Četníci Glasar a Karban jako zrádci z Libáně
Německá tajná státní policie (Geheime Staats Polizei), zkráceně gestapo, se ujalo své práce ihned po okupaci Čech a Moravy, tedy již 15. března 1939. Nejinak tomu bylo i v Jičíně.
Většina zatčených byla krutě vyslýchaná. Jedním z gestapáků, který se vyznačoval mimořádnou krutostí byl jim Kurt Max Walter Richter, nar. 20. 11. 1908, v malém lužickém městečku Sohland an der Spree, ležícím těsně u českých hranic, asi sedm kilometrů na sever od Šluknova. Který působil v Jičíně již od roku 1939 a byl vedoucím právě IV. Oddělení. Ten vyšetřoval nejtěžší případy a vyslýchal.
Kurt Max Walter Richter byl typickým představitelem nacistického represivního aparátu v protektorátu Čechy a Morava, byl pro své výslechové metody nazýván "ďábel". Ve vězení zůstal nejdéle Richter. Svůj trest vykonával nejdříve v Leopoldově, následně v Praze na Pankráci a závěrem se vrátil "domů" do Valdic u Jičína. Již to, že mu byla udělena milost bylo s nevolí a také písemnými protesty sledováno ze strany bývalých vězňů z koncentračních táborů a německých kriminálů.
Jičínské gestapo úřadovalo v budově kasáren v Lipách.
Jen pro zajímavost uveďme, že před svými spoluvězni se po letech chvástal tím, že se již před válkou podílel na operativní práci proti Československu a patřil k organizátorům přepadu celního úřadu a stanovišť Stráže obrany státu ve Vejprtech, k nimž došlo kolem poledne 22. září 1938.
Richter působil u jičínského Gestapa až do konce války, respektive do 6. května 1945. Během této služby dosáhl hodnosti SS-Sturmscharführera a úředního titulu kriminálního sekretáře (Kriminalsekretär).1
Richter měl na starost okres Hořice a později okres Nová Paka. Počet úředníků služebny se v té době pohyboval okolo čtrnácti.
Poté, co se situace jičínské úřadovny stabilizovala, byla reorganizována podle celoříšské struktury. Richter byl pravděpodobně v roce 1941 pověřen řízením referátu II BM, což znamenalo, že vedl akce směřující proti českému (případně německému) nekomunistickému odboji, poslechu zahraničního rozhlasu, protiněmecké propagandě a ilegálnímu tisku.
Podle vzpomínek svých kolegů byl už v té době proslulý mimořádnou brutalitou a často prý také "pracoval" pod vlivem alkoholu.
Jeho kolega Otto Gruller při výslechu uvedl, že vyšetřoval ilegální organizaci označenou jako "Sechter a spol." na Jičínsku, dále případ poslechu zahraničního rozhlasového vysílání jičínskými četníky a případy bývalých důstojníků československé armády pplk. Františka Kruliše a mjr. Josefa Wurma (tedy členů jičínské Obrany národa). Tlumočil mu nejčastěji gestapák Antonín Dvořák, respektive Anton Dworschak .2
Ke svým spolupracovníkům z řad českého obyvatelstva Richter později uvedl: Agenty, tzv. V-Manny jsem neměl. Já jsem měl prostě několik Čechů, u kterých jsem získával příležitostně zprávy. Přesto v pozdějších výpovědích zmínil několik desítek našich občanů, kteří s ním a s jeho kolegy z nejrůznějších důvodů spolupracovali (viz níže).
Richter byl jedním z nejsurovějších a nejzvrhlejších členů jičínského gestapa a byl pravým postrachem zdejšího kraje a byl obávaným v celém služebním obvodě gestapa. Dokonce i vedoucí služebny gestapa a někteří jeho shovívavější a prozíravější kolegové se ho obávali.
Přičiněním a zásluhou bývalého gestapáka Richtra přišla celá řada občanů o život, velké množství osob utrpělo pak vážnou újmu na zdraví. Vzhledem k sadistické zvrhlosti jmenovaného lze právem srovnávat s obávaným terezínským Jöcklem 3. […] na dopadení jmenovaného válečného zločince měl zdejší MLS zvláštní zájem.4
V pozdějších rozhovorech se svými spoluvězni uvedl, že jičínské Gestapo mělo k dispozici asi devadesát až sto konfidentů z řad místních obyvatel.
Mezi ty aktivně pracující sám zařadil bývalého velitele četnické stanice a bývalého legionáře Glasara a četníka Karban.
V Líbáni u Jičína sloužil za okupace jako velitel četnické stanice vrchní strážmistr František Glasar, bývalý italský legionář. sloužil věrně, oddaně a poctivě hitlerovským bestiím, takže pro věrné služby a zásluhy ho nepensionovali, ale ponechali jej nadále ve službě jako velitele stanice. Vrchní strážmistr Glasar, aby se zavděčil "ochráncům" a bojovníkům za novou Evropu, nositelům kultury, udával české vlastence jičínskému gestapu a vyhrožoval lidem udáním gestapu. zdravil nacistickým pozdravem tak provokativně, že to budilo veřejné pohoršeni. Glasar byl v důvěrných stycích s nacistickou hyenou, bestií v lidské podobě, kápem jičínského gestapa, pověstným Richtrem. Tuto okolnost dosvědčuje zatčený gestapák Dvorschak z Jičína. Ke konci své okupační kariéry si to vrchní strážmistr Glasar přece nějak u svých ochránců pochroumal, zatkli jej a poslali tam, kam dávno patřil, do Terezína. Glasar měl ještě tolik drzosti, že žádál, aby byl přijat zpět a zařazen do sboru národní bezpečnosti.5
Karban bývalý štábní strážmistr, po dobu okupace zarážený na četnické stanici v Líbáni, okres Jičín, byl sice v roce 1944 gestapem zatčen a podobu jednoho roku vězněn na Pankráci, Terezíně a Luckenwalde. Avšak nikoli z politických důvodů. Karban byl po návratu z Německa v červnu 1945 v Líbáni zajištěn a po dobu tří měsíců se nalézal ve vyšetřování, pak propuštěn a trestní přípravné vyšetřováni vede se proti němu u lidového soudu v Jičíně dále, poněvadž se dopustil během okupace různých činů proti českému národu, které se nesrovnávají se cti českého člověka.6
Četnický odboj zahájený právě kapitánem Makovičkou, zahájil odbojovou činnost proti okupantům hned po 15. březnu 1939. Dne 19. září 1939 byl přítomen v hotelu Paříž v Jičíně, kde bylo jednáno o podrobnostech při pomoci četnictva po všeobecné stránce zpravodajské. Referoval o tom major četnictva, legionář Jaroslav Linaj z Mladé Boleslavi, který si vzal na sebe organizaci této služby a svědomitě a poctivě ji plnil až do svého zatčení. Makovička účastnil se cele ilegální práce, řídil ji s řadou spolehlivých četníků, vyzrazoval jim tajné rozkazy německých policejních úřadů z Prahy a z Jičína, radil, jak je obcházet a neplnit.
Ilegální tiskoviny, jím rozšiřované, dostaly se do nepovolaných rukou, byl udán a k návrhu majora Karhana dne 1.10.1940 přeložen do Turnova. Tam si pro něho přijelo 24.10.1940 gestapo a uvěznilo jej v Hostinném a na Pankráci. Zde těžce onemocněl, a byl dne 9.3.1941 propuštěn do domácího ošetřování a v Jičíně dne 30.10.1941 zemřel. Organizátor celé akce prap. Rudlof Jaskula spolehlivé četníky zapojil do odbojové činnosti, když byl napojen na skupinu kapitána Šáry v Praze a kapitána Sachtra na Libáňsku. Tyto skupiny byly odhaleny a vedoucí pozatýkáni.
O poslechu rozhlasu se dozvědělo jičínské gestapo a praporčík Rudolf Jaskula byl zatčen dne 12.6.1944 společně se strážmistrem Jaroslavem Kocverou, nar. 13.11.1914 v Mladé Boleslavi, bytem Jičín. Další zatýkání gestapem nastalo dne 24.8.1944, když byli zatčeni vrchní strážmistr Stanislav Udatný, štábní strážmistr Ladislav Vávra, strážmistr František Bíma, Bohumil Kratochvíl, Václav Návara, Bedřich Novotný, Rudolf Machytka a Miloslav Pospíšil, nar. 11.2.1910 v Opatovicích, okr. Čáslav. Jmenovaní byli souzeni zvláštním německým soudem v Praze, Sondergerichtes in Prag, když rozsudek padl dne 28.9.1944, spis. zn.: K Ls 258/44-VI-1730/44, a byly jím uloženy tři tresty smrti. Praporčík Rudolf Jaskula byl popraven dne 17.11.1944 a strážmistr Jaroslav Kocvera se strážmistrem Miloslavem Pospíšilem byli popraveni dne 24.11.1944 na Pankráci.
Vrchní strážmistr Stanislav Udatný byl odsouzen k trestu 4 let vězení, který vykonával v Kartouzích a na Pankráci, po návratu zemřel dne 17.7.1945 na následky dopravní nehody ve službě. Štábní strážmistr Ladislav Vávra byl odsouzen rovněž na 4 roky vězení, vězněn v Praze na Pankráci, Malé pevnosti Terezín, Dachau a Buchenwald kde zemřel 31.3.1945. Strážmistr František Bíma byl odsouzen na 5 let, trest vykonával v koncentračním táboře v bavorském Bernau. Strážmistr Bohumil Kratochvíl byl vězněn od 24.8.1944 do 9.9.1944 v Kartouzích. Strážmistr Václav Návara byl odsouzen na 2,5 roku, vězněn v Bernau do osvobození dne 2.5.1945. Strážmistr Bedřich Novotný byl vězněn v Bernau a Garsten do 5.5.1945. Strážmistr Rudolf Machytka byl vězněn od 12.6.1944 do 5.5.1945 v Terezíně.
Uložení nízkých trestů či uniknutí zatčení některým četníkům, bylo dáno statečností jejich druhů, kteří o jejich činnosti při výsleších na gestapu nepromluvili, resp. doznali pouze to, co již gestapo vědělo. Vyšetřování vedl sadistický gestapák kriminální sekretář Kurt Max Walter Richter.
Mj. příslušník gestapa v Jičíně Otto Gruler ve výslechu dne 13.4.1950, uvedl: Připouštím, že na základě zatčení (Richterem), některé z těchto osob zemřely. Richter postupoval při zatýkání bezohledně. Toto mohou potvrdit členové stanice SNB v Jičíně, které zatýkal Richter v roce 1944 pro poslech cizího rozhlasu ...
Jest smutnou skutečností, na zatčení této odbojové skupiny, že vyjma zpráv, které o jejich činnosti získalo pražské gestapo a tyto postoupilo jičínské služebně, za jejím udáním stál vrchní strážmistr Glasar František a strážmistr Jaroslav Karban z Libáně, který od roku 1939 spolupracoval s SD (Sicherheitsdienst des Reichfürers SS – bezpečnostní služba říšského vedoucího SS) a od roku 1940 i s gestapem. Dle výpovědi zrádce, tlumočníka gestapa Ladislava Čejky měl podíl na zatčení skupiny štábního kapitána Václav Kopecký, původně okresní velitel v Hořicích, později v době okupace velitel četnického oddělení v Plzni.
Richter neuměl česky, měl u výslechů tlumočníka gestapa Antonína Dvořáka (Anton Dvorschak). On sám byl rovněž známý, jako velmi surový člověk. Podařilo se mu utéct, ale ještě v roce 1945 byl v Hamburku poznán jedním jičínským židovským občanem, zatčen a postaven v Jičíně před mimořádný lidový soud. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven na dvoře věznice tehdejšího jičínského krajského soudu.
1 ABS, f. 309, sign. 309-14-3, výslechový protokol Kurta Richtera z 11. 1. 1950; tamtéž, sign. 309-2-1, výslechový protokol Kurta
2 ABS, f. MV-KR, svazek a. č. 969 731 MV.
3 Míněn bývalý SS-Hauptsturmführer Heinrich Jöckel (1899–1946), v letech 1940–1945 velitel Malé pevnosti Terezín. Po válce byl odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Litoměřicích k trestu smrti a 26. října 1946 popraven.
4 ABS, f. Vytříděné spisy sekretariátu ministra vnitra (319), sign. 319-35-20, přípis Oblastní úřadovny StB z 25. 10. 1948.
5 Glasar František, vrchní strážmistr četnictva 28.8.1898 Mistchoves Bez. Neu-Bydschov, Miskovec, Myštěves okr. Nový Bydžov. Jednotka v době zařazení: 31.p.pl. (Čs. legie v Itálii).
6 Karban Josef Jaroslav, štábní strážmistr četnictva, nar.29.5.1909 Domousnice.
Použité prameny: Zápisy výslechů bývalých členů gestapa v Jičíně z Archivu bezpečnostních složek, práce PhDr. Jiřího Plachého "Naše služba jako úředníků gestapa nebyla lehká" (Příběhy 20. století), Antonín Knížek: Národní odboj na Jičínsku 1939–1945.
Byly též použity archiválie Archívu bezpečnostních sborů a Státního okresního archívu v Jičíně.