Služba četníků v Ghettu

Na pořádek v terezínském ghettu dohlížel vedle nepočetného strážního oddílu SS sídlícího na Malé pevnosti také zvláštní četnický oddíl (Gendarmerie Sonderabteilung Theresienstadt) sestávající z přibližně 150 mužů. Ačkoliv formálně spadal terezínský četnický oddíl do kompetence českých zemských úřadů, ve skutečnosti podléhal velení SS, které řešilo případné přestupky jeho příslušníků proti táborovému řádu. SS proto prověřovalo u jednotlivých četníků jejich příbuznost s lidmi definovanými podle norimberských zákonů jako Židé, přihlíželo k osobnostním rysům četníků a jejich sklonům k přijímání úplatků či pomáhání vězněným.
Hlavní pracovní náplní četníků v Terezíně byl dozor nad pracovními komandy vězňů zaměstnaných mimo Terezín, střežení hranic ghetta a prohlídky zavazadel nově příchozích vězňů. Díky tomu se dostávali s vězni do každodenního kontaktu a měli tak možnost se s nimi blíže seznámit. Z výpovědí pamětníků vyplývá, že většina četníků se k vězněným chovala slušně, ale našli se i tací, kteří se na úkor vězňů neprávem obohacovali nebo vězněné fyzicky či psychicky týrali ale těch nebylo mnoho.
Výraznou motivací k omezení rizika podplácení četníků byl zvláštní příplatek za službu v Terezíně, který činil 30 protektorátních korun na den. Délka služby se pohybovala od tří do šesti měsíců, takže se četníci v Terezíně často střídali a až do února 1945. Nemohli zde sloužit opakovaně i když víme že sem někteří byli posíláni opakovaně a někdy i dva četníci z jedné stanice. Během trvání ghetta se v Terezíně vystřídalo na několik set strážníků.
I přesto, že terezínským četníkům chyceným při napomáhání vězňům hrozil relativně přísný trest, řada z nich tak činila. Za pomoc vězňům v terezínském ghettu bylo během války zatčeno a následně k trestu odnětí svobody odsouzeno několik četníků. Většina z nich prošla různými koncentračními tábory, a nakonec se někteří dočkala osvobození. (Naopak jiní četníci byli na základě svědectví vězňů po osvobození odsouzeni za kolaboraci.)