1913 Praha † 17.11.1939

Josef Matoušek, 13. 1. 1906, Hořice † 17.11.1939

František Skorkovský, 1. 3. 1909 Terst † 17.11.1939

Václav Šaffránek, 11. 12. 1920 Praha† 17.11.1939

Jan Weinert, 18. 12. 1914 Karlín† 17.11.1939