Brandejs František

Brandejs František, štábní strážmistr četnictva

*9.8.1904 - Velké Petrovice – zemřel 5.12.1996 – Meziměstí

Velké Petrovice (německy Groß Petrowitz) jsou obcí v okrese Náchod, (královéhradecký kraj).

1922 vojenská služba v roce 1924 přijat k četnictvu ČSR.

1936 - stržm. četnická stanice Kostelec nad Orlicí

František Brandejs byl člen sos "prapor SOS – Jičín – Božanov" 1938 velitel čety sos

1938 - št. štržm. četnická stanice Police nad Metují

1938 - št. štržm. četnická stanice Velký Dřevíč

1942–1943 služba v Theresienstadt

7.7.1943 zatčen gestapem Praha

do 12/43 Pankrác výslechy Petschkově paláci

od 12/43 malá pevnost Terezín

27.4.1944 KT Buchenwald pobočný tábor Dora

04/1945 pochod smrti osvobozen RA

28.5.1945 návrat domů

František Brandejs byl zatčen gestapem Praha za pomoc židům v Terezíně a spojení s ilegálním odbojem ÚV KSČ jeho bratra Josefa Brandejse a Oldřichem Hornofem z Nebušic 7.7.1943. Do prosince 1943 vězněn na Pankráci v cele 128 v 8.mesicni samovazbě a vyslýchán v Petschkově paláci "pečkárně". Poté převezen do Malé pevnosti Terezín odkud byl poslán na krátkou dobu do kladna a odtud do KT byl přijat do Buchenwaldu 27. dubna 1944. Byl zaregistrován u vězně číslo 3050 a byl umístěn v bloku 63 malého tábora, pobočný tábor Dora Mittelblau, který zásoboval otrockou práci z mnoha zemí okupovaných Německem, pro rozšíření nedalekých tunelů v Kohnsteinu a pro výrobu v–2 raketa a v-1 létající bomba. jako vyučen strojní zámečník u fy. Hrdina v Týniště nad Orlicí byl nasazen na montáž raket.

16. června 1944 byl převezen do subcampu Rottleberode (s kódovým označením "Heinrich" a "A5"). podle jeho pracovní karty ("Arbeitseinsatzkarte", dokument 5601446), byl vybrán k práci pro Junkers flugzeug – und motorenwerke, který měl závod v Schönebecku ("Schön"), ale na jaře 1944 také postavil podzemní zařízení pro montáž rámů letadel poblíž vesnice Rottleberode. Ke dni 13. září 1944 byl přidělen k práci v "thyrawerk" (a krycí jméno pro podzemní zařízení) jako polo zručný kovoobrábeč / zámečník ("angelernter schlosser"). V listopadu 1944 se subcamp Rottleberode stal součástí komplex koncentračních táborů Mittelbau-Dora. V tuto chvíli františek brandejs byl stále v rottleberode: začátkem dubna 1945 byl subcamp rottleberode rozpuštěn.

Z KT Buchenwaldu transportován do KT Rottleberote u Nordhausenu na Sasko-Anhaltské hranici s Durynskem.

Od 4. do 5. dubna 1945 byly evakuovány satelitní tábory Rottleberode a Stempeda spolu s celkem asi 1500 vězni. Asi 400 vězňů bylo vezeno vlakem a na pochodech smrti pod vedením táborového vůdce Braunyho.

2.dubna 1945 poslán na pochod smrti.

Druhá skupina asi 1100 vězňů byla "evakuována" vlakem a na pochodech smrti přes koncentrační tábor Sachsenhausenu severozápadním směrem k Baltu. Během pochodu se před Gardenlegenem pochod smrti rozdělil, František Brandejs náhodou pokračoval v pochodů směrem na Schwerin.

Jelikož pochod smrti nemohl pokračovat, poněvadž fronta byla tak blízko, více než tisíc vězňů bylo 13. dubna 1945 na příkaz okresního vůdce NSDAP Gerharda Thieleho upáleno zaživa v polní stodole Isenschnibber.

Masakr v Gardelegen byl spáchaný německým místním obyvatelstvem (Volkssturm, Hitler-Jugend a místní hasiči) s menším vedením SS. Kde je ve večerních hodinách ve zděné stodole upálili, zločin byl objeven o dva dny později F company, 2. prapor, 405. pluk, 102. pěší divize USA, když oblast obsadila americká armáda.

V dubnu 1945 pochodovaly americké jednotky ze západu směrem k Meklenbursku, rudá armáda přišla z východu a postupovala za pochodem smrti.

Čím blíže se fronty přibližovaly, tím více se pochodový řád rozpadal a stráže se stále více oddělovaly. Mnoho vězňů zažilo svobodu tím, že je esesmani nechali v lese sami.

V bezpečí však byli až při střetu východní a západní fronty 4. května u kanálu Stör poblíž Raben Steinfeld. V závislosti na tom, kde byly skupiny vězňů mezi 2. a 4. květnem. Na cestě na východ nebyla "celá 12. armáda", ale skupina armád Visla s 3. tankovou armádou a 21. armádou a jejich veliteli. "V dubnu 1945 pronikly do Mittelbau-Dora americké jednotky. SS však hnala už předtím mnoho vězňů novými pochody dál na sever. "K tomuto masovému vraždění" – není s to přejít mlčením ani německý týdeník – "už nedocházelo kdesi v továrnách na smrt ve vzdálených východních oblastech, ale naprosto veřejně a uprostřed nacistické říše.

Zatímco první vězni téměř dosáhli Schwerinu, poslední v těchto kolonách jsou stále východně od městečka Kriwitz. "Kolem 30. dubna a 1. května dozorci SS prostě utečou a vězně nechají za sebou," popsal tehdejší situaci městský archivář ve Schwerinu Bernd Kasten. pro historika je také jasné, že postupující spojenci byli v jistém smyslu ve vojenském závodě k baltskému moři: "každý chce být první v Lübecku. závod vyhrávají Američani, kteří jsou první ve Wismaru a Schwerinu".

V tomto pochodu smrti byl Františkův život u Gardenlegenu kde se pochod rozdvojil zachráněn.

František Brandejs byl na pochodů smrti osvobozen 5.5.1945 rudou armádou " kozáky, kteří byli na průzkumu "v lesích Schwerinu. Todemärch směřující k Baltu z KT Rottleberde u Nordhausenu nastoupení při evakuaci 2.4.1945.

Brandejs vyprávěl o osvobozeni: ... rozptýlení v lese jsem narazil na průzkumnou jednotku kozáků a ti na nás zamířili samopaly a ptali se kdo vy, odpověděl že Slované v tu chvíli natáhl zbraň a zeptali se zdá Slováci tak řekl že Čech a kozáci schovali své zbraně... /. 28.5.1945 se vrací domů tak zuboženy, že se neudržel na nohách, a tak i nejmladší syn při příchodu ho radosti povalil na zem.

Z knihy Štark Richard - Četnictvo ve stínu hákového kříže, 2022 , Nová Forma