Sloužící četníci

A

ADAMEC FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

 SNB Kroměříž

ADÁMEK ALBERT " ZDENĚK "

viz. Naše bádání

ANTOŠ FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

5.-6.MÄRZ 1943 sloužil v Aussiger Kaserne/J IV

ANDĚL PAVEL

strážmistr četnictva

Četnická stanice Vysoké nad Jizerou

ALBRECHT BOHUSLAV

praporčík četnictva

SNB MÍSTEK

B

BAMBAS BOHUMIL

nadporučík četnictva

OČV Roudnice nad Labem

BARTÁK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

Staré Sedlo, Písek.

Inspekční služba – INSPEKTION DIENST

BEČVÁŘ

příslušník četnictva  

BENDA JAN

strážmistr četnictva

četnické stanice v Kolíně ČS. MLATZ/ MLADOTICE/ ODVELEN DO PLZNĚ, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek.

BERAN MILAN 

BERAN MILAN

příslušník četnictva

nar. 14.1. 1913 v Běhánkách okr. Teplice zemřel 15.7. 1966 po ukončení základní vojenské služby v roce 1936 se přihlásil do policejní školy na Kladně, po jejím ukončení se stal četníkem na zkoušku – závodčím.

Sloužil ve Mšených Lázních, Roudnici nad Labem, Terezín, Třebenice, kde působil od roku 1941 do roku 1945. Zde se také v červnu oženil a měl dva syny. Bydlel v Kololeči. Po ukončení války do roku 1950 sloužil v Ploskovicích. Toho roku byl propuštěn s důvodu udání od strm. Lišky, který nahlásil vyjádření k projevu K. Gottwalda na Staroměstském náměstí, kdy na výzvu, aby věnoval pozornost rozhlasovému přenosu pronesl něco ve smyslu "Ted' mi polib ...., mě padá karta". A vůbec p. Beran mě vlažný postoj ke komunistickému režimu. Následně pracoval až do své smrti v ovocnářských závodech v Těchobuzicích jako účetní.

Dále si syn vzpomíná, že otec o práci doma vůbec nemluvil, po většinu času trávil jako vzorný otec s rodinou a také se rád věnoval zahrádkaření a práci na poli.

Díky politické nespolehlivosti z pohledu komunistické strany pak nebyl syn p. Berana přijat na vysokou školu, jak to v té době bývalo zvykem.

BERÁNEK KAREL

strážmistr četnictva

UNTER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

BERNÁTEK STANISLAV

praporčík četnictva

STANICE SNB-ÚTVAR 7675 RUMBURK /STRÁŽMISTR STARÁ BOLESLAV 1942 / TEREZÍN 1943

BĚHÁLEK OLDŘICH

BIČÁK ULRICH / OLDŘICH/

strážmistr četnictva

ČS. Brennei/Horní Branná/ převelen do Mladé Boleslavy

BÍLEK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KOPISTER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

BÍRO IMRICH

viz. Naše bádání

BOHDAL FRANTIŠEK

praporčík četnictva

RUDOLFOV OČV ČESKÉ BUDĚJOVICE 1942 /VRCH.STR., STANICE VS-SNB ŠEVĚTÍN, OKR. TŘEBON

BOUCHAL FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB VELENICE, OKR.TŘEBON*1.1.1892 - ODKOMANDOVÁN 26.6.44 DO TEREZÍNA. 

BRANDEJS FRANTIŠEK

viz. Naše bádání

BUBNÍK RUDOLF

příslušník četnictva

(NAROZEN V SOBĚSLAVI)

Český četník, který byl od 23. června 1944 do 6. listopadu 1944 přidělen do policejní věznice Terezín jako výpomocná dozorčí stráž. Jeho pracovní náplní byla služba v kanceláři u telefonu a dálnopisu. V roce 1946 poskytl Mimořádnému lidovému soudu v Litoměřicích svědeckou výpověď o brutálním zacházení s vězni ze strany velitele věznice Heinricha Jöckela.

Další osud R. Bubníka nám není znám.

(Proces s Henrichem Jöckelem, výpověď svědka)

"Já sám jsem mnohokráte viděl, jak Jöckel bezdůvodně tloukl vězně pěstí do obličeje, až tito upadli na zem, a jak do ležících ještě kopal."

BURIAN RUDOLF

strážmistr četnictva

BUŠEK JOSEF

BUŠEK JOSEF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE MĚLNICKÉ VTELNO/ WACHTM. BUŠEK JOSEF/ SPERRE NR. 2

21. červenec 1947 Terezín

Pohřeb Litoměřice

C-Č

ČERNÝ RUDOLF 

CIRKLER

CIMERMAN JOSEF

strážmistr četnictva

JESENNÝ/JESEN/ ODVELEN DO JIČÍNA/ OBER TORWACHE/ WACHTM. CIMERMAN JOSEF/

ČAPEK JOSEF

strážmistr četnictva

ČECH RUDOLF

ČECH RUDOLF

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB KELČ, OKR. HRANICE,

7. únor 1910 Velká Čermná nad Orlicí 38

Úmrtí 8. listopad 1996 Rychnov n. Kn.

Pohřeb Borohrádek – Šachov

ČECH V.

příslušník četnictva 

ČÍPA KAREL

strážmistr četnictva

18. únor 1908 Klenčí pod Čerchovem 157, Česká republika

Úmrtí 23. květen 1980

Český Krumlov

ČET. STANICE VELEŠÍN, OČV ČESKÉ BUDĚJOVICE, ZATČEN 8.ČERVENCE 1943 GESTAPEM PRAHA TRANSPORT KT FLOSSENBÜRG" OSVOBOZEN "

ČERMÁK GEORG/JIŘÍ

strážmistr četnictva

/5.-6.MÄRZ 1943/ BEREITSHAFT/ POHOTOVOST

ČERNÝ JIŘÍ ANTONÍN

viz. Naše bádání

ČERNÝ RUDOLF   

ČERNÝ RUDOLF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE KUTNÁ HORA OČV/ WACHTM. ČERNÝ RUDOLF/ SPERRE NR. 1

21. prosinec 1902 České Meziříčí

Úmrtí 1952

ČERVENÝ

strážmistr četnictva

D

DAVID JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VÍTKOV, OKR. OPAVA, strážmistr

DAVID Josef† 16.07.1982

DERKA JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB TĚŠANY, OKR. HUSTOPEČE,

DĚDINA FRANTÍŠEK

strážmistr četnictva

ČS. WERMERITZ/ HŘIMĚŽDICE/ ODVELEN DO PRAHY

DĚKANOVSKÝ JAROSLAV

strážmistr četnictva

POHOTOVOST

DŘÍMAL BEDŘICH

praporčík  četnictva

STANICE SNB SOVINEC, OKR. RÝMAŘOV,

DOPITA FRANTIŠEK

příslušník četnictva

Z TEPLIC

DOSTÁL JINDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VALŠOV, OKR. RÝMAŘOV,

DOSTÁL VOJTĚCH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB HUSTOPEČE U BRNA,

DRAHOŃOVSKÝ FRANTIŠEK

příslušník četnictva

SPOLEČNIK EMILA HAŠKA / BRATŘÍKOV OKR.SEMILY 1942/

DUŠEK FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STANICE SNB BĚLOTÍN, OKR. HRANICE,

DVOŘÁK V. JAN

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB RÝMAŘOV,

E

ERNEST JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU OKR. TŘEBON, 1938 ČS BUŠTĚHRAD

F

FARA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

MILETÍN * 1900 SLANÝ

FRANK MILOŠ

ČETNÍK MILOŠ FRANK UMOŽŇOVAL PŘEDÁVÁNÍ MOTÁKŮ U ZUBAŘE V BOHUŠOVICÍCH. VÝPOVĚD BĚLA KRAUSOVÁ, NAR. 20.12.1898

Český četník Miloš Frank, který byl v r. 1943 nasazen jako dozorce v Malé pevnosti Terezín. Po střetnutí s dozorcem Rojkem byl přeložen do Prahy. V Terezíně pomáhal vězňům, vynášel jeich ilegální dopisy a pomáhal i jinak. Po roce 1948 emigroval do USA. 

FIALA KAREL

praporčík četnictva

21.1.1901 V CHOCHOLE, OBEC ZDEBUZEVES, OKR. VLAŠIM – BOHDALOV (BOHDALAU) PRAP. KAREL FIALA, VELITEL STANICE / OKRESNÍHO ČETNICKÉHO VELITELSTVÍ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ/

Úmrtí 13. květen 1973

FRÝD FRANTIŠEK,

strážmistr četnictva

ČS. MĚLNÍK ODVELEN NA ČS. MLADÁ BOLESLAV 

H

HÁJEK LUDVÍK

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB URBANOV, OKR. DAČICE, /ČS MARŠOVICE

HÁJEK BEDŘICH

příslušník četnictva

Z ROUDNICE N. L.

HAŠEK EMIL

strážmistr četnictva

ČS.MIROŠOV ODVELEN DO PLZNĚ

HANDRYCH ARNOLD

příslušník četnictva

ČESKÉHO ČETNÍKA SLOUŽÍCÍHO V ROCE 1945 TEREZÍNĚ. ČETNICKÝ STRÁŽMISTR, V LEDNU 1945 PŘEVELENÝ K OSTRAZE TEREZÍNSKÝCH VĚZŇŮ. V TEREZÍNĚ PŮSOBIL AŽ DO LIKVIDACE GHETTA V KVĚTNU 1945.

HASENKOPF MIROSLA

poručík četnictva

VELITEL ZVLÁŠTNIHO ODDÍLU ČETNICTVA V TEREZÍNĚ 

HAUPT JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB HORNÍ MORAVICE, OKR. RÝMAŘOV,

HAVEL JOHANN/JAN

štábní strážmistr četnictva

/BEREITSHAFT/ POHOTOVOST/STABSWACHTM. HAVEL JOHANN

HAVELKA RICHARD

praporčík  četnictva

OKRESNÍ VELITELSTVÍ SNB FRÝVALDOV, / ŠAKVICE 1942/

HAVLÍN III JOSEF 

HAVLÍN III JOSEF

strážmistr četnictva

ČS.HWOSCHDIAN/ HVOŽĎANY/ PŘEVELEN PÍSEK

15. říjen 1910 Čechtice

Úmrtí 9. únor 1988 Praha 6

HEJDA BOHUMIL 

HEJDA BOHUMIL

štábní strážmistr četnictva

HEJDA BOHUMIL ČS CHTĚŠOV OKR.ROUDNICE, NAR.13.4.1910 LAŽANY OKR.BLATNÁ, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

HEJDUK JOSEF 

příslušník četnictva  

VEDOUCÍ ČETNICKÉ PROVIANTURY

HEJTMÁNEK FRANTÍŠEK

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB SVOJŠÍN, OKR. STŘÍBRO- ČS. KAZNĚJOV, OKR. KRALOVICE ODKOMANDOVÁN 29.5.44- 23.8.44 DO TEREZÍNA

HODER JAROSLAV

strážmistr četnictva

ČET. STANICE MIROTICE, OČV PÍSEK/ WACHTM. HODER JAROSLAUS/ LAWALIER TORWACHE/5.-6.MÄRZ 1943

HLÍNĚNÝ ALOIS

štábní strážmistr četnictva

ÚMYSLOVICE/ KREMATORIUM WACHE /STABSWACHTM. HLINĚNÝ ALOIS/5.-6.MÄRZ 1943

HLAVÁČ STANISLAV

HLOBÍLEK VIKTOR

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB ŽELETICE, OKR. ZNOJMO,

18. leden 1912 Dobrotice 54

Zaměstnání Četník od roku 1942 Unín

HORÁČEK JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

HORÁČEK JOSEF NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

ČS TATOBYTY ODDĚLENÍ JIČÍN NAR.25.4.1904 WIDEŇ

HRÁDEK

poručík četnictva

HRÁBEK JAN

poručík četnictva

VELITEL ODDÍLU SNB V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN, VZHLEDEM K TOMU, ŽE NA MALÉ PEVNOSTI NEEXISTUJÍ ŽÁDNÉ ZÁZNAMY NELZE ZJISTIT, ZDA BYL A KDE SE NYNÍ NACHÁZÍ. POLIT. PŘÍSL. NEZJIŠTĚNA.

HRABÁNEK FRANTIŠEK

HRABÁNEK FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE SLANÝ,

V roce 1943 odkomandován do Terezína.

František Hrabánek se narodil v Divišově u Benešova 31.7.1899 v početné rodině.

Po roce 1918 do demobilizace sloužil v Benešově. Poté přešel k četnickému sboru a od roku 1919 sloužil až do roku 1927 na Slovensku v Bratislavě, Malém Lipníku, ve Slovenském rudohoří v Harmancích, v Banskobystrickém kraji v Hosúsovu, Ratkové a Gemerské Panici. Poslední četnickou stanicí na Slovensku byla nyní městská část Ružomberku – Rybárpole. Od roku 1927 otec sloužil v Čechách na zámku v Lánech, Úžicích u Kralup, Chodově a Citolibech na Lounsku, v Hořešovičkách na Slánsku a ve Slaném."

V době ohrožení republiky před druhou světovou válkou měli být četníci součástí armády. Byli povoláváni do SOS (Stráže obrany státu). Byla organizována po praporech, celkem vzniklo jedenatřicet praporů. Ve Slaném byli po vyhlášení mobilizace 21. 5. 1938 do SOS odveleni štábní strážmistři Josef Janča, Josef Stehnij a J. Koblása, k zesílení pohraničních stanic nadporučík J. Jarolímek, štábní strážmistři Václav Vaněk, Maxmilián Kaemer, Josef Fára, strážmistři František Chládek a Josef Nešvara. V následujících dnech docházelo na hranicích k častým střetům s henleinovci. V září došlo v Ašském výběžku k zajetí a odvlečení vrchního strážmistra Františka Kloubského a štábních strážmistrů Františka Hrabánka, M. Kaemera, Josefa Horáka a Václava Viktora ordnery do Německa, odkud byli propuštěni až v říjnu.

"V období před druhou světovou válkou byl otec jako český četník ve spojení s Čsl. zpravodajskou službou. 26. 6. 1938 byl odvelen k posílení ostrahy našich hranic. Na českoněmecké hranici tehdy docházelo ke střetům s henleinovci. Strážní službu vykonával na četnické stanici Rossbach (nynější Hranice, okr. Aš). Současně získával zprávy o dění v Německu, které předával zpravodajské službě. V noci z 21. na 22. září 1938 byla stanice přepadena ordnery a ozbrojenými složkami z německé strany. Příslušníci stanice, vrchní strážmistr František Kloubský, M. Kaemer, Josef Horák, Václav Viktor a otec, byli odvlečeni do Německa a uvězněni v koncentračním táboře Elsterhorst bei Heyerswerda.  Tam byli vězněni do 15. října 1938, kdy na zákrok československé vlády byli propuštěni, a dne 16. října se hlásili u Zemského četnického velitelství v Praze."

Po podepsání mnichovské dohody zamířili do vnitrozemí spolu s českými uprchlíky i četníci, kteří posílili četnické stanice. Po vyhlášení Slovenského státu se do Čech vrátili i četníci, kteří tam sloužili. Když v březnu 1939 došlo k obsazení Čech německým vojskem, byli k posílení a udržení pořádku do Prahy posláni vrchní strážmistr F. Kloubský a štábní strážmistr F. Hrabánek. Do Slaného se vrátili, když už byl obsazen německými vojáky.

"Ještě dne 14. 3. 1939 působil otec při soustředěném oddílu v Praze – Tyršově domě, takřka před příjezdem německých okupantů byl táta poslán na Hrad, kde plnil rozkazy dané plk. Uhlířem, t. č. náměstkem velitelství četnictva v Praze. V té době také spolupracoval s významnými osobami národního odboje za osvobození (gen. Kravák, mjr. Antonín Weiss, gen. Houra, pplk. Uhlíř) a spolupracoval při odsunu českých letců do zahraničí s kpt. Vladimírem Černým, popraveným 8. 4. 1943. V roce 1940 spolupracoval s ilegální skupinou odboje Střed. Dále byl ve spojení s parašutistickou skupinou ve dřínovském lese u Kralup nad Vltavou a s partyzánskou skupinou Zelený les kpt. Orlova a por. Sokolova v bilichovském polesí u Slaného. Současně byl zapojen do ilegální odbojové činnosti Československé obce legionářské a byl nápomocen při různých udáních, kde pomáhal udaným radou nebo likvidací jimi vlastněných zbraní, za což jim a jemu hrozila i ztráta života." 

Druhá světová válka přinesla četníkům nespočet vypjatých situací. Většina z nich pracovala ve prospěch českého národa a zachovala si čest. Byli zaměstnanci říše a museli poslouchat rozkazy, které se jim často příčily, za jejich neuposlechnutí jim však hrozila smrt. Většina četníků ve svém rajonu působila již před válkou. Občany ve svém působišti znali, a proto věděli, kdy mohou zamhouřit oko nebo být slepí. Řada četníků byla zapojena do menších odbojových akcí, sběru informací, podpory rodin zatčených i do zatajování černých porážek. Důležitou roli sehrálo četnictvo i během květnového povstání, kdy hlasatel Zdeněk Mančala vysílal z Českého rozhlasu do éteru první volání o pomoc. "Voláme českou policii, české vojsko, české četnictvo do Českého rozhlasu, přijďte co nejdříve... jsou zde stříleni čeští lidé!" Řada četníků se rozjela na pomoc Praze, další pomáhali ve Slaném obsazovat a střežit důležité objekty, hlídat zátarasy a barikády a zapojili se i do střetů s ustupující německou armádou.

"Při vyhlazování obce Lidice dostal otec zprávu od vrchního četnického strážmistra Vojtěcha Jabůrka z Buštěhradu a odjel k Lidicím, kde varoval občany této obce vracející se z práce a informoval je o dění v obci. Sám pak využil oslavování Němců po ukončení celé akce a odcizil jim plán vyhlazování, který do konce války ukrýval doma. Tento s některými památkami (ručičkami od věžních hodin, písmenky z náhrobků, částmi kříže) a jiné menší drobnosti předal členu lidického výboru, děkanovi Josefu Kloučkovi.

Protože se o něj začalo zajímat kladenské gestapo, byl převelen ke strážní službě do koncentračního tábora Terezín. Zde pomáhal vězněným poskytováním informací o událostech z domova i ze zahraničí, stykem s rodinami a obstaráváním potravin. 

V revolučních dnech byl od 5. května činným se zbraní v ruce a zúčastnil se vojenských akcí proti německým okupantům, mimo jiné i na výzvu Českého rozhlasu, který volal české četníky na pomoc při bojích o rozhlas v Praze, s autodopravcem A. Šípkem. Zde však pobyl pouze jeden den a na výzvu pplk. Špety byl přidělen vojenskému posádkovému velitelství ve Slaném, kde se zúčastnil jednotlivých vojenských akcí ve Slaném a okolí nejen se zbraní v ruce, ale v případě potřeby i jako spojka. Dne 5. 5. 1945 v dopoledních hodinách odzbrojoval za pomoci civilních osob příslušníky SS a německé četníky na jejich stanici proti Grandhotelu ve Slaném, které měl převést do slánských kasáren. Za tuto činnost v době okupace i revoluční obdržel Pochvalné uznání III. stupně – Velitelství Generál Alex, č. j. 5000/446 z 20. 2. 1946 a Pamětní medaili II. stupně, odboj. odd. Hnutí za svobodu v Lánech dne 28. 10. 1946, č. dekr. 276." 

Po válce nastaly v řadách četnictva hned v roce 1945 čistky. Nejprve se týkaly četníků, kteří se dopustili kolaborace. Jedním z rozhodnutí nového vedení státu bylo povolení politické angažovanosti v řadách ozbrojených složek státu a přetransformování četnictva na Sbor národní bezpečnosti, do kterého četníci přešli. Po roce 1948 došlo v řadách SNB k dalším, tentokrát rozsáhlým čistkám. Příslušníci patřící k předválečným a válečným složkám byli propouštěni a často neprávem kriminalizováni.

"Po roce 1948 potřebovali komunisté ovládnout bezpečnostní sbory a toho docilovali zbavováním se původního českého četnictva. Důvod byl prostý. Čeští četníci věděli, kdo za války spolupracoval s Němci nebo udával české občany. Volili k tomu způsob zdiskreditování četníků a jejich postupné propouštění ze služby. Jedním z nich byl i náš otec, děda a praděda František Hrabánek, který byl obviněn, že při službě na slánském letišti (v hangáru stál jeden letoun Piper) mohl umožnit nepřátelům nového zřízení letecký útěk za hranice. Za to byl po třiceti letech ve službě propuštěn bez nároku na důchod a odsouzen na dva roky vězení v pověstném Domečku v Kapucínské ulici na Hradčanech. Po propuštění nemohl získat žádné zaměstnání a skončil jako průvodčí ČSAD, kde byl ve slánských garážích za záhadných okolností zabit."

Štábní strážmistr František Hrabánek působil jako četník od roku 1919 převážně na Slánsku. V nelehké době druhé světové války pro spoluobčany často riskoval vlastní život. V padesátých letech byl po třiceti letech ve službě zatčen, dva roky vězněn a bez nároku na důchod od policie propuštěn. Dne 10. listopadu 1992 byl v celém rozsahu rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti policejního poručíka

HRBÁČEK JINDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB VELKÝ BERANOV, OKR. JIHLAVA,

HRACH/ HRACH KONRÁD MARTIN/

strážmistr četnictva

PODŘÍZENÝ ČETNÍK KÖNIGSHAN/ KRÁLOVEC /CHLUMEC NAD CIDLINOU

HOMOLA VOJTĚCH

štábní strážmistr četnictva

OKR. VELITEL SNB FRÝDEK-MÍSTEK,

HRUBÍN VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČPO KUTNÁ HORA, STANICI SNB V KVILDĚ

HYKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

DLOUHÁ TŘEBOVÁ OKR. LITOMYŠL/ STABSWACHTM. HYKA KARL/ DRESDENKASERN WACHE

HYKSA STANISLAV

příslušník četnictva

ČESKÁ TŘEBOVÁ, PŘIŠEL NA JENERÁLKU 13. 5. 1944 A DO TEREZÍNA ODJEL 15. 6. 1944 S DALŠÍMI 30 VĚZNI.

HYKL JOSEF

praporčík četnictva

STANICE SNB SVITAVY, OKR. MOR. TŘEBOVÁ, /RAKVICE OKR. KLOBOUKY 1942/ 

HYNEK STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS. ČELAKOVICE ODVELEN DO MLADÉ BOLESLAVY

HVĚZDA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

velitel II. roty 

CH

CHMEL JOSEF

strážmistr četnictva

CHMEL JOSEF, ČS FRYDŠTEŇ / FRÝDŠTEJN /OKR TURNOV, NAR.11.12.1915 SV.HYPOLYT (SVATÝ HIPPOLYT – PATRON JINDŘICHOVA HRADCE), NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

11. prosinec 1915 Sankt Poelten, Austria

22. prosinec 1990 Zásada

CHOVANEC MARTIN

praporčík četnictva

STANICE SNB BÍTOV, OKR. ZNOJMO 

J

JANDA II. JAN

štábní strážmistr četnictva

STANICE – VS-SNB KUNŠTÁT V ČECHÁCH, OKR. ŽAMBERK – OD 1.5.44-27.7.1944 ODKOMANDOVÁN V TEREZÍNĚ / KUNVALD V ČECHÁCH 1942/ V TEREZÍNĚ VYKONÁVAL SLUŽBU MIMO GHETTO Z DŮVODU NEDOSTATEČNÉ ZNALOSTI NĚMČINY.

JANEČEK "JANETSCHEK" THEODOR

nadporučík četnictva

VELITELEM ČETNÍKŮ V TEREZÍNĚ. NADPOR. JANETSCHEK, KOLABORANT, NA SVĚDOMÍ MĚL ŽIVOTY MNOHA VĚZŇŮ, JEŽ UDAL. PODOBNĚ I JEHO NÁSTUPCE POR. HASENKOPF. VĚTŠINA ČETNÍKŮ SE VŠAK K VĚZŇŮM CHOVALA SLUŠNĚ A POMÁHALA JIM. MĚL BY POCHAZET NEKDEOD KRÁSNÉ LÍPY

JANEČEK, THEODOR-KAPITÁN ČETNICTVA

JANOUT STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS. NEUHOF/ NOVÝ DVŮR/ PŘEVELEN DO KUTNÉ HORY

JANOUŠ F.

příslušník četnictva  

JAŠEK JOSEF

strážmistr četnictva

STANICE SNB DRNHOLEC, OKR. MIKULOV,

JEBAVÝ JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

ČS. CHLUMEC NAD CIDLYNOU ODVELEN Z TEREZÍNA DO JIČÍNA

JEDLINSKÝ JOSEF

strážmistr

ČS. CHOTĚBOŘ ODVELEN DO CHRUDIMY

JEMELKA JIŘÍ

strážmistr četnictva

STANICE SNB HODONICE, OKR. ZNOJMO,

JÍCHA JOSEF

strážmistr četnictva

ČS.KRÖNDORF– V TEREZÍNĚ JSEM STRÁVIL NA TOMTO MÍSTĚ DOBU OD 11.11-1941-27.8.1944

JOSEF JÍCHA VYKONÁVAL STRÁŽNÍ SLUŽBU V GHETTU TEREZÍN V ODD.ČESKÝCH ČETNÍKŮ /ASI 27 LIDÍ/ V OBDOBÍ 11.11.1941 - 22.8.1944. UBYTOVÁNI V PARKHOTELU. VELITELEM JANETSCHEK. J.JÍCHA VYKONÁVAL NAPŘ. STRÁŽNÍ SLUŽBU U ZÁVOR, PŘI PŘÍJEZDECH TRANSPORTŮ.

JUREN GOTTLIEB/BOHUSLAV/

praporčík četnictva

JUREN-KARDAŠOVA ŘEČÍCE OKR. TŘEBON/ FÄHNRICH (PRAPORČÍK) JUREN GOTTLIEB (BOHUMIL NEBO BOHUSLAV)

JUREČKA BOHUMIL

příslušník četnictva

ČETNÍK V ČÁSLAVI, BYL 2.1.1945 SLUŽEBNĚ PŘEVELEN KE ZVLÁŠTNÍMU STRÁŽNÍMU ODDÍLU DO TEREZÍNSKÉHO GHETTA, KDE BYL POVĚŘEN PÉČÍ O SLUŽEBNÍ PSY. V TEREZÍNĚ PRACOVAL OD 2.1.1945 DO KVĚTNA 1945. BYL ZDE SE SLUŽEBNÍM PSEM GRETOU

JŮNA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

(*28.02.1911)

ZATČEN ZA ŠPATNÉ ZACHÁZENÍ Z VĚZNI 

K

KADRABA KAREL

strážmistr četnictva

KARBULA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KARBULA FRANTIŠEK ČS LEDEČ NAD SÁZAVOU NAR.15.11.1912 OKR.NOVÝ BYDŽOV, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

KAREŠ JAROSLAV

příslušník četnictva  

KAŠÍK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

SENDRAŽICE 1942

KLANČÍK VÁCLAV

příslušník četnictva

nar. 9.1.1908 Kutná Hora

zemřel 5.2.1980 Ústí nad Labem

STANICE MŠENÉ, OKR.BUDYNĚ NAD LABEM VYKONÁVAL STRÁŽNÍ SLUŽBU V TEREZÍNĚ PO PŘÍCHODU RUDÉ ARMÁDY U NEMOCNIČNÍCH BUDOV

Od r.1931 až do r.1945 byl jsem zaměstnán u Zemského četnického

velitelství v Praze, a to jako výkonný orgán na stanicích Hřensko, Telnice, České Chvojno a Mšené Lázně.

Od r.1945 až do r.1953 byl jsem členem SNB se služebním zařazením ve Mšeně lázních, Povrlech a Velkém Březně.

V době okupace jsem sloužil jako výkonný orgán na četnické stanici Mšené lázně a to od r.1938 až 1945. Zúčastnil jsem se v této době žádných akcí organisovaných okupační úřady. Veřejného ani politického života jsem se nezúčastnil, ant jsem nebyl členem žádné organizace, spolku nebo klubu.

V květnové revoluci jsem bydlel s rodinou ve Mšeně lázních, kde jsem byl služebně zařazen na četnické stanici. Po příchodu RA konal jsem strážní službu s Rudoarmějci u terezínských nemocničních budov.

Tuto službu jsem ukončil v červnu a vrátil jsem se opět na stanici SNB ve Mšeně, kde jsem sloužil až do srpna 1948.

V roce 1938 oženil jsem se s Miladou Vancovou, dcerou krejčího,státní příslušnicí československou, české národnosti. a společně jsme si založili domácnost v Českém Chvojně, okr. Ústí n. L.,kde jsem byl služebně zařazen. V září v témže roce v důsledku událostí v pohraničí odeslal jsem manželku k mým rodičům do K. Hory a sám jsem sloužil v oddílu,, Stráž obrany státu,, v prostoru Tisá, okr. Děčín. Poslední den před okupací pohraničí opustil jsem s tímto oddílem ŏsl.státní hranici, zanechav veškeré své bytové zařízení v Českém Chvojně na pospas Němcům. Teprve v r.1939 mohl jsem si převézt toto zařízení do Mšena lázní, kde jsem byl již služebně zařazen po rozpuštění oddílu Stráže obrany státu. Ve Mšeně lázních bydlel jsem se svou rodinou od r.1938 až do r.1948.

Václav Josef Klančík se narodil 9. 1. 1908 v Rozhovicích okres Chrudim

Od 5. května roku 1938 se stal členem 15členného družstva stráže obrany státu (SOS), s nímž vykonával službu na státní hranici v prostoru obce Tisá na Děčínsku do 10. 10. 1938. Začátkem října dostaly jednotky SOS rozkaz ke stažení na novou státní hranici – demarkační čáru v prostoru obce Bohušovice.

V Bohušovicích konal službu až do rozpuštění oddílů SOS, tedy do listopadu 1938. Po listopadu téhož roku byl opět zařazen na četnickou stanici v obci Klapý okres Roudnice nad Labem, zde setrval do 1. 9. 1939. S prvními výstřely nového světového konfliktu byl převelen na četnickou stanici Mšené u Roudnice nad Labem. V Mšeném sloužil s kratšími odveleními (na hlídání železničních tratí) do dubna 1945. Na sklonku válečného konfliktu byl Václav Klančík odvelen ke strážnímu oddílu terezínského ghetta.

V Terezíně musel zůstat i po dobu osvobození v květnu 1945, neboť v té době bylo město zamořeno skvrnitým tyfem a strážnímu oddílu byl vydán zákaz město opustit, aby se zabránilo rozšíření epidemie. Po epidemii opět nastoupil službu na četnické stanici v Mšeném.

Během protektorátu se Václav Klančík nezpronevěřil českému národu a dle vyprávění svých dětí Luďka a Milady, zachránil včasným upozorněním několik českých občanů před zatčením Kladenským gestapem.

O Klančíkově loajalitě českému národu vypovídá i fakt, že mu byla bez výhrady přiznána v roce 1946 Místním národním výborem v Mšeném státní a národní spolehlivost.

Úryvek z prohlášení činnosti za okupace "V době okupace jsem nebyl napojen na žádnou ilegální skupinu, avšak svoji národní čest jsem si v žádném případě neposkvrnil a službu jsem konal vždy ke prospěchu a v zájmu občanů české národnosti. V několika případech jsem, i přes výslovný zákaz kladenského gestapa, informoval osoby o hrozícím nebezpečí a prozradil jim podrobnosti ve vyšetřování, aby se mohli hájiti a předem závady odstraniti, čímž bylo docíleno, že ohrožené osoby skutečnému zatčením gestapem unikly. Osvědčení o státní spolehlivosti jsem obdržel ode všech Národních Výborů z obvodu stanice, kde jsem po dobu okupace sloužil"

V červnu roku 1945 vstoupil Václav Klančík se svojí manželkou Miladou do Komunistické strany Československa (KSČ) z přesvědčení, že KSČ bude zastáncem všeho lidu a že její program povede k socializaci republiky. Po únorových událostech v roce 1948, konal službu v Roudnici nad Labem, kdy prodělal silnou ledvinovou chorobu a po částečném vyléčení byl přeložen na MNV do Povrlů u Ústí nad Labem, kde vykonával funkci zástupce stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB)127 a zároveň byl zvolen místopředsedou Místního národního výboru (MNV). V roce 1950 v rámci reorganizace státní správy byl z funkce bez odůvodnění zproštěn a nadále žádnou politickou funkci ani funkci v KSČ nezastával. Při prověrce v roce 1951 byl z KSČ vyškrtnut. Důvody mu nebyly nikdy sděleny, ale vždy se domníval, že to bylo za jeho postoje a služební činnost za první republiky. V témže roce byl zbaven funkce zástupce velitele SNB v Povrlech a převelen na stanici do Velkého Března.128 V roce 1953 byl definitivně propuštěn z SNB a až do odchodu do starobního důchodu v roce 1968 pracoval jako pomocný dělník v různých zaměstnáních, naposledy jako valcíř v Národním podniku Kovohutě S. M. Kirova. Zemřel 12. února roku 1980 ve věku 72 let.

Ze svých vzpomínek si Václava Klančíka pamatuji jako hodného dědu, který i přes svůj těžký životní osud nikdy na službu vlasti nezanevřel.

KLIMEŠ VOJTĚCH ADALBERT 

KLIMEŠ VOJTĚCH ADALBERT

viz. Naše bádání

KLEMENT MIROSLAV

štábní strážmistr četnictva

KLEMENT MIROSLAV ČS TEREŠOV OKR. PLZEŇ – VENKOV NAR.7.8.1903 TĚNY/ Obec Těně se nachází v okrese Rokycany/ OKR.PLZEŇ, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

KLEPL ULRICH/OLDŘICH

strážmistr četnictva

MAGDEBURGER TORWACHE

KLINER FRANTIŠEK

praporčík četnictva

STAN. SNB JAROMĚŘICE N/ROK., OKR. M.BUDĚJ.,

KNEJFL JOSEF

strážmistr četnictva

DOMAŽLICE ODVELEN DO KLATOV/ BAUSCHOWITZER TORWACHE/ WACHTM. KNEJFL JOSEF

KOČI JAN

strážmistr četnictva

MÍSTNÍ VEL. SNB VSETÍN 

KOHOUT JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB STICHOVICE, OKR. PROSTĚJOV,

KOJAN F.

příslušník četnictva  

KOLÁČEK KAREL

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB LÁZNĚ BĚLOHRAD, OKR.NOVÁ PAKA *10.10.1913 VE VIZINĚ, OKR. HOŘOVICE-OD 23.7.-10.10.1944 V TEREZÍNĚ. SLUŽBU ZDE VYKONÁVAL NA TZV. SPERCE Č.1 /SPERRE 1 / SE STANOVIŠTĚM NA HLAVNÍ SILNICI, NA ROHUTEREZÍNSKÉHO PARKUBLÍŽE LITOMĚŘICKÉ BRÁNY, SVOU STRÁŽNÍ SLUŽBU MĚL I NA TZV. DIENSSTELLE.

10. říjen 1913 Vizina

KOLEČKO JAN

štábní strážmistr četnictva

ČS. STARKENBACH/ JILEMNICE/ ODVELEN DO JIČÍNA

KOPŘIVA KAREL

příslušník četnictva

ČETNÍK ČPO PRAHA

ČETNÍK K. KOPŘIVA ZPROSTŘEDKOVÁVAL V. HERZOVI DOPISY, BALÍČKY.

KORB JAROSLAV

příslušník četnictva

Z TEPLIC

23.07.1911        

KORECKÝ ANTONÍN 

KORECKÝ ANTONÍN

praporčík četnictva

PRAP. ÚČ., *10.6.1909 ROZDĚLOV, OKR. KLADNO/ZV-SNB PRAHA – ODKOMANDOVÁN V DUBNU A KVĚTNU 1944 Z ČS PETROVICE U SUŠICE 1942 DO TEREZÍNA

Úmrtí 3. leden 1973

Hřbitov Praha-Prosek

Čakovická 280/65, Prosek

Prague Prague 190 00

KOUDELA FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB FRÝVALDOV, 

KOUTECKÝ JOSEF 

KOUTECKÝ JOSEF

viz. Naše bádání

KONČICKÝ JOSEF

strážmistr četnictva

KONČICKÝ JOSEF, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

ČS STARÉ SEDLO, ODDĚLENÍ PÍSEK NAR.12.8.1913

KOVÁŘ JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB HORŠOVSKÝ TÝN, - ODKOMANDOVÁN OD 1.5.DO 30.7.1944 DO TEREZÍNA. SVOU SLUŽBU KONAL U MAGDEBURSKÉ BRÁNY A NĚKOLIKRAT I U KREMATORIA OSOBNĚ BYL I U TŘECH PITEV VĚZNŮ. 

KOVÁŘ KAREL

strážmistr četnictva

STANICE SNB PANSKÉ DUBÉNKY, OKR. DAČICE,

KRÁL JAROSLAV

praporčík  četnictva

STANICE SNB MLADECKO, OKR. OPAVA,

KRÁSNÝ JAROMÍR 

 příslušník četnictva

KRCH VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS. CHVALKOVICE ODVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

KRIŠTOF RUDOLF

praporčík  četnictva

STANICE VS-SNB JIŘETICE, OKR.VANSDORF – ODKOMANDOVÁN 21.8.- 14.11.1944 DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL OD 21.8.1944 DO 14.11.1944

KRUTINA

příslušník četnictva

MĚL SLUŽBU V BUDOVĚ KOMANDATURY

KRÝZA JAROSLAV

strážmistr četnictva

KŘAPKA JOSEF

KŘIKAVA BEDŘICH

strážmistr četnictva

ČS. EIPEL ODVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

KŘIVÁNEK KAREL

příslušník četnictva

Z JENERALKY ODEŠEL 2.7.1944 NA KMENOVOU STANICI A TÍM KONČILO HLÍDÁNÍ ČESKÝMI ČETNÍKY

KŘÍŽ JOSEF

strážmistr četnictva

KUBEŠ JAN

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB DOL. BUKOVSKO, OKR. TŘEBON – ODKOMANDOVÁN 21.3.44-26.6.1944 DO TEREZÍNA.ASI MĚSÍC KONAL SLUŽBU NA TZV. KOPISTSKÉ BRÁNĚ V OKOLÍ TÉTO STRÁŽNICE SE PĚSTOVALA ZELENINA.

KUBÍN EMANUEL 

KUBÍN EMANUEL 

štábní strážmistr/praporčík četnictva

ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR/PRAPORČÍK OD BŘEZNA 1938 DO 31. 5. 1939, KDY BYL UMÍSTĚN NA ČETNICKÉ STANICI V BOHUŠOVICÍCH NAD OHŘÍ.

Emanuel Kubín byl Zemským četnickým velitelstvím v Praze zařazen dne 31.5.1939 na četnickou stanici Bohušovice n. O., kde sloužil do 8.3.1945. Tento den byl rekomandován k četnickému zvláštnímu oddílu v Terezíně, kde bylo židovské ghetto. Dne 5.5.1945 se pak přihlásil k službě v Malé pevnosti, kde vězňové žádali o pomoc a ochranu před esesáky, opouštějícími Malou pevnost. Zde vykonával službu až do 31.7.1945.

KUBÍN FRANTIŠEK

příslušník četnictva  

KUBIZŇÁK KAREL

strážmistr četnictva

1928 BYL ZKUŠENÝ ČETNÍK, KTERÝ V GHETTU SLOUŽIL PŘES ROK A MĚL NA STAROSTI PŘEDEVŠÍM DOZOR NAD OSTRAHOU.

KUBIZNAK Karel 25.10.1914 2701/14

KULDA JOSEF 

KULDA JOSEF

příslušník četnictva

nar. 24. 1. 1910 okr. Náchod

Po ukončení základní vojenské služby v roce 1932 nastoupil k četnictvu, kde prošel četnické stanice v Třebenicích, Třebívlicích, Třebušíně a na konec skončil v roce 1947 v Terezíně. Kdy byl 2. 5. 1948 vyhozen od SNB pro nespolehlivost z hlediska požadavků komunistického režimu. Měl velký smysl pro legraci a zábavu jako takovou, proto byl vždy v každém kolektivu velmi vítaným společníkem. Ze vzpomínek pamětníků uvádíme, že často upozorňoval občany na různé kontroly ze strany německých sani V Třebenicích bydlel u pana Kejře, který mu byl v podstatě druhým dědou. Bydlel v domě, kde dnes bydli pan Novák.

Pan Kulda měl dva syny, ve spokojeném manželství dožil svůj život v Terezíně.

KŮS JAROSLAUS/JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

BOROVANY OVČ ČESKÉ BUDĚJOVICE

STABSWACHT. (STABSWACHTMEISTER) ŠTÁBNÍ SERŽANT "ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR" KŮS JAROSLAUS/5.-6.MÄRZ 1943

KUST JOSEF

štábní strážmistr četnictva

KŘIMICE OVČ PLŽEŇ/ KOMANDATUR WACHE/ STABSWACHTM. KUST JOSEF/5.-6.MÄRZ 1943

L

LABUT´ JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB SEBUZÍN, OKR. LITOMĚŘICE – V MĚSÍCI LEDNU, ÚNORU A BŘEZNU BYL JSEM SLUŽEBNĚ PŘIDĚLEN DO TEREZÍNA, ČS TĚMICE

LAMAČ JOSEF   

LAMAČ JOSEF

strážmistr četnictva

ČETNICKÁ ESKORTNÍ STANICE PRAHA III. PRAHA – VENKOV

15. leden 1912 Doksany 69

Známý počet dětí 1

Úmrtí 9. listopad 1992 Bílina

Pohřeb Zákolany

LEBEDA LADISLAV

příslušník četnictva

11.03.1911 

LEVEK GERARD

praporčík  četnictva

STAN. SNB STŘÍTEŽ N/LUD., OKR. HRANICE, /STRÁŽMISTR 1942/

LIČKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB PRŽNO, OKR. MÍSTEK,

LICKA Karel 20.10.1914 1209/14

LUKUVKA LUDVIG/LUDVÍK

štábní strážmistr četnictva

ČS DOLNÍ ČERMNÁ

LUKŠÍK ALOIS

vrchní strážmistr četnictva

STAN.SNB DARKOV, OKR. FRYŠTÁT,

M

MACÁK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

ČLEN ČETNICKÉHO ODDÍLU V TEREZÍNĚ GHETĚ, SLOUŽIL U STRÁŽNÍHO ODDÍLU NA MALÉ PEVNOSTI, POZDĚJI V GHETTU, KDE SE NYNÍ ZDRŽUJE, NEDALO SE ZJISTIT, ŠT STRÁŽM. MACÁK JOSEF ČS SKŘIVANY OKR. NOVÝ BYDŽOV NAR.21.8.1904 HOŘICE OKR.DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

MENOUŠEK JOSEF VOJTĚCH

viz. Menoušek Josef Vojtěch

MERTLÍK RUDOLF

štábní strážmistr četnictva

viz. Mertlík Rudolf

METELKA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ/ LAWALIER TORWACHE/WACHTM. METELKA FRANZ/5.-6.MÄRZ 1943

MIKA I.FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

HORNÍ ČERNOŠICE

MIKSA VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB CUKMANTL, OKR. FRÝVALDOV,

MAKOVSKÝ FRANTIŠEK

viz. Makovský František

MIKULÁŠEK JAN

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB OTROKOVICE, OKR. ZLÍN,

MALÍNSKÝ JAN

štábní strážmistr četnictva

VELITEL STANICE VS-SNB DAVLE, OKR. PRAHA-JIH *2.2.1911 V TROJOVICÍCH, OKR.CHRUDIM, V TEREZÍNĚ OD 1.5. AŽ DO 24.8.1944

MARCAL JAROSLAV

příslušník četnictva

MAREK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

ČS. KLAPY ODVELEN DO ROUDNICE NAD LABEM

MARŠÍK VÁCLAV   

MARŠÍK VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB BLÍŽEJOV, OKR. HORŠOVSKÝ TÝN – BYL JSEM DOČASNĚ ODKOMANDOVÁN 10.2.1945 K TZV. SONDERNABTEILUNGU V GHETTU TEREZÍN. /RADOMYŠL 1942/. SLUŽBU KONAL V POLOVINĚ ÚNORA 1945U BUDOVY TZV. NEUE DIENSTELLE A TAKÉ NA KŘIŽOVATCE TZV. ŠPERCE Č.2

MACHEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

VELITEL LETECTVA SNB PRAHA,

MARTÍNEK FRANTIŠEK

štábní stážmistr /vrchní strážmistr / četnictva

BĚCHOVICE, OKR. ŘÍČANY U PRAHY 1942, STANICE VS-SNB BYSTRÉ U POLIČKY, POLIČKA *23.11.1905 VE ŠTÁBLOVICÍCH, OKR. OPAVA – PODZIM 43 PŘEVELEN DO TEREZÍNA. POMOHL K ÚTĚKU RESPICIENTOVY FINANČNÍ STRÁŽE JAROSLAVU BOUČKOVI, KTERÉHO NECHAL JAKO STRÁŽNÝ V TEREZÍNĚ UTÉCT PŘED ODVEDENÍM NA MALOU PEVNOST.

MATYÁŠ JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB LICHNOV, OKR. MÍSTEK.

MINÁŘ EMIL    

MINÁŘ EMIL

strážmistr četnictva

ČS ŽÍNKOVY okr. Přeštice/ WACHTM. MINÁŘ EMIL

2. květen 1910 Mirošov 2, okr. Rokycany

Úmrtí 14. červenec 1994 kremace 20.7.1994 Karlovy Vary

MLEJNEK JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

PRAPORČÍK, VELITEL ČS DYMOKURY, VRCHNÍ STRÁŽMISTR JOSEF MLEJNEK, PRAPORČÍK FR. KUKAŇ, POLICEJNÍ ČEKATEL VLASTIMIL CEJNAR, KTEŘÍ SE DALI K DISPOZICI RMNV.

MOULE JOSEF

strážmistr četnictva

ČECHTICE/ WACHTM. MOULE JOSEF/ INSPEKTION DIENST

MRÁZ JOSEF

příslušník četnictva 

ČETNÍK ČS LETINY, ČESKÝ ČETNÍK J. MRÁZ VĚZŇŮM POMÁHAL

MORAVA JOHANN/JAN

strážmistr četnictva

NEZDICE/ WACHTM. MORAVA JOHANN/ AUSSIGERKASERN WACHE/5.-6.MÄRZ 1943

MORAVEC FRANTIŠEK

příslušník četnictva

ČS LENEŠICE

MOUČKA

příslušník četnictva  

MUSIL JOSEF  

MUSIL JOSEF 

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB ČERNÁ HORA, OKR. BOSKOVICE,

12. únor 1909 Luka nad Jihlavou

Úmrtí 28. březen 1975 Šumperk

MÜLLER ANTONÍN

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB KRALUPY NAD VLTAVOU *15.6.1896 V OLOVNICI, OKR. KRALUPY N. VLT.-OD 7.2.44-29.5.44 ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA. 8.2.MĚL SLŽBU V PRÁDELNĚ,10.2. NADOLNÍ BRÁNĚ, 12.2. V ÚSTECKÝCH KASÁRNÁCH,14.2. SLUŽBA PŘED SLUŽEBNOU / DIENSTASTELLE/ SLUŽBA BYLY ZDE KONÁNA VE TŘECHA TO KAŽDÝ DRUHÝ DENAŽ DO 29.2.1944. SLUŽEBNA /DIENSTASTELLE/ BYLA UMISĚNA V BÝVALÉ SPOŘITELNĚ V TEREZÍNĚ.

N

NĚMEC JAN

praporčík četnictva

STANICE VS-SNB CVIKOV, OKR. JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ – Z ROZKAZU BÝVALEHO OKRESNÍHO ČETNICKÉHO VELITELSTVÍ V ČÁSLAVĚ DNE 6.1.1944 ČÍSLO JEDN. 18/44 BYL JSEM ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL OD 10.1.1944 DO 26.7.1944

NOVÁČEK II. ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

STAN.SNB ZAŠOVÁ, OKR. VAL. MEZIŘÍČÍ

NOVÁK JAN

vrchní strážmistr četnictva

ČS./NEKMIRSCH/NEKMÍŘ U NEPOMUKU, -GEND. ABTEILUNG PILSEN

NOVÁK KAREL  

NOVÁK KAREL

příslušník četnictva

17. říjen 1905

Úmrtí 4. květen 1945

NOVÁK III. FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB KERHARTICE, OKR. M. BEROUN,

NOVÁK  VÁCLAV

NOWÁK/NOVÁK IX VÁCLAV/

16. leden 1922 Chotoviny

Úmrtí 29. duben 2006 Hůrka u Jistebnice

STABSWACHTM. NOWÁK IX WENZEL

NOVOTNÝ JAROSLAV 

NOVOTNÝ JAROSLAV

štábní strážmistr četnictva

SNB BLAZICE, OKR. HOLEŠOV,

13. květen 1908

Úmrtí 5. leden 1973

O

OBERPFALZER ADOLF

OBERPFALZER ADOLF

příslušník četnictva 

Smutný osud jednoho z lišovských četníků. Adolf Oberpfalzer se narodil v roce 1908 v Č. Budějovicích. Kvůli hospodářské krizi, kdy si po absolvování základní vojenské presenční služby nemohl najít žádnou práci, zůstal jako délesloužící poddůstojník v armádě a v roce 1938 vstoupil do řad četnictva. Jako četník na zkoušku byl zařazen do četnického pohotovostního oddílu ve Stříbře a účastnil se bojů SOS proti Freikorpsu v pohraničí. V roce 1939 se dostal k motorizovanému četnickému oddílu do Č. Budějovic. K četnické stanici Lišov byl přidělen 26. září 1944. Do konce války také kratší dobu působil u strážního oddílu v Terezíně. 21. července 1945 byl z Lišova přeložen do Horní Plané a hned po Únoru 1948 byl již v hodnosti praporčíka vyhozen z řad SNB. To bral jako osobní křivdu a záhy se zapojil do protikomunistického odboje. Udržoval mimo jiné styk s převaděčem a agentem CIC Josefem Hasilem a dalšími agenty, pro které údajně opatřoval informace o stavbě vojenského letiště v Plané u ČB a o rozmístění sovětských jednotek na území ČSR. Po zatčení byl podroben brutálním výslechům ze strany StB a v roce 1951 byl odsouzen k 15 letům vězení za velezradu. Na následky věznění zemřel krátce po propuštění. Na konci 60. let požádala vdova po Adolfu Oberpfalzerovi a jeho syn o rehabilitaci a vyšetření krutého zacházení při výsleších v roce 1951. Na počátku nastupující normalizace ale krajský soud v Č. Budějovicích v roce 1970 žádost zamítl. 

4. červen 1908 České Budějovice

5. červenec 1967

OKTÁVEC JOSEF VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS ČÍM/ŽÍM/ ODVELEN DO PRAHY

ODSTRČIL ALOIS

praporčík četnictva

STAN. SNB BRANKY, OKR. VAL. MEZIŘÍČÍ,

OŠKERA JINDŘICH

praporčík  četnictva

STAN.SNB RYCHNOV, OKR. MOR. TŘEBOVÁ,

P

PAPÁČEK JAROSLAV

praporčík četnictva

STAN. SNB DOMÁŠOV VAL. MEZIŘÍČÍ, /ŠTABNÍ STRÁŽMISTR NA ČETNICKÉ STANICI NĚKDE V JIŽNÍCH ČECHÁCH/

PANDUCH ALOIS

PÁTEK LADISLAV

vrchní strážmistr četnictva

VELITEL I. ROTY VRCHNÍ STRÁŽMISTR LADISLAV PÁTEK, KTERÝ ROTU PŘEVZAL PO ZATČENÍ FRANTIŠKA MAKOVSKÉHO. VRCHNÍ ČETNICKÝ STRÁŽMISTR F.MAKOVSKÝ BYL 15.9.1943 ZATČEN ZA POMOC VĚZŇŮM GHETTA A VĚZNĚN NEJPRVE NA GESTAPU V KLADNĚ A POZDĚJI V MALÉ PEVNOSTI V TEREZÍNĚ.

PEK FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

SMEČNO, NAR. 1.4.1900. 1923-1936 ZAMĚSTNANEC ČETNICKÉ STANICE V TEREZÍNĚ.

OD R.1948 VRCHNÍ STRÁŽMISTR.

OD R. 1945 BYL URČEN JAKO STRÁŽNÝ PROTEKTORÁTNÍHO ČETNICTVA V GHETTU.

PALAVKA LADISLAV

příslušník četnictva

Z PRAHY

PAVELKA

příslušník četnictva

z četnické stanice v Kolíně, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek. 

PEČ JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB OLOMOUC,

PEŠEK II JOSEF

strážmistr četnictva

/ BAHNBAU/WACHTM. PEŠEK II JOSEF

PETERA VÁCLAV

strážmistr četnictva

/PARDUBICE 1942/ VE DVOŘE KRÁLOVÉ NAD LABEM,

PETRŮ KAREL

příslušník četnictva

NAR. 2.4.1910, ZA OKUPACE ČETNICKÝ STRÁŽMISTR.DO TEREZÍNA ODVELEN 1.2.1942, ODTUD ODEŠEL NA VLASTNÍ ŽÁDOST 19.3.1942 PRO ONEMOCNĚNÍ MANŽELKY. PODRUHÉ PŘIŠEL DO TEREZÍNA 8.2.1943, SLOUŽIL ZDE DO 27.7.1943. ČS NEKOMÍŘ, PODRUHÉ PŘIŠEL DO TEREZÍNA 8.2.1943, SLOUŽIL ZDE DO 27.7.1943.NĚKOLIKRÁT KONAL DOZOR NAD PRACOVNÍ ČETOU V KREMATORIU. VĚZŇŮM POMÁHALI, DÁVALI JIM POTRAVINY, KDYŽ JIM JE POSLALI NA ÚKLID.

PITTL FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

PITNER FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE CERHENICE /ZERHENITZ/ PŘRELOŽEN NA ČS. KUTNÁ HORA/ KOPISTER TORWACHE / STABSWACHTM. PITNER FRANZ

PODLIPNÝ

příslušník četnictva

HEDVIKA SVOBODOVÁ-HAHNOVÁ, KTERÁ V TEREZÍNĚ PRACOVALA VE ŠLOJZCE U TRANSPORTLEITUNGU," VZPOMÍNALA, ŽE SPOLU S ČETNÍKEM PODLIPNÝM ODSTRANILI JEDNU ŽIDOVKU, KTERÁ DĚLALA PRO SS VE ŠLOJZCE HLÍDAČE.

POLAVKA LADISLAV

příslušník četnictva

Z TEPLIC 23.02.1912 

POPELÍK

příslušník četnictva 

Z HOŘIC. ČETNÍK

POSPÍŠIL II JOSEF  

POSPÍŠIL II JOSEF

strážmistr četnictva

Narození 1914

Bydliště Obecní domy 1381, Modřany

Úmrtí 11. březen 1969

POUSTKA KAREL

strážmistr četnictva

ČS. SCHLUNITZ/ ŽLUNICE/ ODVELEN DO JIČÍNA

PRAVDA STANISLAV

praporčík četnictva

/ ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR, LÍŠOV 1942/ STANICE VS-SNB LIŠOV, OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE *3.5.1896 V ELČOVICÍCH, OKR. STRAKONICE LČOVICE (DŘÍVE A V MÍSTNÍM NÁŘEČÍ ELČOVICE) JSOU OBEC, KTERÁ SE NACHÁZÍ V OKRESE PRACHATICE V JIHOČESKÉM KRAJI, – ODKOMANDOVÁN 26.7.44- 6.2.45 DO TEREZÍNA. V TEREZÍNĚ BYL VE FUNKCI DOZORČÍHO NA ŽIDOVSKÉ POŠTĚ.

Stanislav Pravda četnícky strážmajster v Tisovci

PROKOP II JOSEF

štábní strážmistr četnictva

/ LEITMERITZER TORWACHE/ PROKOP II JOSEF/5.-6.MÄRZ 1943

PROVAZNÍK OLDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB HEŘMANOVICE,

PRŮCHA FRANTIŠEK

PŘIBÁK MATĚJ

praporčík četnictva

PŘIBÁK MATĚJ, ČS BOHUŠOVICE, NAR.22.8.1906 DRAŽ ? OV, OKR. DOMAŽLICE, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

PŘIBYL JAROSLAV

příslušník četnictva 

ČS PŘEŠTICE/PSCHESTITZ/ ODKOMANDOVÁN DO JIČÍNA

PLEGER JOSEF 

PLEGER JOSEF

strážmistr četnictva

11. srpen 1908 Pražské Předměstí

Úmrtí 21. listopad 1975 Deštné v Orl.horách

PLEŠÁK JOSEF

příslušník četnictva

20. 12.1903 Černov 1 ČS Tábor JOSEF PIKL, NAR. 13.2.1908, UČITEL VE VYSKYTNÉ, NEGATIVNĚ HODNOTÍ ČESKÉHO ČETNÍKA PLEŠÁKA, Plešák, Josef nadával vězňům a týral je, aby je přinutil k výkonu nebo ke kázni. ODSOUZEN NA 4 roky SOUZEN 17. 4. 1947

PLISKA KAREL

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB TŘEBÁŘOV, OKR. MOR. TŘEBOVÁ,

PROFOUS VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

ČETNICKÁ STANICE MŠENO

DNE 19. PROSINCE PŘIJELO ASI 1200 VOJÁKŮ DO SEDLCE U MŠENA. OBKLÍČILI CELÉ OKOLÍ. DIVIL JSEM SE, ŽE S SEBOU NEMĚLI MOC PSŮ. SKÁLY ALE BYLY UŽ STEJNĚ PRÁZDNÉ. LIDI BYLI UŽ V "PONORCE". ASI TAK V PŮL DESÁTÉ DOPOLEDNE NÁS PŘIŠLI ZATKNOUT NA STANICI. DOČEKALA, SCHÖNBACHA A HONZÁKA. PROFOUS MĚL ŠTĚSTÍ, ŽE V TÉ DOBĚ POVINNĚ SLOUŽIL V TEREZÍNĚ. HLÍDAL ŽIDY. BYL TAM ASI DVA MĚSÍCE.

PROCHÁZKA VLASTIMIL

praporčík četnictva

STAN. SNB BUDIŠOV NAD BUD., OKR.MOR. BEROUN,

PRŮCHA VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB ČESKÉ VELENICE, OKR. TŘEBON – ODKOMANDOVÁN 26.6.44 DO TEREZÍNA. NAR.15.2.1897 V TEREZÍNĚ BYL PŘIDĚLEN JAKO VELITEL STRÁŽE KE STŘEŽENÍ VĚZNŮ NA DIENSTSTEELLE. /ČS. HOŘEPNÍK 1938-1944/

PŘÍBYL KAREL

příslušník četnictva

ČS ČISTÁ U RAKOVNÍKA/TSCHISTAY/ODVELEN DO PLZNĚ

PŘIKRYL VINCENC

vrchní strážmistr četnictva

STANICE SNB NĚM. PRUSY, OKR. VYŠKOV, /ŠTÁBNÍ STRAŽMISTR VYŠKOV 1942/

R-Ř

RAJTMAJER

RAJNOCH ANTONÍN

štábní strážmistr četnictva

SKS OPAVA, /MOŘKOV OKR.VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 1942/,/OLOMOUC 1941/

RAUS ALOIS

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB VELKÉ MEZIŘÍČÍ, /ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR, HROZNOVÁ LHOTA, OKR. HODONÍN 1942/

RICHTR

příslušník četnictva 

ZE SUŠICE

RICHTER

příslušník četnictva

V r. 1943 Terezín

ROSENBAUM OLDŘICH

praporčík četnictva

STANICE ŽALHOSTICE, OKR. LITOMĚŘICE A ČS LIBOTENICE. 

ROZEHNAL ARNOLD

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB MÍSTEK,

RULÍK JOSEF

příslušník četnictva

RULÍŠEK LADISLAV

štábní strážmistr četnictva

SNB-ZVPRAHA,

ŘEHŮŘEK OLDŘICH

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB NÁCHOD– ODKOMANDOVÁN DO TEREZÍNA R.1944, NAR. 16.5.1911 V DOBROŠOVĚ.

ŘEZNÍČEK VINCENC 

štábní strážmistr četnictva

OSVRAČÍN

vrchní strážmistr četnické stanice Duchcov

8. únor 1905 Malá Lhotka

1976 Olomouc

ŘÍŠSKÝ FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ROSEČ OKR. TŘEBON/ SPERRE NR. 2

S-Š

SALABA KAREL

strážmistr četnictva

NEMANICE OVČ ČESKÉ BUDĚJOVICE

SEMEK JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB BŘECLAV, OKR. HODONÍN,

SLAFT JOSEF/ŠLEFR JOSEF

příslušník četnictva 

KRALUPY NAD LABEM

SLEFT JOSEF

SKALNÍK JOSEF

SOJKA EMIL

štábní strážmistr četnictva

ČS. BRANDÝS NAD LABEM ODVELEN DO MLADÉ BOLESLAVY

STANÍČEK PAVEL

praporčík četnictva

STANICE SNB FRYŠTÁT,

STARRMANN/ŠTERKMAN FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

četnické stanice v Kolíně, Fotografie transportu, kterým byl do Terezína převezen Jaroslav Piroutek. Památník Terezín, A 303.

STEHLÍK VLASTIMIL

strážmistr četnictva

HORNÍ BŘÍZA OČV PLZEŇ/ WACHTM. STEHLÍK VLASTIMIL/ SPERRE NR. 1

SIMANDL VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

SV. JAN NAD MALŠÍ, TÝRAL A BIL VĚZNĚNÉ ŽIDY V TEREZÍNĚ.

OBŽALOVANÝ, ŽE JAKO PRAPORČÍK ČETNICTVA, ODVELENÝ V ROCE 1941 DO TEREZINA, KDE BYL VELITELEM STRÁŽE V SUDETSKÝCH KASÁRNÁCH ŽIDOVSKÉHO GHETTA, TÝRAL UVĚZNĚNÉ ŽIDY A VYKONÁVAL SLUŽBU S NADPRŮMĚRNOU HORLIVOSTÍ.

SKÁCEL JOSEF

praporčík četnictva

STAN. SNB LUKOV, OKR. HOLEŠOV,

SLABÝ KAREL

strážmistr četnictva

SMOLA JAN

viz. Naše bádání

SOMOLÍK FRANTIŠEK

příslušník četnictva

Somolík František Jan

nar. 27.5.1900 Čížkov

František Somolík, nar. 27.5.1900, sloužil za protektorátu u četnictva. Od prosince 1944 nastoupil službu jako strážník v ghettu. kolem ghetta bylo 16 strážnic, 150 četníků, 75 sloužilo 24 hodin, ostatní doprovázeli vězně do práce (stavba pošty v Bohušovicích, práce na poli, řezání rákosu na šancích apod.). Dánky a Holanďanky v barácích mimo tábor. pomoc vězňům: dával jim jídlo, o Vánocích nechal ženy utrhnout stromek, neprohlížel vězně, nechával jim noviny. Na Vánoce 1944 přijel transport židů ze Slovenska, devět dní byli zavřeni ve vagónech. Vzpomíná na příjezd Hortyovců z Maďarska, šlojsce a na službu v krematoriu. Zažil velitele Hasenkopfa a Janetzeka. V ghettu sloužil 2 a půl měsíce.

APT / Vzpomínky / Ghetto Terezín - pamětníci / A 4516

SMRTKA STANISLAV

strážmistr četnictva

ČS.KROPATSCH-WRUTITZ

STRNAD SLAVOMIL

příslušník četnictva  

SÝKORA JOHANN/JAN

štábní strážmistr četnictva

SÝKORA PATŘIL VE SVÝCH 40 LETECH KE STARŠÍ GENERACI ČETNÍKŮ/ OBER TORWACHE STABSWACHTM. SÝKORA JOHANN/

SÝKORA FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

/BESEDNICE 1942 / ČS ROUDNICE NAD LABEM/ STABSWACHTM. SÝKORA FRANZ/5.-6.MÄRZ 1943/ UNTER TORWACHE ZEMŘEL V ROCE 1970

https://www.besednice.cz

SÝKORA OTAKAR 

strážmistr četnictva

ČS VRÁŽ/ WACHTM. SÝKORA OTAKAR/5.-6.MÄRZ 1943/KREMATORIUM

Narození 1914 Plzeň, 16. září 1914

Škvrňany, okres Plzeň

Zaměstnání četník Čížová

Úmrtí 1976 Praha, 5. prosinec 1976 Oldřiš, okres Jindřichův Hradec

ŠEBESTA MATYÁŠ

strážmistr četnictva

ČS CHOTĚBOŘ ODVELEN DO CHRUDIMY

ŠEVELA ANTONÍN

vrchní strážmistr četnictva

STAN. SNB HODONÍN,

ŠÍDLO JAN

příslušník četnictva 

NAR. 24.6.1913, ČETNICKÁ STANICE ČERVENÉ POŘÍČÍ OKR. KLATOVY.

Počátkem roku 1944 byl vybrán pro službu do Terezína. V únoru přišel do Terezína a pracoval jako účetní pro české četníky. Ubytován byl v kasárnách proti parčíku. S Židy ani s Němci se nestýkal. Pouze jednomu vězni slíbil vyřídit pozdravy doma.
V květnu 1944 se na vlastní žádost vrátil do Červeného Poříčí.

ŠIMÁK JAN

strážmistr četnictva

ČS. HOLICE ODVELEN DO CHRUDIMY

ŠIMERLE KLEMENT

štábní strážmistr četnictva

STANICE SNB KARVINÁ, OKR. FRYŠTÁT,

ŠKODA BOHUMIL  

ŠKODA BOHUMIL

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB JESTŘEBÍ, OKR. ČESKÁ LÍPA * 13.10.1909 V BĚLOVSY, OKR. NÁCHOD, - ODKOMANDOVÁN ZVČ MLADÁ BOLESLAV OD 3.3.44 DO 31.5.44 DO TEREZÍN

13. říjen 1909 Běloves Náchod

Bydliště Jestřebí 136

Jestřebí 47161

Úmrtí 30. srpen 1984 Jestřebí

ŠKODA EDUARD

štábní strážmistr četnictva

ČET. STANICE – NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ ZATČEN 8. ZÁŘÍ 1943 AD KLADNO PROPUŠTĚN 29.9.1943, VĚZNICE GESTAPA V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN 1940-1945 NAROZEN 17. 7. 1901 BISTREY, BYSTRÉ (NĚMECKY BISTREY) JE OBEC, KTERÁ SE NACHÁZÍ V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

ŠKOP ULRICH/ OLDŘICH

strážmistr četnictva

ČS RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

ŠKVRNA GOTTLIEB/BOHUSLAV

štábní strážmistr četnictva

MALÉ SVATOŇOVICE/ STABSWACHTM. ŠKVRNA GOTTLIEB (BOHUMIL)/ BAUSCHOWITZER TORWACHE/

ŠLEFER JOSEF

strážmistr četnictva

ČS. KRALUPY NAD VLTAVOU ODVELEN ROUDNICE NAD LABEM

ŠMID II. FRANTIŠEK

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB DĚTMAROVICE, OKR. FRYŠTÁT,

ŠNAJDR VLADIMÍR

strážmistr četnictva

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/ WACHTM. ŠNAJDR VLADIMÍR/ KOMANDATUR WACHE 5.-6.MÄRZ 1943

ŠPIKA

příslušník četnictva  

ŠRÁMEK FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS. DOLANY ODVELEN DO KLATOV

ŠTĚDRÝ JOSEF 

vrchní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB DOLNÍ POČERNICE, OKR. PRAHA-SEVER – ODKOMANDOVÁN OD 7.2.44-25.7.44 V TEREZÍNĚ

17. březen 1897 Janovice, okr. Chrudim

Zaměstnání četník a legionář Kyje 343

Úmrtí 4. květen 1968 Praha

ŠTĚPÁNEK WENZEL/ŠTĚPÁNEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

SMIŘICE 

SPERRE NR. 1/WACHTM. ŠTĚPÁNEK WENZEL

ŠTOČEK VÁCLAV

strážmistr četnictva

ČS MANĚTÍN

ŠTUDENT LADISLAV

příslušník četnictva

Z ÚSTÍ NAD LABEM SICE NESLOUŽIL V TEREZÍNĚ ALE BYL SEM NĚKOLIKRÁT PROPAŠOVÁN HANUŠEM DUBEM Z ÚSTÍ NAD LABEM VEZNĚNÝM V SUDETSKÝCH KASARNÁCH A PRACOVAL JAKO KUCHAŘ V ČETNICKÝCH KASÁRNÁCH A MĚL VOLNÝ POHYB

ŠUTERA ADOLF

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB BYSTŘICE N/PERN., OKR. NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ,

ŠVERMA LADISLAV

strážmistr četnictva

ČS. RYCHNOV NAD KNĚŽNOU PŘEVELEN DO HRADCE KRÁLOVÉ

T

TÁBORSKÝ BOHUMIL

štábní strážmistr

TÁBORSKÝ BOHUMIL ČS RUZYŇ, NAR.1.11.1908 MĚNÍK OKR.LITOVEL, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

TEPLÝ FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

VELKÝ VŘESŤOV OKR.TÝN NAD VLTAVOU

TOMÁŠEK PAUL/PAVEL

strážmistr četnictva

KDYNĚ

TRACHTULEC JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STAN. SNB HOSTĚRADICE, OKR. M. KRUMLOV,

TRINER JOSEF

strážmistr četnictva 

Z ČPO BUŠTĚHRAD

Doprovazel na motocyklu vůz z vězni na kopání hrobu do Lidic.

TUREK ANTONÍN

strážmistr četnictva

ÚSTÍ NAD ORLICÍ/ WACHTM. TUREK ANTON (ANTONIN)/ 5.-6.MÄRZ 1943/ LEITMERITZER TORWACHE

TUČEK FRANTÍŠEK

strážmistr četnictva

ČS. OBETNITZ ODVELEN DO PRAHY

TYKAL JAN

strážmistr četnictva

ČS. KLISTAU ODVELEN DO KLATOV

U

ULRICH

příslušník četnictva

MĚL SLUŽBU V BUDOVĚ KOMANDATURY

URBAN JOSEF

URBAN JOSEF

příslušník četnictva

Kostelci nad Orlicí 

ULMANN FELIX 

ULMANN FELIX

štábní strážmistr

ŠTABNI STRÁŽMISTR – RUZYNĚ ODVELEN DO PRAHY BYLO OVLIVNĚNO BLÍZKOSTÍ K SS A TYTO SITUAČNÍ FAKTORY FORMOVALY JEJICH CHOVÁNÍ, KDYŽ ZAČALI NAPODOBOVAT SVÉ DOZORCI SS. VLIV NA ZBYTEK JEDNOTKY SE LIŠIL.

V-W

VAŠÍČEK ALOIS 

příslušník četnictva 

ČETNÍK DATUM NAROZENÍ: 1909-1971?

6. únor 1909 Uhřice 4, Moravia

Úmrtí 21. červen 1971 - Moravská Třebová, Moravská Třebová,

VALTR ANTON ADOLF

štábní strážmistr četnictva

ČS HORNÍ BŘÍZA

VANČURA JINDŘICH

strážmistr četnictva

ČS. DLOUHÁ LHOTA ODVELEN DO PRAHY

VEJBĚRA FRANTIŠEK

vrchní strážmistr četnictva

/ŠSTÁŽM. STARÁ PAKA 1942/ STANICE VS-SNB DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

VESELÝ VÁCLAV

štábní strážmistr četnictva

VESELÝ VÁCLAV ČS POČÁPLY U TEREZÍNA ODDĚLENÍ ROUDNICE, NAR.1.8.1910, SEDLO OKR.SUŠICE NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

VESECKÝ BEDŘICH

strážmistr četnictva

19. Únor 1914 Načeradec

Úmrtí 12. Leden 1989 Lužná u Rakovníka

STRÁŽMISTR ČS. LUSCHNA/ LUŽNÁ/ ODVELEN DO KLADNA, STRÁŽMISTR VESECKÝ BEDŘICH LUŽNÁ V ČECHÁCH 1942

VLADYKA

příslušník četnictva

PSOVOD

VOHLÍDAL JOSEF

strážmistr četnictva

BERNATICE U TÁBORA

VOKROJ FRANTIŠEK

viz.Naše bádání

VRANÝ KAREL

štábní strážmistr četnictva

VRANÝ KAREL ČS PETROVICE U RAKOVNÍKA NAR.9.2.1898 JANOVICE OKR KLATOVY, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

VRBA JAROSLAV

praporčík četnictva

STANICE SNB FRÝDLANT N/O., OKR. MÍSTEK,

VRŠECKÝ OTTO

strážmistr četnictva

PLANÁ NAD MŽÍ

VYBÍRAL VINCENC

praporčík četnictva

STANICE SNB MOŘKOV, OKR. VAL.MEZIŘÍČÍ,

WACH (VACH VILÉM)

viz. Naše bádání

WINTER JAROSLAV  

WINTER JAROSLAV 

štábní strážmistr četnictva

ŠT.STRÁŽM. WINTER JAROSLAV ČS HOŘOVICE, NAR.27.4.1910? BUDĚTICE OKR. SUŠICE, NASTOUPIL SLUŽBU V TEREZÍNĚ 1945

27. duben 1910 - Budětice 39

Úmrtí 21. červenec 1995 - Hořovice

Z-Ž

ZACHAŘ ANTONÍN

strážmistr četnictva

ČS. POLIČKA ODVELENDO CHRUDIMY

ZELINKA

příslušník četnictva  

ZELNÍČEK EMIL

vrchní strážmistr četnictva

SNB-ZVBRNO, ČET. STANICE – VELKÝ ÚJEZD/1942/* 21.12.1903 - 18. LISTOPAD 1983 ZATČEN 3.LISTOPADU 1943 ČIS. VĚZNĚ - 8211,

22. prosinec 1903 Hostákov

Úmrtí 18. listopad 1983

ZEMAN GOTTLIEB/BOHUSLAV

strážmistr četnictva

NETŘEBICE OKR.ČESKÉ BUDĚJOVICE

ZÍKA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

SPERRE NR. 2

ZIKMUND FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

ČS KŘENICE/CHRAST B. PILS. /ODVELEN DO PLZNĚ/ MAGDEBURGER TORWACHE/WACHTM. ZIKMUND FRANZ/

ZÍTKO JOSEF

štábní strážmistr četnictva

STANICE VS-SNB DALOVICE, OKR. KARLOVY VARY – OD 5.2.45 DO 8.4.1945 ODKOMANDOVAN V TEREZÍNĚ, DEŠTNÁ U SOBĚSLAVĚ

/ÚMYSLOVICE 1942/ SLUŽBA U BOHUŠOVICKÉ BRÁNY JEŠTĚ SE DVĚMA ČETNÍKY

ZOUNA JOSEF  

ZOUNA JOSEF

vrchní strážmistr četnictva

ČS. LIBOTENICE – ZÁSTUCE VELITELE HASENKOPFA

TO NA FOTCE JE JOSEF ZOUNA. VRCHNÍ STRÁŽMISTR, KTERÝ NA SLOVENSKU ABSOLVOVAL HODNOSTNÍ ŠKOLU 1927-28, STÁL V ČELE STANICE SLÁNSKÁ HUTA A PO ROZPADU REPUBLIKY SE VRÁTIL DO ČECH, KDE VELEL STANICI V LIBOTENICÍCH.

JOSEF ZOUNA. VRCHNÍ STRÁŽMISTR VELEL STANICI V LIBOTENICÍCH.

ZOUZAL VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

Václav Anton Zouzal

Narození 22. září 1904 Telepovce

Zaměstnání Četnický strážmistr

Úmrtí 21. březen 1976 České Budějovice

Arteriosklerosa

Pohřeb České Budějovice

VRCH.STR., /STWACH. / / ŠSTRÁŽM. BRLOH OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE 1942 / STANICE VS-SNB RUDOLFOV, OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE– ODKOMANDOVÁN 24.9.-30.10.1944 DO TEREZÍNA. NAR.22.9.1904 V TELEPOVCÍCH OKR.SEDLČANY

ŽAMLIČKA JAN

strážmistr četnictva

Jan Křtitel Žemlička

Narození 30. květen 1904, Bučí, Plzeň-sever

Nastoupil službu v Terezíně 1945

ŽAMPA FRANTIŠEK

strážmistr četnictva

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ 1942/

1. listopad 1910

Úmrtí 31. srpen 1985

Pohřeb

Hřbitov Lovosice, Lovosice, Veřejné Pohřebiště, Czech Republic

ŽEMLA VÁCLAV  

ŽEMLA VÁCLAV

vrchní strážmistr četnictva

VELITEL ČS TEREZÍN ČESKÝ ČETNÍK

1. březen 1892 Mladá

Úmrtí 1. březen 1962 Bílina Nemoc

Pohřeb Terezín

ŽIDEK VLADISLAV

praporčík  četnictva

Stanice SNB Krnov /Brtnice okr. Jíhlava 1942/